Casino-Arena | Bet-Arena | Trade-Arena | Play-Arena
Založte si svůj blog a podělte se o vaše výsledky a postřehy z vašich session
  od PetaMexiko
 úterý 17. listopad 2015 17:19:21
tak to by mě taky zajímalo, jak se ti povedlo něco, co se nepovedlo dvěma největším českým pokerovým webům a největší světová herna na to potřebovala tým právníků
  od ruzovka_cz
 neděle 22. listopad 2015 8:25:12
Chodí mi sem občas od různých lidí zprávy a většina jich je jak přes kopírák: "ahoj, chtěl bych si taky vydělávat živou cashovkou, co bys mi poradil atd.". Tohle je článek o tom, proč se ve skutečnosti cashovkou živit nechcete. Nečekejte sérii vtipů vyprávějících, co se dá na pokeru zažít. Tohle je totiž ta nejsyrovější pravda o životě live cash game regů, kterou Vám žádný z nich na rovinu neřekne a ani se to nikde jinde nedočtete. Tohle je realita, která se skrývá třeba i pod pozlátkem, jakým je můj blog.
V prvé řadě si neodpustím srovnání, že poker je jeden velký ujíždějící vlak. A to vlak, který ještě navíc za jízdy odpojuje vagóny. To co stačilo na porážení hry před dvěma roky, už dneska nestačí a to co stačí dneska, nebude stačit za rok. A v České republice a zejména v Praze, jsou ty hry z celého světa bezkonkurenčně nejtěžší. Lidi, co tuhle hru pro obživu hrajou, se postupem času rozdělují na dvě skupiny, na ty co jim ten vlak už ujel a na ty co v něm ještě jedou. Když se podívám do doby, kdy jsem s live pokerem začínal, tušim to je tři roky zpátky, tak jsem na stolech potkával hráče, z nichž někteří byli pro mě vzorem a dneska jsou bez peněz a hledaj si práci. Nechci tu teoretizovat o tom, co je potřeba udělat pro to, aby člověk z toho jedoucího vlaku nevypadl, protože si tím sám vlastně úplně jist nejsem. Jednu věc vim ale určitě. Keci o tom, že stačí tvrdě makat, studovat a co nejvíc hrát, jsou tak trochu bullshit. Nestačí to. Potřebujete mít ještě alespoň některé z atributů jako je analytické myšlení, feeling, dobré rodinné zázemí, finanční rezervu, odolnost vůči stresu, určitou forma flegmatismu a ....... štěstí. Asi si řeknete, co to je za blbost, když je ten poker přece dovednostní hra a podle nějakých pokerových EV teorií maj toho štěstí dlouhodobě všichni stejně - další bullshit. Pokud se budu bavit jenom o živé cashovce, tak váš život neni dostatečně dlouhej na to, aby se to štěstí, tak jak je v různých formách v pokeru, vyrovnalo. Těma různýma formama mám na mysli štěstí v all-inech, štěstí na setupy, štěstí na to, že zrovna přijdete do casina, když je tam největší ryba, štěstí na to, že dealer svou chybou ovlivní hru ve váš prospěch atd. Pokud se budu chtít bavit o měřitelných veličinách, pak bych mohl odkazovat na kalkulačku variance a simulátor swingů, kde vám graf při zadání reálných veličin ukáže, že stejně dobrý live cashovkář v Praze může být za rok milion korun v plusu, ale taky dvěstě tisíc minus. Čistě jen kvůli tomu, že měl ve hře nebetyčnou smůlu. Ostatně největší nevýhoda živého pokeru oproti onlinu je ta, že odehrajete velmi malé množství hand. To co na onlinu zvládnete odehrát za měsíc, trvá na živém pokeru řádově roky. Týdenní downswing z onlinu tak na živém pokeru trvá půl roku. A krutá realita je, že klidně můžete mít v pokeru "celoživotní smůlu" (nerovná se celoživotní downswing) a co je horší, neexistuje vlastně způsob, jak ten svůj dosavadní live run změřit a porovnat s hypotetickou paralelní realitou dobrého runu.
Pokud jsem v úvodu psal o ujíždějícím vlaku, který za jízdy odpojuje vagóny, měl jsem tím na mysli skutečnost, že pokerový průmysl dlouhodobě upadá. Ubývají hráči, ubývají herny, ubývají stoly, snižují se stakes, ale především ubývají ryby nebo chcete-li rekreační hráči, tedy ti, z jejichž peněz profesionální hráči žijou. Mohl bych tu uvést desítky důvodů, proč tomu tak je, ale tím z mého pohledu nejzásadnějším je, že poker nebo přesněji jeho nejrozšířenější varianta holdem přestává být pro rekreační hráče zábavou. Tím jak se v čase zlepšuje herní úroveň regů, tím rychleji ryby prohrávají a tím více je eliminován prvek náhody, který původní rozdíly alespoň částečně odmazával. Tím jak ubývá rekreačních hráčů, tak se mění i poměr rekreačních a profesionálních hráčů na stole, čímž se opět zrychluje tempo, jakým ti přeživší rekreační hráči prohrávají. Extrémní příklad a realita některých dnů tohoto roku pak vypadá tak, že v Praze přijde rekreační hráč na stůl plný profesionálů, kteří ho opucujou tak rychle, že ten původní důvod proč přišel, tedy zábava ze hry, se úplně vytrácí. A co si budem nalhávat, ani toho největšího milovníka hry nebaví odcházet devět z deseti dnů v minusu.
Z předchozích dvou informací, tedy že poker je stále těžší a her je stále méně, se dá dovodit, že pokud byste se chtěli hru naučit tak, abyste ji teď poráželi, tak to vlastně nebude stačit, protože než se to naučíte, ujede ten osekaný vlak zase o velkej kus dál a je otázka, jestli se vůbec dá ještě dohnat, pokud v něm už nesedíte. Jestliže se teď rozehlédnu, kdo hraje v současnosti v Praze ty nejvyšší pravidelné stakes, tedy 50/100Kč, pak tu nevidim jediného hráče (rega), který by s tou hrou začal v posledních třech letech, ale regů, kteří s tou hrou v posledních třech letech skončili úplně nebo museli přejít na nižší hry, bych dokázal vyjmenovat celkem dost.
To co tu píšu, se dá interpretovat ještě i jiným způsobem. Největší zabiják regů a přitom prakticky neviditelný, je rake. Jsou to totiž jednoduché počty. Jestliže sedí osm regů s jednou rybou na stole a budu předpokládat, že ti regové jsou všichni zhruba stejně dobří, tak aby něco vydělali, musí ryba dlouhodobě prohrávat více než se na stole narakuje. Zatímco dříve se o ten rake defacto dělilo více rekreačních hráčů a nároky na jejich "odhazování" tedy nebyly tak vysoké, dneska už to často stojí na jednotlivcích a není těžké spočítat, že jsou rekreační hráči, se kterými jste na stole reálně ztrátoví, "prohrávají moc pomalu". Jenže ani v takové situaci si většina regů neodsedne, protože díky varianci není ta záporná winrate na první pohled poznat a pak tu často bývá ještě zabiják regů číslo dva a tím je lákadlo rakebacku za odsezené hodiny. Celé to pak vede k absurditám toho typu, že sedí na stole osm regů a jedna ryba a v casinu se objeví druhá ryba, pro níž není zrovna volné místo. Logicky se nikdo zvednout nechce, když je tu šance na stoprocentní zlepšení hry a protože další hráči jsou v nedohlednu, nastává logické řešení v podobě vyplácení regů - celý stůl se složí na jednoho, který se za tu vybranou sumu zvedne. Ano i toto se v Praze už děje a je to bohužel nutné zlo. Proti pravidlům to nejspíš není a o etice tenhle článek nepojednává. Mě osobně v těchto situacích popravdě ani nenapadá lepší řešení. Když už se to rozepisuju o věcech, které se mohou zdát ne zrovna košér, pak musím zmínit i skutečnost, že pro regy není v českých (a vlastně ani v těch zahraničních) casinech výchozí situace úplně stejná. Asi vám docvakne, že když někdo chodí do stejného casina několik let, zná se se všema dealerama i floormanama, chodí spolu na pivo nebo na pařbu, pak v určitých sporných situacích může padnout rozhodnutí v jeho prospěch. Nemluvim tady o podvádění, ale představte si třeba tu nejjednodušší situaci, kdy přijdete do casina ve stejnou chvíli jako dlouholetý reg X, kamarád floormana Y a na stole bude jediné volné místo. Asi neočekáváte, že si sednete nebo že se snad o to místo bude losovat. Tohle drobné zvýhodňování v různých podobách se děje ve všech pražských casinech bez výjimky, ať už více či méně viditelně. Nekritizuju to, jen konstatuju.
Jestli má někdo po tom, co tu píšu, stále ještě pocit, že je rozumné usilovat o kariéru cashovkáře v Praze, pak pokračuju výčtem negativních aspektů tohohle "úžasného povolání", čímž jsem měl možná začít. Tím nejzásadnějším je noční život, z čehož se pak odvíjí spousta dalších negativ. Můžete si myslet co chcete, ale lidské tělo neni naprogramované na práci v noci. Jestliže v evoluci člověk desítky nebo stovky tisíc let v noci spal a ve dne pracoval (sháněl obživu, lovil nebo whatever), pak svému tělu asi jen tak neporučíme, že to teď najednou bude jinak. Nebudu se tu přít o to, jak moc je to zdravé či nezdravé, protože to je jen malá část problému. Fungování v noci a o víkendech (a nejen to) z vás chtě nechtě dělá tak trochu asociály. Časově se sice v odpoledních hodinách protínáte s běžnou populací, ale spoustu standardních večerních událostí (večeře v restauraci, kina, divadla..) si prostě kvůli své práci musíte odpustit, respektive to své práci musíte časově maximálně přizpůsobovat. Asociála z vás pak činí i to, že o své práci si nemůžete s nikým normálním popovídat, ale i to, že momentální swing vás bude ovlivňovat i v reálném životě a pokud jste včera prohráli padesát tisíc, pak dneska na nějaký kino a romantiku asi moc náladu mít nebudete. Tím načínám kapitolu prolínání profesního a soukromého života. Jak už jsem psal, tak největší nevýhodou živé cashovky, je velmi malý počet hand, které odehrajete a s tím spojené časově delší swingy. Zároveň si uvědomujete, že prohrané peníze nejdou vyhrát rychle zpátky a to vás žene do další frustrace. Každý hráč se s tim vyrovnává po svém, ale osobně neznám nikoho, kdo by si stres z pokerové práce ve větší či menší míře nepřenášel i do normálního života. Jestliže měsíc v kuse prohráváte, pak na to prostě mimo pokerový stůl nejde nemyslet. Tohle se pak ještě více umocňuje se snižujícím se bankrollem, protože co si budeme povídat, (nejen) v Praze nemá opravdu safe bankroll, tedy takový, na kterém se jakákoliv prohra skoro neprojeví, téměř nikdo. A tuhle negativní náladu pak přenášíte na ostatní.
Noční život jde ruku v ruce se závislostmi. Ty se bohužel nevyhnou téměř nikomu. Drtivá většina cashovkářů v Praze jsou gambleři, ať už ve větší nebo v menší míře. Tedy spíš v menší, protože ti co to přeháněli, tu už teď nejsou. Kdyby se dalo spočítat, kolik už regové prohráli na ruletách, ultimate holdemu, blackjacku a kdovíjakých dalších doplňkových sportech, asi by to bylo nemile překvapivé číslo. Někoho to láká coby rychlé řešení momentálně neúspěšné session, jiní si to pinknou jen tak z nudy nebo proto, aby vyplnili svůj čas. Další závislosti jdou pak ruku v ruce se stylem života, kdy hrajete v noci, často nevíte v kolik hra skončí a pokud zrovna skončí dřív a vy jste zvyklí chodit spát až ráno, pak neni moc možností co dělat a k nápadům zajít na jedno nebo spíš na jednoho už není daleko. Pak už je to jen o tom, kdo se jak dokáže krotit a kdo si tohle dokáže jet obden nebo častěji. Kokain mezi pokerovými hráči taky není zrovna tabu a kde je chlast, drogy a prachy, jsou i lehčí dívky nebo děvky. Skloubit tohle všechno, noční život a permanentní stresy s partnerským životem je dlouhodobě prakticky nemožné a pokud bych měl udělat malou rychlou statistiku, pak vězte že mezi cashovkářema je stěží deset procent těch, co mají svou stálou dlouhodobou přítelkyni/ partnerku/ manželku. Jestli mi chcete někdo namítnout, že ti regové alespoň dělají práci, která je baví, tak vás opět rovnou vyvedu z omylu. Po těch letech hraní, stovkách hodin strávených na stolech, tisících suckoutů, několikerých překonaných finančních krizích, dnech kdy sice vyhráváte, ale soupeři si na vás vybíjí svou zlost z proher a po tom všem permanentním stresu, vás poker bavit přestane. Já s těma pár hráčema mluvim každý den. Nikdo to nepřizná veřejně, ale ten pocit vyhoření a "zbytečnosti" v těch lidech prostě je. O to víc, když jsou uzavřeni jen v Praze. Každý chce dělat práci která ho baví, ale v určitém věku chcete zároveň, aby ta práce měla nějaký smysl. Smyslem naší práce je vlastně přinášet zábavu rekreačním hráčům a když se rozhlédnu kolem sebe, tak si stále více všímám, jak se tenhle smysl úplně vytrácí a jen částečně ho nahrazuje uspokojení z finančních odměn (výher). Jestli znáte některé profesionální cashovkáře, pak můžete mít pocit, že jsou to spokojení lidé, ale kohokoliv z nich jsem měl možnost poznat více z blízka, topí se v důsledku své pokerové kariéry čas od času v depresích. Tuhle práci nechcete dělat a tenhle život nechcete žít, to mi věřte. Konec úvahy.
(A pro rejpaly – tenhle text nepíšu se zatemněnou myslí po prohrané session ani po rozchodu. Mám ho v hlavě už delší dobu a osobně jsem přesvědčenej, že díky tomu, že jsem v businessu zdaleka nejkratší dobu ze všech , díky častému cestování, dostatečnému bankrollu a třeba i tomuhle blogu, jsem na tom ve srovnání s ostatníma ještě poměrně dobře.)
  od Hanes2
 neděle 22. listopad 2015 13:03:28
Za me asi jeden z nejlepsich Tvych postu, byt se obavam, ze nikoho z tech, co by do tohoto kolotoce chteli naskocit, neodradi, jelikoz jsou to veci, ktery clovek imo musi zazit na vlastni kuzi, aby pochopil, o cem pises, presto je fajn, zes to sepsal.. mimochodem pri cteni se mi vybavil nazev filmu Na dren... (pro ty kdo nevideli, doporucuji zkouknout, i kdyz s tématem ci potazmo pokerem nijak nesouvisi)..
  od ruzovka_cz
 středa 02. prosinec 2015 13:13:36
Na Pokerareně se před pár dny rozjel jeden luxusní cestovatelsko-pokerovej blog. Ta bezprostřednost, optimismus, mladická naivita, ale zároveň nadšení někoho, kdo se poprvé vydá do světa, to se čte úplně samo. Odkaz na první dva díly z Bruselu a Manchesteru házim dole..
"Jsem už znechucenej z toho, jak trávím život za počítačem. Za počítačem snídám, obědvám i večeřím. Za počítačem probíhalo moje studium, práce, vzdělávání i trávení volného času. Sám jsem si to vybral. Bylo jednodušší se schovat za obrazovku a všechno naklikat myší, než čelit skutečnému světu, skutečným lidem a skutečným životním situacím. Kdybych dál akceptoval práci za počítačem, měl bych v životě vystaráno. Vydělával bych si 20 – 40 tisíc, měl jakž takž svojí nezávislost. Ale mě už takovej život nebaví. Od rána do večera čumět do obrazovky. Krmit se virtuálníma sračkama. Vydělávat virtuální peníze. Mít s lidma virtuální styky. Lajkovat, šérovat, skajpovat, apgrejdovat, daunloudovat... Ať si lidstvo strčí svojí kybernetiku do prdele. To je názor, ke kterému jsem došel po přibližně 15 000 + hodinách prosezených za počítačem. Všechen ten software, ten nablejskanej design, krásný telefony, super rychlý čipy, úžasný applikace, všechen ten potenciál, ty možnosti. Je to krásný a oslňující, ale když to člověk prozkoumá blíž, vidí to prázdno. To sociální prázdno uvnitř těch strojů i její prázdnotu, kterou lidem předává.
Já nebudu žít život u počítače. Chci dělat služby lidem. Něco užitečného. Něco, kde vytvářím hodnotu. Něco, kde se na lidi můžu usmát, pomoct jim, být k něčemu. Chci dělat hudbu, zpívat, dělat permakulturu, cestovat, smát se a tancovat. Poznávat lidi a skutečně se jich dotýkat. Být vystavenej skutečnýmu světu. Proto jsem vyrazil na cesty. Proto spím na letišti na zemi. Tohle je skutečnej život!........"
http://www.pokerarena.cz/forum/baker-fr ... ml#p165150
  od ruzovka_cz
 středa 02. prosinec 2015 13:14:01
Tak nám zavřeli Card Casino. Pročítám si komentáře v pokerové komunitě a chvílema čumim jak Drtinová na Landu. Samozřejmě mi to nedá a musím k tomu napsat pár řádek. A opět to zkusim hodně surově.

V prvé řadě bychom si měli ujasnit fakta. Poker je hazard (gamble) a určitě ne sport, jak se nám tu mnozí snaží cpát. Jakkoliv všichni navenek vedeme kampaň, v níž argumentujeme dovednostma, skillem nebo čtrnácti náramkama Phila Hellmutha, tak mezi sebou si snad lhát nemusíme. Jestliže 90-95procent hráčů sponzoruje v pokeru ten zbytek a těchhle 90procent nemá žádný zájem se ve hře zlepšovat a hrajou poker jenom proto, že je jednak ta hra baví a druhak že mají možnost něco krátkodobě vyhrát, přičemž jsou srozuměni s tím, že dlouhodobě v plusu nebudou, pak tady opravdu moc podobností s profesionálním tenisem nevidím. Náhoda či štěstí má v pokeru nezanedbatelný význam a jestli chceme poker k něčemu přirovnávat, tak spíše k blackjacku než k šachům, protože i na blackjacku má náhoda nezanedbatelný význam a také na něm lze (za určitých okolností) být dlouhodobě v plusu a přesto to tu drtivou většinu prohrávajících hráčů nepřiměje k tomu začít počítat karty a naučit se bezchybnou BJ strategii. Hádám, že blackjack už mezi sporty nikdo prosazovat nechcete. Slovo hazard je bohužel u nás už značně zprofanováno a málokdo ho vnímá tak jako na západě, coby legitimní formu zábavy s určitým kontrolovatelným rizikem.

Nejnovější magistrátní vyhláška nezakazuje poker na Praze 5, jak jsem se tu také u někoho dočetl, ale nepřímo zavádí nulovou toleranci hazardu, pod který poker legislativně (i dle výše napsané úvahy) spadá. Kromě Prahy 5 už je (nebo v nejbližší době bude) nulová tolerance hazardu i na Praze 2, 4, 6, 7, 12. Spousta lidí tu psala o nekoncepčnosti boje s hazardem v Praze. Dosavadní průběh by se dal označit heslem "postupnou regulací k úplnému zákazu", což by se jako určitý koncept zdát mohlo. V praxi to ovšem probíhá naprosto neplánovaně, bez konzultací s nezávislými odborníky, bez časového plánu, bez synchronizace jednotlivých městských částí, bez kvalitativního výběru přeživších herních míst, takže ano souhlasím, boj s hazardem v Praze je bohužel nekoncepční.

V komentářích se také často objevuje teze, která tvrdí že kvalitní regulace by byla lepší než úplný zákaz a že je tudíž chyba zakazovat hazard úplně. Odpůrci úplného zákazu pak používají v podstatě jen dva argumenty. Prvním je výpadek příjmů v rozpočtu, na což existuje protiargument o souběžném poklesu výdajů na potlačování průvodních sociálních jevů (zakáže se hazard -> klesne kriminalita -> klesnou náklady na policii apod). Druhým argumentem pak je teorie o přesunu hazardního byznysu do černých heren. Tenhle argument je z mého pohledu tak trochu klausovsky falešný, protože ten rekordní počet automatů, co teď v Praze je, ale ani jejich hypotetický optimální počet, se v plné výši do černých heren samozřejmě nepřesune. Respektive se do oněch údajných černých heren nikdy nepřesune 100procent současných hazardních hráčů. Pravdou ale zůstává, že určitá část hráčů se přesune a přesouvá do online gamblingu, který je u nás v současnosti neregulovaný a defacto nedaněný, plus existuje riziko, že tam hráči budou své peníze prohrávat ještě rychleji než v živých hernách či casinech. Porovnáme-li si ale objektivně všechny tři varianty, tedy neregulovaný stav, regulovaný stav a úplný zákaz, pak si sice můžeme nalhávat co chceme, ale platí rovnice, že právě úplný zákaz zachrání ze spárů hazardu nejvíce nešťastníků. Napíšu to ještě obráceně – pokud by se zítra u nás začaly v obchodech legálně prodávat drogy, jejich spotřeba oproti současnému stavu by zcela nepochybně neklesla ani nesetrvala na stejném bodě. Největší problém oné prohibice je ovšem trochu jiný a bohužel pro většinovou společnost těžko uchopitelný, proto ho jako argument prakticky nikdo nepoužívá. Je jím útok na naše svobody. Pokud chceme zakazovat vše, co našim občanům škodí a bere peníze z kapes, pak bychom mohli přijít s úplným zákazem cigaret, alkoholu, sladkých limonád, ježdění aut do měst, opalování v soláriích nebo třeba prodeje zboží v maloprodejně, protože má z principu větší marži než supermarket. Regulace oproti tomu umožňuje svobodný, ale kontrolovaný přístup konzumentů k dané komoditě, prostřednictvím daňového zatížení může pokrýt negativní průvodní sociálně-ekonomické jevy a současně má nástroje k zachycení konzumentů, jež onu možnost svobodné volby již nemají úplně pod kontrolou. Jenže i pro tu nejpravicovější partaj je úplný zákaz hazardu jedním z nejlevnějších politických témat. Ale pojďme se ještě o kousek posunout.

Spousta lidí se tu vyjadřovala, že pokerový turnaj za pětistovku v Cardu má téměř nulovou společenskou škodlivost a že tudíž nechápou, proč jim to teď legislativci zakazujou. Na to by se dala položit otázka, při jaké částce tedy začíná ona škodlivost nebo pomyslný hazard? Je to ČPTčko za 10tis.? WPTčko za 100tis.? Donekonečna odkládaná novela loterijního zákona částečně odpovídá nově definovaným „turnajem malého rozsahu“ s maximálním počtem účastníků 90 a maximálním souhrnným vkladem 1000Kč na účastníka za 24 hodin. Provozovatelem takového turnaje pak může být jakýkoliv registrovaný spolek nebo nadace se sídlem v ČR, potažmo EU a jeho pořádání vyžaduje pouze ohlášení obci, která může turnaj zakázat pouze z důvodu narušování veřejného pořádku nebo jeho řádného ne-ohlášení. Jinými slovy tisícikorunový freezeout s devadesáti hráči bude možné úplně jednoduše uspořádat kdekoliv. Jenže to má jeden zásadní háček a tím není nic menšího než ekonomika, která je zároveň zásadním zaklínadlem i pro budoucnost živého pokeru.

České pokerové turnaje v té podobě, jak je známe, nejsou samy o sobě výdělečným byznysem a provozovatel má v podstatě jen dvě možnosti. Buď si náklady na jejich organizování (plus případný profit) nechá zaplatit z jiné činnosti (vzhledem k tomu, že se až doteď hraje poker jen v casinech a hernách, tak se logicky nabízely příjmy z gamblingu účastníků zájezdu) anebo tyhle náklady přenese v plné výši na hráče v turnaji. Pak bychom se ale měli připravit na to, že v turnaji s buyinem 1000Kč půjde z naší vstupenky do společného prizepoolu odhadem jen pětistovka, zatímco druhá polovina bude použita na úhradu nákladů. V minulosti jsem často slýchal nebo četl, jak jsou v českých casinech vysoká fee, tedy poplatky pro organizátora, a jediným argumentem obvykle byla věta „Když to támhle dělaj zadarmo nebo za stovku i s jídlem, tak proč nemůžete i vy?“. Zkuste si ale dát na papír základní počty. Jestliže nám celý večer rozdává karty profesionální dealer, pak se devět lidí na stole musí složit na jeho cca 1500Kč mzdu. To nepočítám povinné odvody ani skutečnost, že turnaje u nás obvykle nemají CAP na počet účastníků, tudíž je na začátku turnaje v casinu obvykle přítomno (nikoliv zadarmo) více dealerů než bude nakonec potřeba. Pak tu máme náklady na floormany, recepci, ostrahu, pokladní, pronájem prostor, na topení, svícení, úklid, provoz sociálních zařízení nebo třeba i spotřebované balíčky karet. A pro náročné Pražáky (i naplaveniny) nejlépe ještě jídlo a pití v ceně. Potom se ještě z něčeho musí splácet nakoupené stoly, židle, chipy a navíc nikdo to nechce dělat zadarmo. Jednoduchým počtem dojdete k tomu, že i z těch zmíněných pětistovkových poplatků zbyde nakonec provozovateli sotva pár tisíc. Nechci tu nikoho obhajovat, ale vzpomeňte si na to, až v nejbližší době půjdete hrát živý turnaj a položte si otázku, zda akceptujete přítomnost automatů v pokerroomu nebo zda raději zaplatíte pětistovku navíc za své čisté svědomí.

Existujou samozřejmě i další řešení. Tím pro hráče nejoptimálnějším jsou dotované nebo lépe řečeno sponzorované turnaje. Jenže každý sponzor bude kromě atraktivního reprezentativního prostředí vyžadovat i legislativní stabilitu pokerového byznysu. A ta je už několik let stále stejně daleko - ve dvouletém nedohlednu.
EDIT: tvl když to tady tak po sobě čtu, tak si říkám, jak jsem to super vymyslel - normálně předváděčky hrnců s buyinem do turnaje a je to..
Naposledy upravil(a) ruzovka_cz dne středa 02. prosinec 2015 13:55:44, celkem upraveno 1 x.
  od Tadoch
 středa 02. prosinec 2015 13:34:10
ruzovka_cz píše: Jestliže 90-95procent hráčů sponzoruje v pokeru ten zbytek a těchhle 90procent nemá žádný zájem se ve hře zlepšovat a hrajou poker jenom proto, že je jednak ta hra baví a druhak že mají možnost něco krátkodobě vyhrát, přičemž jsou srozuměni s tím, že dlouhodobě v plusu nebudou, pak tady opravdu moc podobností s profesionálním tenisem nevidím.
tady by me zajimalo, kolik % tenistu opravdu prorazi na profesionalni uroven, a pro kolik % tenistu je to jenom placeny konicek, ve kterem se taky nemaji zajem nejak vehementne zlepsovat, ale proste je to jenom bavi/chteji si zlepsit fyzicku w/e... mam mensi podezreni, ze tech profiku budou spis desetinky procenta...
  od SitkaCZ
 středa 02. prosinec 2015 13:38:10
Tadoch píše: tady by me zajimalo, kolik % tenistu opravdu prorazi na profesionalni uroven, a pro kolik % tenistu je to jenom placeny konicek, ve kterem se taky nemaji zajem zlepsovat, ale proste je to jenom bavi... mam mensi podezreni, ze tech profiku budou spis desetinky procenta...
Spis setinky procenta. A to kdyby jsi vzal treba fotbalisty tak to bude jeste vyrazne mene ;)
  od Like_a_G6
 středa 02. prosinec 2015 14:38:02
To přirovnání k blackjacku je dost nepovedený. BJ je normální hazard proti kasínu. Akorát, že zrovna tahle hazardní hra má leak, kterej se dá exploitnout počítánim vysokých/nízkých karet. Reálně ale stejně nevyužitelnej, protože kasína buď používaj několik decků, nebo vám velmi rychle zmrazej sázky.
Pokud bych měl poker přirovnat k něčemu jinýmu, tak obchodování na burze zkřížený se strategickejma počítačovejma hrama. Obchodování na burze (to krátkodobý, ne investice do akcií na 5let) je taky taková hra, o matematice, analytickym myšlení, psychologii, teorii her, statistice, risk(bankroll) managementu atd. Jako poker. A taky tam většina lidí prohrává. A taky může špatnej "hráč" být krátkodobě v plusu a dobrej v mínusu. Akorát, že ty akcie apod. nejsou moc zábavný, je tam mnohem větší problém s "botama" a "hudama" než v pokeru. Poker je mnohem zábavnější, jako třeba nějaká počítačová hra, proto taky ten úspěch na Twitchi ;)
+ Porovnání pokeru s heartstone taky o nečem vypovídá.
Naposledy upravil(a) Like_a_G6 dne středa 02. prosinec 2015 14:52:36, celkem upraveno 1 x.
  od Tadoch
 středa 02. prosinec 2015 14:40:21
ruzovka_cz píše:a ten amatérský tenista má taky možnost díky náhodě něco krátkodobě vyhrát?
osobne jsem se stal vitezem bowlingovyho turnaje, prestoze hraju bowling jednou za pul roku a muj cil je nahazet aspon 100, coz se povede tak v 10% pripadu. mel jsem tehdy proste zkurveny stesti a nahazel totalni nesmysl, coz se proste obcas stane. stejny zkurveny stesti muze mit ryba v pokerovym turnaji.

u toho tenisu ryba nikdy wimbledon nevyhraje, protoze se tam proste ani nema sanci dostat, narozdil od pokerovyho turnaje. kdyby mohli na WSOP jenom dlouhodobe vyhravajici hraci, tak ti tam taky nikdy zadny amater nevyhraje... je to ale reseny jinak a muze se zucastnit kazdy. kdyby Djokovic hral den co den s amaterama, tak si taky jednou tu nohu zlomi a skill s tim nema moc co docineni
  od jelly
 středa 02. prosinec 2015 16:18:52
Přirovnání k BJ je přesný, akorát ne ze strany hráče, ale ze strany herny. Je to přesně ten model, kde chtějí dnešní herny mít poker. Hazardní hra, která láká na náhodnou výhru, která je hernou bez problému akceptovatelná. Přitom ten "leak, že se dá exploitovat," má dvě strany. Ta jedna (dá se to porážet) je něco, co je potřeba skousnout kvůli imagi, i když se na druhé straně dělají opatření, která mají v BJ jasnou paralelu (vypínání HUDů / rušení při počítání karet; segregace player poolů / omezení sázek; blacklisty zatím nebudou, nejdřív je potřeba prosadit tu segregaci). Skutečnost, že se nebojuje o peníze z bankrollu herny, ale o ty, které zákaznící prohrají (technicky prorakují, prostě jimi zaplatí za požitek ze hry) až za chvíli, je čistě kosmetický rozdíl.
Většina diskutujících je myšlenkově pořád zaseklá v modelu "šachový klub", kde jde primárně o rozvoj hry, kvůli níž se tam lidé schází. Něco jako Suited Aces nebo ten IRC kanál, o němž vyšel na PA nedávno pěkný článek. A to pak ta přirovnání bývají nesmyslná.
  od Redivus
 čtvrtek 03. prosinec 2015 3:23:45
docetl jsem to k casti kde pises ze nulova tolerance usetri penize statu, protoze klesne kriminalita...rly? myslis ze kdyz to stat zakaze ze to zmeni samotnou podstatu lidsky povahy? lidi to maj v sobe a delat to budou at jim to stat zakaze nebo ne....a zadnej pokles kriminality nebude.....naopak....v kasinech lidi gembli za civilizovanejch podminek....cerny herny a vselijakej poulicni gembl bude daleko vic podporovat lichvu, vselijaky ublizeni nanzdravi atd.....prirovnavas to k uplnym hloupostem...pro nulovou toleranci je jediny vhodny prirovnani a mozny pouceni z historie - prohibice...
  • 1
  • 74
  • 75
  • 76
  • 77
  • 78
  • 82