Nadměrná sebedůvěra: tichý zabiják úspěchu

Často slýcháme, že sebedůvěra je nezbytnou přísadou úspěchu. Ale je tomu skutečně tak? „Jako u mnoha dalších aspektů mentální hry,“ říká uznávaný kouč Jared Tendler, „i v otázce sebedůvěry vyjde pravda najevo, jakmile lépe porozumíme podstatě problému.“

Foto: Pixabay

Netrpíte Dunning-Krugerovým efektem?

Sebedůvěra je zvláštní věc. Lidé mohou oplývat sebedůvěrou, aniž by disponovali odpovídajícími schopnostmi. Je jasné, že s takovými hráči by si chtěl zahrát každý. Nejprve byste však měli pochopit, jak k tomu vůbec může dojít, abyste sami nespadli do pasti přehnané sebedůvěry.

Fenomén nadměrné sebedůvěry byl ve skutečnosti studován, a dokonce má svůj odborný název – Dunning-Krugerův efekt:

Dunning-Krugerův efekt je druhém kognitivního zkreslení, při němž nekvalifikovaní jedinci trpí iluzorní nadřazeností a nadhodnocují své schopnost. Toto zkreslení bývá přisuzováno neschopnosti těchto jedinců vnímat vlastní nedostatky.

Jinými slovy, slepota k vlastním slabinám, nebo ještě hůře, neuvědomování si toho, že nějaké slabiny máte, způsobuje nadměrnou sebedůvěru. Takto přehnaná důvěra ve vlastní schopnosti již zničila několik velkých pokerových hráčů, kteří byli slepí k tomu, co stálo za jejich úspěchem. Neuvědomování si vlastních slabin je právě tím důvodem, proč je nadměrná sebedůvěra tichým zabijákem.

I schopní lidé trpí nízkou sebedůvěrou

Co je paradoxní, Dunning s Krugerem dále zjistili, že opravdu schopní lidé často také trpí nízkou sebedůvěrou.

Skutečné schopnosti mohou sebedůvěru oslabit, neboť schopní jedinci se mohou mylně domnívat, že stejnými schopnostmi jako oni disponují i ostatní.

Skutečná kvalifikovanost tedy může oslabit vaši sebedůvěru! Když se nad tím zamyslíte, zní to neuvěřitelně.

Souhlasím s tím, že spolu s učením se novým věcem často dochází k poklesu sebedůvěry. Jakmile si totiž osvojíte nějakou novou dovednost, zjistíte, kolik toho ještě neumíte. Třebaže vám připadá, že toho ještě spoustu neumíte, ve skutečnosti umíte daleko více než ostatní. Poklesu sebedůvěry způsobeného právě touto příčinou můžete předejit, pochopíte-li koncept učení po vzoru píďalky.

Nadbytek sebedůvěry vs. neúspěch

Dalším z důvodů, proč je sebedůvěra tak ožehavé téma, je, že její nadbytek může zničit předchozí úspěch. Idea sebedůvěry jakožto nezbytného předpokladu k úspěchu je tak problematická částečně proto, že lidé mnohdy nepřemýšlí nad tím, co se stane, až takříkajíc protnou cílovou pásku.

Pokud jste přesvědčeni, že dosažený úspěch už vám nikdo neodpáře, ať se děje, co se děje, jste na nejlepší cestě o něj přijít. Pokerová historie pamatuje stovky hráčů, kteří krátce po velkém úspěchu přišli na mizinu. Nedávno jsem do své rozhlasové show pozval někdejší hvězdu Gavina Griffina a bavili jsme se o tom, jak právě kvůli tomuto problému skončil až na low stakes.

Jaké si z toho odnést ponaučení? Samotný cíl dosáhnout úspěchu není dostatečný. Musíte si představit, co se bude dít, jakmile protnete cílovou pásku. Pokud je vašim současným cílem „dostat se na 3/6“, změňte jej na „konzistentně porážet reguláry na 3/6“. Nestačí se tam jen dostat, musíte tam i vydržet. Zde je několik možností, jak toho dosáhnout: neustále se zlepšujte, oslavujte i malé úspěchy a mějte na paměti, že vždy budete mít nějaké slabiny, na kterých je třeba zapracovat. Pocit uspokojení pramení z nadměrné sebedůvěry a může zničit vaši hru.