od Tadoch
stř 3. črc 2013 14:38:23
stř 3. črc 2013 14:38:23
Ahoj, tak i já začnu s blogem, nebo alespoň shrnutím blogů starých 
Je mi 22 let, pocházím z Prahy a stále ještě studuji a nějaký čas ještě studovat budu.
Prvně jsem se s pokerem setkal zhruba před nějakými šesti lety, ale je to tak plus minus, přesně ten rok netuším. Kamarád nás naučil pravidla (která sám neuměl) a hráli jsme o nějaké desetníky dvacetníky, allin za korunu byl overbet, který nešel callovat. Hráli jsme všichni samozřejmě dost strašně, dost často jsme ani netušili, co že to vlastně máme za kombinaci. No prostě klasický začátek každého hráče. I tak se nám ale po týdnu podařilo onoho kamaráda obrat o vše a zapltil nám tak vlastně každému zmrzlinový pohár, což byl celkem výkon na to, o jaké drobné jsme hráli. Takhle to pokračovalo pár let, kdy jsme hráli jen na horách. Jednou jsem ale takhle slyšel v rádiu, že nejlepší hráč pokeru na světě bude hrát na finálovém stole mistrovství světa v pokeru. Phila Iveyho ani WSOP jsem samozžejmě neznal, ale díky této zprávě jsem začal přemýšlet o tom, že poker vlastně nemusí být totální hazard a už jenom definice "nejlepší hráč pokeru" mi přišla jako velice zajímavá a že by se to mělo dát naučit, na rozdíl od rulety. Prvotní motivace byla samozžejmě vyhrát o pár korun více na dalších horách. Od hor bylo ale dosta daleko a mně se čekat moc nechtělo. Na netu jsem si našel článek o floatování a continuation betu, a s pochopením terminologie jsem se vydal na svůj první živý turnaj do pražského Ambassadoru. Jednalo se o nějaký rebuy freeroll za 2 stovky, ale ta část, kdy platit nemusím, a stejně hraju, se mi líbila. Už si ani nepamatuju, na co jsem vypadnul, ale byla to moje první zahraná handa po asi třičtvrtěhodině. Aniž bych studoval cokoliv jiného, vydal jsem se na stejný turnaj o týden později a už jsem se dokonce profoldoval přes první pauzu, abych vylítnul druhou handu po ní. Hra mě ale moc nebavila, lidé tam byli takoví divní a bavili se o věcech, kterým jsem nerozuměl, a už jenom proto jsem měl pocit, že je nikdy nemůžu porazit. Jal jsem se tedy hledat jinde. Našel jsem výukové video o formátu Double or Nothing, které mělo asi hodinu a šel jsem crushovat. Se znalostí nějaké naprosto základní matematiky těchto turnajů jsem neměl vůbec problém to porážet, protože pole hráčů bylo opravdu tragické. Na Pokerstars jsem vložil 20USD a prokousal se až na 10USD buyiny během asi tří měsíců bez nějaké zázračné volume, když oznámili, že s formátem končí. Tím mi celkem podkopali můj sen stát se profi hráčem DoNů, protože nic jiného krom Pokerstars a FullTiltu jsem neznal, a na FullTiltu DoNy neměli. Měl jsem tak na výběr mezi SnG, MTT a Cashgame. A protože jsem také jednou narazil na několik videí od sun_cz, ve kterých jsem rozuměl tak čtyřem slovům, tak jsem se rozhodl právě pro Cashgame. Jednoduše proto, že jsem si chtěl vybrat těžký formát, ve kterém se ale dá využít velikých chyb soupeřů k mému prospěchu. Nikdy jsem neměl problém s herními výzvami, zato s matematikou a biflováním problémy mám opravu velké, a i s mizernými znalostmi pokeru, které jsem měl, jsem věděl, že SnG jsou právě o biflování.
Protože 10USD DoNy byly v záložce "low stakes", říkal jsem si, že bych měl přeci i na CG jít na low stakes. Vždyť jsou to téměř stejné peníze. Sedl jsem tedy na NL100 a za nádhernou dvacetiminutovku odpálil veškerý profit, který jsem do té doby z pokeru měl. Hrál jsem samozžejmě push/fold se 100bb, což bylo tak to jediné, co jsem uměl z DoNů. Zbyl mi zas nějakých těch 20-30USD a sedl jsem tedy na NL2. To jsem hrál vcelku obstojně a díky dalším článkům a studování jsem začal tento formát porážet. Ne nějak zázračně, ale dlouhodobě jsem nějaký ten dolar v plusu byl a graf šel nahoru moc pěkně. Občasné shoty na NL5 se moc nedařily, ale díky jisté NL2 to zas tak nevadilo. Šlo mi hlavně o to se hru naučit, peníze jsem věděl, že na NL2 prostě nebudou a že je to spíše o vyzkoušení formátu. Bankroll jsem moc neřešil, protože se dvaceti dolary se stejně nedá dodržovat nic... Jednou jsem tak při nějakém 70USD rollu sednul na NL5, zatočil a prohrál pár allinů, až mi zbylo zase oněch 30USD. Zase se prokousávat nahoru měsíc se mi nechtělo, tak jsem sednul se třemi buyiny na NL10 a šlo se na věc. Během asi hodiny jsem měl 100USD, tak jsem šel hrát už pouze NL5. Tam se stále nedařilo, ale shoty na NL10 to zachraňovaly, až jsem se prostě rozhodnul jít na NL10 bez bankrollu. Tam mi to vyhovovalo mnohem víc a občasné šílenosti na NL25 mi vycházely, tak jsem celkem zázračně nebustnul a začal hrát toto. Během tohoto bodobí jsem zkoukával hromady videí z různých výukových webů, takže moje hra šla poměrně dost rychle nahoru, takže NL10 byl už skillem vlastně dobrý formát pro mě. Někdy v této době mého hraní, takže před jedenapůl rokem, jsem viděl tady na Poker-Areně článek o založení Studijní skupiny. Hned jsem zaslal žádost a byl přijat. Našel jsem ještě svůj starý vypracovaný úkol a celkem se mi líbí, že jsem o tom celkem přemýšlel zadání: cash-game-zadani-prvniho-ukolu-t899.html vypracování: 1-ukol-tadoch-t918.html
Studijní skupina mojí hře neskutečně pomohla a posunula mě velice rychle rovnou na NL25, se kterou jsem neměl ani ze začátku problémy. A tu vlastně hraju doteď, vyhovuje mi možnost multitablení a že to je velice pohodlný formát, na kterém vydělám víceméně co potřebuji. Občasně se střídavými výsledky zkouším NL50, ale vzorek minimální a poslední velký shot dopadl celkem katastrofálně, a i když to objektivně i takhle zpětně byla prostě jenom variance, tak si na další větší shot ještě chvilku počkám.
Momentálně hraju na PartyPokeru a pinknu si turnaje na Pokerstars, ve kterých se mi celkem nesmyslně daří, ale Cashgame je mi tak nějak bližší a baví mě o dost více.
Krom pokeru jsem se také věnoval několil let hře Warcraft 3, kde jsem byl znám pod nickem Tadoch. Hrál jsem myslím celkem obstojně a přestože jsem nic pořádného nevyhrál, rozhodně ničeho nelituji, protože strategické přemýšlení mám právě z této hry, která je v mnohých ohledech pokeru velice podobná.
Je mi 22 let, pocházím z Prahy a stále ještě studuji a nějaký čas ještě studovat budu.
Prvně jsem se s pokerem setkal zhruba před nějakými šesti lety, ale je to tak plus minus, přesně ten rok netuším. Kamarád nás naučil pravidla (která sám neuměl) a hráli jsme o nějaké desetníky dvacetníky, allin za korunu byl overbet, který nešel callovat. Hráli jsme všichni samozřejmě dost strašně, dost často jsme ani netušili, co že to vlastně máme za kombinaci. No prostě klasický začátek každého hráče. I tak se nám ale po týdnu podařilo onoho kamaráda obrat o vše a zapltil nám tak vlastně každému zmrzlinový pohár, což byl celkem výkon na to, o jaké drobné jsme hráli. Takhle to pokračovalo pár let, kdy jsme hráli jen na horách. Jednou jsem ale takhle slyšel v rádiu, že nejlepší hráč pokeru na světě bude hrát na finálovém stole mistrovství světa v pokeru. Phila Iveyho ani WSOP jsem samozžejmě neznal, ale díky této zprávě jsem začal přemýšlet o tom, že poker vlastně nemusí být totální hazard a už jenom definice "nejlepší hráč pokeru" mi přišla jako velice zajímavá a že by se to mělo dát naučit, na rozdíl od rulety. Prvotní motivace byla samozžejmě vyhrát o pár korun více na dalších horách. Od hor bylo ale dosta daleko a mně se čekat moc nechtělo. Na netu jsem si našel článek o floatování a continuation betu, a s pochopením terminologie jsem se vydal na svůj první živý turnaj do pražského Ambassadoru. Jednalo se o nějaký rebuy freeroll za 2 stovky, ale ta část, kdy platit nemusím, a stejně hraju, se mi líbila. Už si ani nepamatuju, na co jsem vypadnul, ale byla to moje první zahraná handa po asi třičtvrtěhodině. Aniž bych studoval cokoliv jiného, vydal jsem se na stejný turnaj o týden později a už jsem se dokonce profoldoval přes první pauzu, abych vylítnul druhou handu po ní. Hra mě ale moc nebavila, lidé tam byli takoví divní a bavili se o věcech, kterým jsem nerozuměl, a už jenom proto jsem měl pocit, že je nikdy nemůžu porazit. Jal jsem se tedy hledat jinde. Našel jsem výukové video o formátu Double or Nothing, které mělo asi hodinu a šel jsem crushovat. Se znalostí nějaké naprosto základní matematiky těchto turnajů jsem neměl vůbec problém to porážet, protože pole hráčů bylo opravdu tragické. Na Pokerstars jsem vložil 20USD a prokousal se až na 10USD buyiny během asi tří měsíců bez nějaké zázračné volume, když oznámili, že s formátem končí. Tím mi celkem podkopali můj sen stát se profi hráčem DoNů, protože nic jiného krom Pokerstars a FullTiltu jsem neznal, a na FullTiltu DoNy neměli. Měl jsem tak na výběr mezi SnG, MTT a Cashgame. A protože jsem také jednou narazil na několik videí od sun_cz, ve kterých jsem rozuměl tak čtyřem slovům, tak jsem se rozhodl právě pro Cashgame. Jednoduše proto, že jsem si chtěl vybrat těžký formát, ve kterém se ale dá využít velikých chyb soupeřů k mému prospěchu. Nikdy jsem neměl problém s herními výzvami, zato s matematikou a biflováním problémy mám opravu velké, a i s mizernými znalostmi pokeru, které jsem měl, jsem věděl, že SnG jsou právě o biflování.
Protože 10USD DoNy byly v záložce "low stakes", říkal jsem si, že bych měl přeci i na CG jít na low stakes. Vždyť jsou to téměř stejné peníze. Sedl jsem tedy na NL100 a za nádhernou dvacetiminutovku odpálil veškerý profit, který jsem do té doby z pokeru měl. Hrál jsem samozžejmě push/fold se 100bb, což bylo tak to jediné, co jsem uměl z DoNů. Zbyl mi zas nějakých těch 20-30USD a sedl jsem tedy na NL2. To jsem hrál vcelku obstojně a díky dalším článkům a studování jsem začal tento formát porážet. Ne nějak zázračně, ale dlouhodobě jsem nějaký ten dolar v plusu byl a graf šel nahoru moc pěkně. Občasné shoty na NL5 se moc nedařily, ale díky jisté NL2 to zas tak nevadilo. Šlo mi hlavně o to se hru naučit, peníze jsem věděl, že na NL2 prostě nebudou a že je to spíše o vyzkoušení formátu. Bankroll jsem moc neřešil, protože se dvaceti dolary se stejně nedá dodržovat nic... Jednou jsem tak při nějakém 70USD rollu sednul na NL5, zatočil a prohrál pár allinů, až mi zbylo zase oněch 30USD. Zase se prokousávat nahoru měsíc se mi nechtělo, tak jsem sednul se třemi buyiny na NL10 a šlo se na věc. Během asi hodiny jsem měl 100USD, tak jsem šel hrát už pouze NL5. Tam se stále nedařilo, ale shoty na NL10 to zachraňovaly, až jsem se prostě rozhodnul jít na NL10 bez bankrollu. Tam mi to vyhovovalo mnohem víc a občasné šílenosti na NL25 mi vycházely, tak jsem celkem zázračně nebustnul a začal hrát toto. Během tohoto bodobí jsem zkoukával hromady videí z různých výukových webů, takže moje hra šla poměrně dost rychle nahoru, takže NL10 byl už skillem vlastně dobrý formát pro mě. Někdy v této době mého hraní, takže před jedenapůl rokem, jsem viděl tady na Poker-Areně článek o založení Studijní skupiny. Hned jsem zaslal žádost a byl přijat. Našel jsem ještě svůj starý vypracovaný úkol a celkem se mi líbí, že jsem o tom celkem přemýšlel
zadání: cash-game-zadani-prvniho-ukolu-t899.html vypracování: 1-ukol-tadoch-t918.htmlStudijní skupina mojí hře neskutečně pomohla a posunula mě velice rychle rovnou na NL25, se kterou jsem neměl ani ze začátku problémy. A tu vlastně hraju doteď, vyhovuje mi možnost multitablení a že to je velice pohodlný formát, na kterém vydělám víceméně co potřebuji. Občasně se střídavými výsledky zkouším NL50, ale vzorek minimální a poslední velký shot dopadl celkem katastrofálně, a i když to objektivně i takhle zpětně byla prostě jenom variance, tak si na další větší shot ještě chvilku počkám.
Momentálně hraju na PartyPokeru a pinknu si turnaje na Pokerstars, ve kterých se mi celkem nesmyslně daří, ale Cashgame je mi tak nějak bližší a baví mě o dost více.
Krom pokeru jsem se také věnoval několil let hře Warcraft 3, kde jsem byl znám pod nickem Tadoch. Hrál jsem myslím celkem obstojně a přestože jsem nic pořádného nevyhrál, rozhodně ničeho nelituji, protože strategické přemýšlení mám právě z této hry, která je v mnohých ohledech pokeru velice podobná.
Naposledy upravil(a) Tadoch dne ned 5. říj 2014 18:18:17, celkem upraveno 1 x.
, ten rybolov člověka vysloveně těšil, ale dost nostalgie 
. Co plány do budoucna, nl50-100 tento rok? 
. 
