Rozhovor s Pepou Kurkou, finalistou červnové ČPT

Před pár dny skončil druhý v Main Eventu ČPT a odnesl si 162 000 korun. Josef Kurka patří mezi nejlepší české karbaníky, zároveň je spoluzakladatelem sázkové kanceláře Fortuna a člověkem, který s pokerem začínal ještě v době, kdy mnoho současných hráčů nosilo plenky. Kurka má rozhodně co říct, což dokazuje v tomto rozhovoru.

V první řadě – gratulace ke skvělému výsledku. Jsi s ním spokojený anebo tě mrzí, že jsi turnaj nevyhrál celý?

Díky! No, znáš to, ve středu bych bral cokoli na finálu. Nakonec mírné zklamání, protože vítěz je jen jeden a bylo to blízko. Navíc mám doma sbírku různých pohárů a medailí, takže její rozšíření by bylo příjemné...

Jak ses vlastně dostal k pokeru? Chodíš hrát naživo často a případně máš nějaká oblíbená kasina, kam rád chodíš?

Dobra otázka (smích). Kdysi jsem chodíval k Novákům hrávat podobný poker s mariáškama, vlastně skoro stejný, akorát že flop byla také jedna karta. Sázet se začínalo, když měl každý dvě karty a jedna společná byla na stole, potom byla ještě další dvě kola sázení. Pak se začal v televizi objevovat No Limit Texas Hold’em, tak jsem to začal sledovat a plánovat, že to někdy zkusím. Hraji teda čtvrtým rokem. Než to tam zrušili, chodil jsem do Admirálu. Pak do Showdownu. Paradoxně letos jsem nějak zlenivěl a tento turnaj byl můj šestý nebo sedmý. Loni jsem chodil v průměru 2 - 3x týdně.

Celý tvůj život se točí kolem rizika a jeho správného odhadování. Jak rizikovou hrou je pro tebe poker? Například ve srovnání s profesionálním sportovním sázením.

Stručně bych řekl, že je rizikový tak akorát přiměřeně. V zásadě podobně jako sportovní sázení. Krátkodobě může vyhrát kdokoliv, dlouhodobě se kvalita a umění musí projevit. V tom je právě to kouzlo, že každý má šanci.

Většina lidí, co nyní hraje poker, začínala s Texas Hold'em. Ty pamatuješ ještě na časy, kdy u nás o Hold‘emu nikdo nevěděl a poker se hrával jako 5-card draw s kartami na mariáš. Nechtěl by ses se čtenáři podělit o zážitky z té doby, kde a jak se tehdy hrálo a jak to vypadalo?

Jistě, jak už jsem psal, hrával jsem jakýsi Texas Hold’em s mariáškama. Ale předtím jsem hrával i poker klasicky s výměnou karet a jedním kolem sázek. Pamatuji se, že jsme ho hráli na soustředění s fotbalem a pak v takové partě na Vysoké. Neměl takovou logiku, každý mohl mít cokoliv. Jediné, co si z toho pamatuji, je, že jsem byl většinou v plusu (smích).

Ví se o tobě, že patříš k nejlepším hráčům bridže u nás. Baví tě víc než poker a proč? Dokázal bys popsat, v čem se může hráč poker obohatit hraním bridže? A naopak?

No asi bridž. Napadají mě dva důvody. Za prvé, v bridži se pořád něco důležitého děje, zatímco v pokeru odehraješ třeba jen pár hand za hodinu. Za druhé, bridž víc umím (smích). Z pokeru do bridže se mi hodí nedat na sobě nic poznat, popřípadě občas zahrát něco jako blaf v pokeru, když je na to vhodná chvíle. Z bridže do pokeru mě nějak nic nenapadá.

Co je pro tebe tou největší motivací k hraní pokeru?

Zase dobrá otázka. První motivace byla zkusit si poker a navíc nesedět doma a nepít tam pivo. Teď se těším, jaké dostanu karty, co se stane, čili jakési vzrušení a radost ze hry. Taky se mi líbí, když u stolu padne pár vtípků a tak. Že bych na tom zbohatl, to zatím rozhodně ne, ale pro pocit je příjemné být aspoň na nule, popřípadě v plusu.

Jak se stavíš k otázce tzv. mentální hry, jinak řečeno, roli duševního rozpoložení v pokeru?

Jestli dobře rozumím, tak duševní rozpoložení je důležité nejen v pokeru. To zná asi každý – když zkazí handu, je naštvaný, přemýšlí, proč to pokazil, a pokazí dalších pět hand nebo třeba ještě víc.

Působíš jako vyrovnaný a optimistický člověk – jsi takový „od přírody“, nebo ses k tomuto stavu musel tvrdě propracovávat? Měl bys nějakou radu pro čtenáře, jak na to?

No, řekl bych tak napůl (smích). A teda radit někomu, to bych se neodvažoval (smích).

Máš nějaké životní vzory? Někoho, kdo tě inspiroval či stále inspiruje?

Idoly jsem měl skoro v každém sportu, vzory, to úplně nevím. Ale v pokeru se mi líbí Daniel Negreanu, jeho hra i hlášky. Taky jako on vše docalluju (snad jsem se moc neprozradil (smích)). Bohužel už se nevysílá pořad Big Game. Jinak rád sleduju na Nova Sportu staré turnaje z EPT a líbí se mi komentář k nim.

Autor: Jan Chvojka, Jakub Šlemr; Foto: Tomáš Stacha, revue.bridgecz.cz