STRATEGIE
Evoluce pokeru: první žraloci vs. neškodné rybky
Foto: Pixabay.com
Sérii článků mapujících vývoj pokerové strategie od úplných počátků až po současnost odstartuje francouzský turnajový profesionál Nicolas Levi pohledem do časů, kdy stoly byly plné pasivních fishí, co „respektovali hru“, a k tomu, aby byl jeden profitabilní, stačilo opravdu málo.
Darwin se nemýlil – v pokeru přežijí jen ti nejschopnější
Darwinova evoluční teorie se v pokerovém prostředí ukazuje jako pozoruhodně pravdivá. Přežijí jen ti nejschopnější. Vzhledem k tomu, že se pokerová strategie neustále vyvíjí, jak jeden může zůstat na špici a předpovídat nadcházející trendy ve hře, která se v popularitě může poměřovat s legendární hrou kámen, nůžky, papír?
Jedna věc je naučit se porážet současnou úroveň hry, ale něco docela jiného je naučit se, jak porozumět a aplikovat různé metody v měnících se situacích. Jestliže se spoléháte na pouhé imitování vítězných strategií, nikdy nebude vědět, jak si poradit v neznámých situacích. Abyste naplnili svůj potenciál, musíte myslet sami za sebe a dát průchod vlastnímu hernímu stylu.
Sám jsem v minulém desetiletí obstál proti těm nejlepším díky tomu, že jsem dokázal rychle měnit charakter své hry. Podařilo se mi to, protože jsem byl ochoten opravdu pracovat na pochopení pokerové strategie místo toho, abych ji jen slepě uplatňoval. Dělejte to samé a budete vždy vědět, kam poker směřuje, a zůstanete na špici.
V rámci této série článků pocestujeme zpátky časem a znovu navštívíme klíčové momenty ve vývoji pokerové strategie. Následujte mě na této cestě, na jejímž konci na vás čeká odměna v podobě pochopení, proč je dnes poker tak populární a proč by o svou popularitu mohl lusknutím prstu přijít.
První hráči No Limit Hold’emu
Poker jsem začal hrát v roce 2003. Proto vše, co mohu nabídnout, je kvalifikovaný odhad toho, jak to dřív vypadalo, který jsem si utvořil na základě projíždění hand history, debatování se staršími hráči a čtení jejich knih. Jedno je jisté: před pokerovým boomem světová špička sestávala z hrstky jedinců, kteří spolu navzájem hráli v hrách plných pasivních regulárů, kteří „respektovali hru“.
„Počátek“ No Limit Hold’emu se vyznačoval tím, že k němu hojně přecházeli hráči, jež po celý svůj život hráli limitní hry. A protože zvyk je železná košile, tito hráči dělali velké chyby. Často měli pocit, že jsou „committed“ nebo chtěli vidět příliš mnoho showdownů. Stručně řečeno – byli to calling stations. Kromě toho zrovna nevynikali v kontrolování velikosti potu, a tak buď sázeli příliš málo (a nechránili si své kombinace), nebo zbytečně moc. To vše dohromady jejich soupeřům značně usnadňovalo rozhodování.
Hráči mimoto neměli ponětí o správných startovních kombinacích. Měli sklon podhodnocovat drawing hands, které mají v No Limitu mnohem vyšší equity v případě, že hrajete deep (což byl často jejich případ!). „Deception value“ má v limitních hrách mnohem menší význam, protože chyby vás stojí jen několik sázek – mnohem důležitější je konzistentnost a value betting.
Z toho vyplývá, že první hráči No Limit Hold’emu hráli příliš přímočaře a předvídatelně. Mějte na paměti, že check/raise byl po dlouhou dobu považován v lepším případě za prohřešek proti pokerové etiketě a v tom horším nebyl hernou vůbec povolen! Byly to skutečně jiné časy.
První žraloci
Takže jak takové soupeře porážet? Nuže, první žraloci se jednoduše soustředili na to, aby sami hráli lépe, než aby se snažili přehrát své soupeře. Správný výběr startovních kombinací, počítání odds a disciplína – víc nebylo potřeba.
Dobří hráči se zdržovali v malých potech, hráli hodně tight na flopu a čekali, až trefí něco velkého; když se tak stalo, začali rázem nafukovat pot do obřích rozměrů, načež od svých soupeřů dostali královsky zaplaceno. Profitovali zatažení „setmineři“ stejně jako nepříjemní loose hráči. Nemělo smysl hrát tricky, protože hand reading byl v té době tak nedokonalý. Protihráči jednoduše nedokázali pochopit, co reprezentujete!
A rekreační hráči navíc dělali tak obrovské chyby, takže co by mělo za smysl snažit se je oklamat?
Propast mezi žraloky a amatéry byla tak velká, že správně mířená izolace tvořila značnou část hry. Ve zkratce jste si chránili svůj „revír“ tím, že jste, pokud byl ve hře průměrný hráč, před flopem raisnuli s handou, s níž byste obyčejně jen callnuli. Tím jste vyhnali ostatní žraloky z potu a měli rekreačního hráče jen pro sebe. Tento koncept se používá dodnes, ale v mnohem menší míře: časté přehrávání handy preflop proti stolu plného dobrých, přemýšlejících hráčů nezůstane bez povšimnutí a nepříjemných následků!
Bez online heren a velkých kasin s obrovským výběrem stolů bylo také složitější najít ty správné stakes, které by odpovídaly velikosti vašeho bankrollu. Důležitou dovednostní prvních pokerových profesionálů bylo zvládání rizika. Tito hráči často hráli limity, na které nebyli dostatečně finančně vybaveni, a mnohdy jim tak unikali malé edge ve velkých potech.
Příště se podíváme na to, jaký vliv měl na hru Kmotr pokeru Doyle Brunson.
Zdroj: bluffeurope.com
Hrajte zodpovědně a pro zábavu! Zákaz účasti osob mladších 18 let na hazardní hře. Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost! Využití bonusů je podmíněno registrací u provozovatele - více zde.