AKTUALITY
Nováček na WSOP Martin Dulák v rozhovoru
Letos jsme mohli na World Series of Poker spatřit nebývalý počet českých hráčů, přičemž pro řadu z nich šlo o hráčský debut za velkou louží. Jedním z nováčků byl i Martin Dulák, kterého si můžeme pamatovat především díky vítězství v jednom z podniků České Pokerové Tour. Sympatický mladý liberecký hráč si našel čas a v rozhovoru pro naše čtenáře poodhalil něco ze svého pokerového dobrodružství...
Zdroj fotografií: Tomáš Stacha, PokerStars
MARTIN DULÁK V EXKLUZIVNÍM ROZHOVORU PRO POKER-ARENU:
Dostal ses do povědomí tím, že jsi vyhrál Českou Pokerovou Tour. Ale co bylo před tím?
Kolem 17-18. roku jsem v televizi viděl nějaké WPT, potom jsem začal hrát nějaké freerolly na Paradise Pokeru, a tak nějak to postupně začalo.
A kdy se to překlenulo do bodu, že jsi poker začal brát vážně?
Když jsem si domluvil staking s Martinem Balážem. Začali jsme spolupracovat, hrál jsem 180ky a už jsem si začal něco vydělávat. Potom zase spolupráce s Viktorem [Čelikovským] a Honzou [Nakládalem].
Kolik času teď pokerem trávíš?
Snažim se hrát tak 5-6 dní týdně s tím, že začínám okolo páté odpoledne a registruju většinou do hyperu ve 22:15, případně do Hotu $44 o půl jedný, podle toho jak se dá.
Oproti jiným hráčům máš docela zvláštní režim, můžeš nám ho popsat?
Já asi nepotřebuju moc spát. Spím tak šest hodin denně a to mi stačí. Nemám rád, když spím dlouho a ukrojí mi to hodně z toho dne.
Měl jsi k tomu vždy takovýto přístup? Spousta hráčů si to takhle naplánuje, ale pak se jim to nedaří dodržovat. Jak je to u tebe?
Asi jo, já nevstávám později než v osm nebo devět, jednou za čas spím třeba maximálně až do desíti, ale to už jsem na sebe naštvanej. /smích/
V poslední době se o životosprávě v pokeru velmi diskutuje. Myslíš, že ti tato disciplína pomáhá k lepším výkonům?
Spíš je to tak, že mám alespoň na všechno víc času. Sportovat nebo si třeba zajít do posilovny. Jinak bych z toho dne nic neměl. Kdybych vstal v poledne a pomalu mohl začít registrovat, to by mě moc dlouho nebavilo.
Takže mít to ohraničené pouze na poker není nic pro tebe?
To vůbec ne. Já prostě musím mít nějaké vedlejší aktivity, u kterých si od pokeru odpočinu. Člověk si zajde do posilky a aspoň vypustí páru. /smích/
Kolik lidí už to odneslo?
Tam jsou větší lidi, neblbni. /smích/ Jako, že bych po nich hodil třeba činku, jo? /smích/
Už jsme lehce zmínili tvé vítězství v České Pokerové Tour z dubnu 2013. Na finálovém stole s tebou byli David Dolák, Milan Šimko a v heads-upu jsi porazil Marka Dominikoviče. To jsou na poměry ČPT velmi kvalitní hráči. Je ta výhra o to cennější?
Určitě jo. Hrozně si té výhry vážím. Ale už je to dlouho a chtělo by to něco dalšího, novýho. Tehdy jsem samozřejmě věděl, kdo jsou moji soupeři a chtěl jsem zkrátka hrát nejlíp, jak umím a uvidíme, jak to dopadne. Teď se tomu směju, jak jsem tehdy hrál, ale to je zkrátka tím, jak se ta hra vyvíjí a jak se člověk posouvá.
Mělo to vítězství nějaký okamžitý dopad na tvou pokerovou kariéru? Začal jsi třeba hrát víc, větší buy-iny?
Ani ne, ale tak nějak mě to víc nakoplo do té budoucí hry. Dalo mi to důvěru, že mám nějaký potenciál a že třeba jednou můžu být dobrý.
Úspěchy často chodí v sériích, měl jsi potom nějakou vlnu na onlinu?
To si nevzpomínám. Ale nebylo to špatný ani na tom onlinu. Hrál jsem spíš nižší buy-iny a docela to šlo.
Říkal jsi mi, žes byl na Kypru, taky vím, že jsi byl na Isle of Man. Objíždění turnajů po Evropě ti imponuje?
To mě baví hrozně moc. Podívat se vždycky do nějakého nového prostředí a spojit to s dobrým turnajem. Vždycky si vyberu destinaci, která se mi líbí a kterou bych chtěl navštívit a potom se snažím trefit lístek v kvalifikaci, abych si to zlevnil. Když nekvaldnu, tak bohužel nejedu. Už jsme spolu probírali podzimní UKIPT Edinburgh, tam bych určitě chtěl jet.
Letos jsi měl speciální výlet, strávil jsi šest týdnů v Las Vegas, kde jsi hrál hlavně Sit & Go turnaje. Patřil jsi k našim nejpilnějším hráčům, neměl jsi mnoho volných dní. Máš přehled o tom, kolik těch SNG jsi odehrál?
Já jsem si to po Vegas všechno spočítal a zavedl krásně do excelovejch tabulek. /smích/ Odehrál jsem 134 turnajů včetně MTTček. To člověk na onlinu nahraje za dva dny, ale naživo je to samozřejmě mnohem náročnější.
Měl jsi někdy před tím takovou sérii, že bys chodil hrát živý poker?
Právě, že vůbec ne. Byla to pro mě obrovská zkušenost s živým pokerem. Myslím, že jsem se zklidnil v určitých situacích a tak podobně. Ale bylo to docela příjemný. Ti lidi byli docela přátelští, myslím si, že obecně ta nátura je tam mnohem lepší než tady v Čechách. I proto vlastně rád jezdím na ty zahraniční výlety. Protože většina lidí je milejší, je vidět, že to jdou hrát pro zábavu a nemrzí je, když prohrajou. Takže to u těch stolů prostě není otravný.
Jaký na tebe udělalo dojem Las Vegas?
To město je ošklivý a nelíbí se mi tam. Ale ten strip a tak, co znají všichni z televize, to je zajímavý. Na druhou stranu se to docela rychle okouká. Jinak mě to ale nenadchlo. Poušť, vedro, baráky. Rozhodně bych tam nechtěl žít.
Takže bys tam nejel, kdyby tam nebyla pokerová akce?
To určitě ne. Ale jsem samozřejmě moc rád, že jsem se tam podíval. Je to zážitek, být tam, navíc šest týdnů.
A směrem k té pokerové organizaci bys tam našel něco speciálního oproti České republice?
Všechno tam probíhá úplně super, turnaje i sitka. Je to dost svižný.
V Čechách jsou kasína často spojována s negativitou, která lidi odrazuje. Je něco, co bys doporučil změnit po vzoru amerických kasín?
Největší rozdíl je podle mě v tom samotném chování lidí. Tam jsou milí, pozdraví tě, zeptají se, jak se máš. Všichni jsou veselí, usměvaví.
Z náramkových turnajů si cashnul Millionaire Maker, který hrálo několik tisíc lidí, což si u nás nelze představit. Jak k těmto turnajům s masivním polem přistupuješ? Měl jsi nějaká očekávání nebo ses jen soustředil na to hrát co nejlépe?
Krok za krokem, nejdřív postoupit z prvního dne, pak se dostat do peněz a pak se uvidí, co dál. Samozřejmě do těchto turnajů nenastupuješ s pocitem, že to vyhraješ. Sice chceš, ale nemůžeš si úplně dát za cíl první místo. /smích/
A funguje u tebe postupné stanovování cílů i na onlinu?
Ne, tam chci vždycky vyhrát. /smích/
Takže tam je to přímo na bránu...
Přesně tak, žádný kličky. To mi připomíná, že už jsem dlouho nedal nějakej gól. /smích/
Tak snad jedině obout jiné kopačky. Na onlinu se specializuješ na MTTčka a 180ky, kde je pochopitelně obrovská variance. Bereš jí už jako automatickou součást?
Asi se nedá úplně zvyknout na ty dlouhé swingy. A kolikrát pak člověk ani neví, jestli za to může swing nebo jestli je to ta hra. Nejhorší je, že člověk má často dobrý pocit z té hry, jak se vyvíjí, ale na těch výsledcích se to neodráží.
Znamená to, že v období swingu se snažíš víc studovat a analyzovat svou hru, aby ses ujistil, že odstraníš chyby?
Snažím se víc koukat na videa, projíždět handy a tak. Nejvíc to diskutujeme s Pepou Šnejbergem, se kterým si v podstatě denně posíláme nějaké handy a rozebíráme je. On mi hodně pomáhá a myslím, že vzájemně si dost pomáháme.
Když teď Pepa vyhrál hodinky ve francouzském SCOOPu, bude ti je na pár dní v týdnu půjčovat nebo aspoň o víkendu?
To ne, já zas na to nemám úplně takovej vliv. /smích/ U něj je hrozně vidět, jak se posouvá a jak se zlepšuje.
Byli jste spolu ve spojení v době, kdy hrál ten Main Event?
Mně se líbilo, když jsem se probudil, že půjdu do školy. A zjistil jsem, že ještě hraje ten druhej den a že se dostává na final. Tak jsem nešel do školy. /smích/
Zmínil jsi školu. Ta je pro tebe prioritou, je to tak?
Studuju finance na VŠE a rozhodně bych to chtěl dodělat. Poker je pro mě přivýdělek a chci v něm být dobrý, protože jinak bych tomu nevěnoval tolik času. Ale nikdy nevíš, co bude s tím pokerem dál a je podle mě důležitý mít nějaký vzdělání a vědět, kam se pak otočit, když to nevyjde. Ten můj obor je dost komplexní, zahrnuje spoustu z toho finančnictví, takže mi to dává celkem široké možnosti.
Určitě ti to dává i psychickou výhodu ve chvílích, kdy se ti v pokeru tolik nedaří. A navíc, nemusíš jej brát jako práci. Je to tedy pro tebe pořád ještě zábava nebo už je to rutina?
Pro mě je to práce, zábava, prostě všechno. Furt mě to baví, já to pořád žeru.
Z mnoha lidí už to nadšení vyprchalo. Myslíš, že bys v budoucnu zvládal hrát s takovým mindsetem, že už je to vlastně jen nutné klikání pro peníze?
To nevím, jestli by mi vyhovovalo. Mě na tom pokeru baví, jak je prostě každá situace úplně jiná, jak to není jednotvárné. Myslím si, že to jen tak nepřestane, protože se to pořád vyvíjí, jak se každý snaží pořád zlepšovat.
Ta hra je čím dál těžší, je náročné držet krok při tom vývoji?
Mně se teď nedaří, tak asi krok nedržím. /smích/ Je to náročný, no. Těch materiálů je dost, ale myslím si, že je důležitý zkoušet sám různé věci spočítat a přijít na ně. Přijde mi, že hodně věcí je takových, že se někde něco řeklo, tak si všichni myslí, že je to pravda. Ale málokdo si vezme tu tužku a zkusí spočítat, jestli to tak opravdu je. Kolikrát určité věci překvapí i někoho, kdo ten poker hraje dlouho na vysoké úrovni.
Matematická stránka je silnou součástí tvé hry? Orientuješ se v ní dobře?
Když analyzuju nějaké handy, tak se je prostě snažím spočítat. Jakmile se do toho člověk ponoří, tak ho to baví, ale potřebuju nějakej prvotní impuls, abych do toho zabředl.
Zdroj fotografií: Tomáš Stacha, PokerStars
Hrajte zodpovědně a pro zábavu! Zákaz účasti osob mladších 18 let na hazardní hře. Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost! Využití bonusů je podmíněno registrací u provozovatele - více zde.