Vliv emocí na pokerové výkony

Děláte příšerná rozhodnutí, když jste znudění? Jste produktivnější, když jste šťastní, nebo smutní? Proč se dusíte, když jste pod tlakem, zatímco jiní lidé si v tlaku libují? Tyto a další otázky zodpoví mentální kouč Jared Tendler.

Foto: Pixabay

Emoce vs. výkon

Jakožto výkonnostní kouč obvykle pomáhám lidem zdolávat emocionální bariéry, které jim brání v maximálním využití vlastního potenciálu. Pokerovým hráčům pomáhám porazit tilt, což je stav, kdy hněv zachvátí jejich rozhodování. Mimoto pomáhám elitním sportovcům a profesionálům překonat různé další problémy, jako je strach z neúspěchu, nízká motivace nebo snížená schopnost koncentrace.

Zdá se, že jde o rozličné a na sobě nezávislé problémy, ale v jádru všechny problémy týkající se mentální hry ovlivňují výkon stejným způsobem. Lze je proto stejným způsobem napravit. Vše záleží na tom, jak vnímáte emoce a jak to ovlivňuje váš výkon. Mnozí sportovní psychologové považují emoce za nepřítele, za něco, co je třeba otupit. Potíž tohoto přístupu tkví v tom, že krátkodobě se vám sice může povést negativní emoce potlačit, jenže spolu s nimi potlačíte i emoce pozitivní, které vám pomáhají dostat se do zóny.

Yerkes-Dodsonův zákon

Yerkes-Dodsonův zákon popisuje spojitost mezi všemi emocemi a výkonem. Emoce jsou pro výkon nezbytně nutné;  problém nastává jen tehdy, je-li jich nadbytek (nebo nedostatek). To platí jak pro pozitivní, tak negativní emoce. Nadbytek sebedůvěry škodí, protože vyřazuje z provozu schopnost uvažovat. Únava škodí, protože kvůli ní nemáte dostatek energie k přemýšlení. Dokonce i pocity nezměrného štěstí mohou zhoršovat váš výkon.

Porozumění vztahu mezi emocemi a výkonem, jak předestírá zmíněný zákon, usnadňuje napravování mezer v mentální hře. Podle Yerkes-Dodsonova zákona se zlepšuje výkon s tím, jak se zintenzivňují emoce… ovšem jen do určitého bodu.

Pokud emoce stále sílí, až překročí váš práh (vrchol křivky), výkon se začne zhoršovat, neboť vaše emocionální systémy „vypnou“ schopnost uvažovat. Nedovedete předvádět dobrý výkon, jelikož nedovedete dobře uvažovat; a jestliže nedovedete dobře uvažovat, ztrácíte přístup k dovednostem, které si momentálně osvojujete. Přesně k tomuto jevu dochází, jste-li naštvaní, vystrašení nebo pod tlakem. Emoce nabydou takové intenzity, že vám skutečně znemožní myslet. Čím více emocí zažíváte, tím hůře se vám bude uvažovat, až přestane uvažovat úplně a začnete se spoléhat výhradně na svůj vnitřní instinkt.

Příliš vysoká intenzita emoce brání v přístupu k vyšším funkcím mozku, a tak vás vydává na pospas těm dovednostem, které zvládáte snadno a automaticky, taktéž známé pod souhrnným označením C-game. To neznamená, že se automaticky proměníte v nepřemýšlející zombie. Do C-game náleží součásti hry, které máte zvládnuté, a to tak dobře, že se na ně můžete spolehnout i v momentech, kdy se nacházíte pod náporem emocí. Vezměte si takového Rogera Federera. Ten, i když je nejvíce naštvaný a frustrovaný, přesto dovede podat špičkový výkon. Jeho nejhorší rozpoložení je totiž pořád lepší než to nejlepší rozpoložení většiny lidí.

Reakce útok nebo útěk

Způsob, jakým emoce ovlivňují schopnost myslet, nelze nijak kontrolovat; jde o pevně zakořeněný vzorec v našem mozku. Mnozí z vás možná slyšeli o „reakci útok nebo útěk“, kdy mozek v zásadě přestává správně fungovat, podobně jako počítač následkem elektrického zkratu. Tato reakce je příčinou špatných výkonů, ke kterým dochází, jste-li naštvaní nebo pod tlakem.

Velmi zjednodušeně řečeno, jsou-li emoce příliš intenzivní, začnete dělat špatná rozhodnutí, protože mozek vám neumožňuje uvažovat jasně. Mimoto dochází k následujícímu:

• Máte okno.
• Unikají vám klíčové informace.
• Přikládáte příliš velkou váhu některým informacím nebo se fixujete na nepodstatné informace.
• Znáte správnou odpověď, ale zdá se, jako by váš mozek vězel v mlze.
• Vracíte se ke starým návykům.

Přestože nemůžete ovlivnit skutečnost, že emoce dovedou vypnout schopnost uvažovat, můžete ovlivnit, zdali dosáhnou tohoto bodu. Aby se vám to podařilo, musíte se pokusit kontrolovat své emoce, dříve než dosáhnete svého prahu. Samotné porozumění Yerkes-Dodsonovu zákonu vám pomůže rozpoznat, kdy se váš výkon zhoršuje, protože jste znudění nebo příliš vzrušení, a kdy se zlepšuje, protože jste nabuzení, motivování nebo nadopovaní kofeinem.

Je také třeba poznamenat, že ne u každého má Yerkes-Dodsonův zákon podobu křivky normálního rozložení. Někteří lidé dosahují dobrých výkonů, když jsou naštvaní (zářným příkladem je Michael Jordan, který se pokaždé nahecoval tak, že se naštval na své soupeře), a nemohou se koncentrovat, když jsou v klidu. Jiní jsou pravým opakem (boxer Lennox Lewis před zápasem odpočíval).

Sledujte po několik dní své výkony. Dosahujete lepších výkonů, když jste šťastní, nebo naštvaní? Ztrácíte koncentraci, když jste uvolnění, nebo nabuzení? Podáváte pod tlakem dobré výkony, nebo se dusíte? Neexistují žádné správné nebo špatné odpovědi. Klíčem je porozumět vlastnímu výkonu a jeho unikátním projevům.

Grit - nejspolehlivější ukazatel úspěchu

Zdroj: jaredtendler.com; Autor: Jared Tendler; Foto: ftw.usatoday.com, calvinayre.com