Pokeroví hráči trpí Dunning-Kruger efektem

Nedávno zveřejněná studie Grosvenor Poker odhalila, že britští hráči trpí takzvaným Dunning-Kruger efektem. V tomto článku vám pokerový novinář Lee Davy popíše, jak se projevuje a kdo je k němu nejvíc náchylný.

Foto: Hippox

Citronová šťáva jako elixír neviditelnosti

Napít se teplé vody s citronem a kurkuminem. První věc, co musím udělat hned, jak se probudím. Už si nevzpomínám, proč jsem s tím začal. Mám jen omezenou mozkovou kapacitu, takže z hlavy vytěsňuji nepodstatné informace, jako proč Země obíhá kolem Slunce a proč piju teplou vodu s kurkuminem.

Zatímco mačkám citron, aby z něj do sklenice vyteklo co nejvíc šťávy, moje malá ratolest mě kope do holeně a pokřikuje: „Tati, vstávej, tati, vstávej“. Zvednu dcerku nahoru na postel, ona okamžitě popadne citrón, aby ho ochutnala, a se zhnusenou grimasou mi ho vrací zpátky jako štafetový kolík.

Nakapu si do dlaně zbytek šťávy a trochu jí rozetřu na obličej. „Teď budeš neviditelná,“ říkám. Nevěřícně na mě zírá. Je jí jen 14 měsíců. McArthur Wheeler by ale věděl, co tím mám na mysli.

V polovině 90. let se Wheeler rozhodl vyloupit banku. Jeho plán byl prostý. Namísto toho, aby plýtval materiálem a přetáhl si přes hlavu punčochu nebo kuklu, pomazal si Wheeler obličej citronovou šťávou, neboť věřil, že takto jeho tvář zůstane skryta bezpečnostním kamerám.

Jsem si jistý, že Wheeler  nebyl z nejbystřejších. Stejně tak jsem si jistý, že měl slabost pro poker.

Dunning-Kruger Efekt

Pusťte si někdy podcast Sama Harrise, je hodně poučný. Když jsem ho nedávno poslouchal diskutovat se spisovatelem Tomem Nicholsem o vzestupu Donalda Trumpa k moci, naučil jsem se nový termín – Dunning-Kruger efekt.

Inspirováni Wheelerem sociální psychologové David Dunning a Justin Kruger se rozhodli prozkoumat, jak jsme schopni ohodnotit to naše vlastní schopnosti a schopnosti ostatních. Výsledky svého bádání důkladně popsali ve vědecké studii s názvem Unskilled and Unaware of It: How Difficulties in Recognizing One’s Own Incompetence Lead to Inflated Self-Assessments.

Výzkum odhalil, že často ti nejméně kompetentní z nás trpí kognitivním zkreslením, které jim dává iluzorní pocit nadřazenosti. Zdá se, že ti nejméně schopní postrádají schopnost vnímat vlastní neschopnost. Teorie se ovšem týká i těch, kteří jsou naopak nadprůměrně kompetentní. Ti mají tendenci podceňovat své schopnosti a předpokládat, že komplikované úkoly jsou snazší, než tomu je ve skutečnosti.

McArthur Wheeler trpěl Dunning-Kruger efektem, stejně jako prezident Donald Trump.

Poté, co jsem si přečetl v úvodu zmíněný výzkum, troufám si tvrdit, že ani pokeroví hráči nejsou tohoto fenoménu ušetřeni. Výzkum provedený na vzorku 2 000 hráčů sídlících ve Spojeném království poukázal na následující.

Vnímaná kompetence

Pokeroví hráči musí být buď velice sebevědomí, nebo trpí Dunning-Kruger efektem.

93 % z nich totiž věří, že disponují průměrnými nebo nadprůměrnými pokerovými dovednostmi. Jako chlápek ze severu Anglie jsem vždycky nenáviděl „Jižany“. Odmala mi bylo vštěpováno, že si o sobě myslí, že jsou něco víc než ostatní. 58 % hráčů, kteří uvedli, že disponují nadprůměrnými schopnostmi, pochází z Londýna. Naopak 55 % hráčů z oblastí West Midlands a Východní Anglie uvedlo, že jejich pokerové dovednosti jsou průměrné až podprůměrné.

Zdá se, že čím vyšší sázky hrajete, tím méně jste přesvědčení o tom, že patříte mezi pokerové zabijáky. 93 % hráčů pohybujících se na small stakes mělo za to, že jsou přinejmenším průměrní. U midstakes hráčů to sice bylo jen o procento méně, tedy 92 %, nicméně high stakes hráči už byli o poznání méně sebevědomí. Jen 77 % z nich se domnívalo, že disponují průměrnými až nadprůměrnými dovednostmi.

Věk

Výzkum dále potvrdil, že čím jste starší, tím jste skromnější.

Ukázalo se totiž, že 57 % hráčů do 35 let má za to, že jejich schopnosti jsou průměrné až nadprůměrné, zatímco ve skupině nad 54 let se 67 % dotázaných domnívalo, že jejich schopnosti jsou průměrné, nebo dokonce podprůměrné.

Pohlaví

Tady vás asi nic nepřekvapí. I tento výzkum prokázal dávno známou skutečnost, že muži jsou namistrovanější než ženy. 52 % příslušníků mužského pokolení uvedlo, že jejich schopnosti jsou průměrné až nadprůměrné. U žen to bylo jen 31 % dotazovaných.

Prostředí

Celých 92 % dotazovaných preferuje hru ve známém prostředí (ať už jde o místní kasino nebo home game), avšak značná část z nich hraje online (75 % ve věkové skupině 55-64 let, 86 % ve věkové skupině 18-24 let). 84 % hráčů nad 55 let uvedlo, že nejčastěji hrává na elektronickém zařízení. Mladší hráči pak častěji využívají tablety a mobilní telefony.

Studijní materiály

Z výzkumu dále vyplynulo, že jen hrstka hráčů starších 55 let se pokerově vzdělává na internetu.

U mladších tomu bylo jinak. Zhruba polovina pokerových třicátníků čte nebo sleduje online výukové materiály. U pokerových teenagerů to bylo ještě o 15 % více.

Kdo je největší britská pokerová celebrita

Třetina dotazovaných uvedla (v roce 2018) jako svého nejoblíbenějšího hráče Willa Kassoufa, což jen potvrzuje, že správné načasování je vším. Před dvěma lety by nikdo ani nevěděl, o koho jde.

Být nejúspěšnějším hráčem živých turnajů, pokud jde o výše výher, vám chtě nechtě musí zajistit jistou popularitu. Není proto divu, že 20 % dotazovaných za svého neoblíbenějšího britského hráče označilo Sama Tricketta.

Mezi ženami byla nejpopulárnější dvojnásobná vítězka EPT Victoria Coren-Mitchell.

Škoda, že výzkumníci zapomněli na otázku, zda se hráči před live session potírají citronovou šťávou.

Zdroj: calvinayre.com; Autor: Lee Davy