Psychologie v pokeru – Zvládáme vysoké prohry v pokeru

Někteří hráči poker texas holdem reagují na vysoké prohry v pohodě, jiní je nezvládají. Velkou roli v tom hrají zkušenosti: Profík hrající celé roky už je obvykle zvyklý na krátkodobé vrtochy Fortuny. Pro mnohé hráče je toto zvykání dlouhou cestou, a pro někoho je to dokonce sisyfovská práce.

Foto: pxhere.com

Čtyři fáze

Bylo by chybou si myslet, že zvyknout si na psychický tlak z proher je snadné nebo nevyhnutelné. I dlouholetí hráči po bad beatu vyskočí ze židle a zanadávají protivníkovi. Ti nejlepší (bez ohledu na výši sázek, na nichž hrají) mohou ve svém klidu naopak připomínat zenové mistry. Pokud se těch z nich, kteří tomu rozumí, zeptáte, jak to dokážou, často vám vysvětlí, že si museli dlouho zvykat a museli si v podstatě projít čtyřmi fázemi, z nichž v každé měli lepší reakce než v předchozí.

Slovníček

• Tilt - odchylka od standardní hry, většinou s neblahými následky.
• Loose hra - hraní příliš mnoha kombinací.
• Bad beat - smolná prohra.

1. Vztek

Nahněvaný hráč vidí jen finanční hodnotu své prohry. Na prohru nahlíží jako na ztrátu a rozčílí se úplně stejně, jako kdyby mu třeba ukradli peněženku.Svůj hněv může směrovat na různé cíle, záleží hodně, co se v handě stalo. Nejběžnějším cílem bude protivník, zejména pokud se bude hráč domnívat, že prohrál kvůli jeho chybě, například hrál-li snadno zahoditelný top pair se špatným kickerem, který se ale spároval na riveru.

„Způsobily-li prohru“ špatné karty (flopnutá postupka do fullhousu na riveru), hráč může vyhledávat další viníky. V živém pokeru bude bohužel snadným cílem dealer, na online hernách náhodný generátor karet. Konečně slušněji vychovaní hráči svádějí prohry na osud, pokerové bohy, nebo cokoli jiného nadpřirozeného, v co jen mohou věřit.

S takovýmto profilem není snadné stát se dobrým hráčem. I technicky správná hra vždy nevyrovná ztráty, které hráč utrpí vztekem rozhozenou hrou.

2. Frustrace

Když se hráč naučí odstínit destruktivní část emocí z prohraného potu, bolest se projevuje frustrací z náhodnosti. „Kdyby“ jsou nejčastějším slovem ve smutném vyprávění o průběhu handy.

Ačkoli hlavní příčina tiltu je odstraněna, hráč se stále příliš soustředí na krátkodobé výsledky. To není nutně způsobeno tím, že by si myslel, že může vyhrát každou hru. Obvykle tento fakt jen dosud neakceptoval. Pořád se zaměřuje na peníze, které byly ve hře.

V této fázi se hráč může zaseknout. Srovnává-li velikost proher se svými výsledky za určitou dobu, dostaví se brzo myšlenky jako: „Tohle byla prohra, na níž budu vydělávat půl dne,“ apod. neuvědomují si, že i prohry vysokých banků jsou důležitou součástí dlouhodobé statistiky.

Ač hráče jeho náhled na hru zrazuje, může být v této fázi úspěšný. Nebude tiltovat tak často jako v první fázi, ale pořád bude náchylný k tiltování, zejména k nesmyslné loose hře. Nejčastěji se mu to bude stávat po několika prohrách v řadě. Pro posun do třetí fáze se hráč musí tohoto přístupu oprostit a začít na poker doopravdy nazírat jako na dlouhodobou záležitost.

3. Smíření

Hráč se sem posunul pochopením a přijetím reality pokeru. Chápe, že s hrou nezřídka přichází i zvraty štěstěny a že čas od času musí vyhrát olbřímí bank. Když protivníkovi dojede postupka, kterou si chybně callnul, hráč to přijme bez negativních reakcí, protože si je vědom dlouhodobého příznivého vlivu takových bláznivých callů na jeho bankroll.

Hráč už není tak citlivý na výsledky, ale stále bude potěšen, když hodně vyhraje, a vysoké prohry budou nadále nepříjemné. Právě se naučil odstiňovat krátkodobé výsledky a soustředit na to důležité – dlouhodobou perspektivu. Proto je mnohem odolnější proti tiltu, protože dokáže vnímat prohry v kontextu pravděpodobnosti a zisku; ví, že špatným protivníkovým callem vlastně vydělal. Díky tomu nikdy nezmění svou hru kvůli sebetrapnějšímu bad beatu.

Kdo se dokáže dostat na tuto úroveň, má šanci stát se velmi úspěšným hráčem. Určitě znáte spoustu schopných pokerových hráčů, kteří se nenechají rozhodit.4. Lhostejnost

Této fáze dosáhnou jen hráči se špičkovou disciplínou a sebekontrolou – a není jich mnoho. Neznají úzkost z prohry; místo zloby, frustrace, nebo smíření se soustředí na proběhlou hru, tahy soupeřů a její důsledky. Jestli vyhráli, nebo prohráli, není vůbec rozhodující.

Když si hráč přestane hru příliš brát, soustředí se na poker a ne na hlouposti. Proč zkoumat, jestli jste prohráli, nebo vyhráli, když vám jde o zlepšování se v pokeru? Zkoumejte raději, zda jste hráli správně. Pokud ano – dobrá hra.

 

Komentáře

Komentáře mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé.

Login:Heslo:

Registrace nového uživatele   Zapomenuté heslo