Casino-Arena | Bet-Arena | Trade-Arena | Play-Arena
  od lahvik
 ned 19. úno 2017 12:42:27
Tohle je prostě nejlepší blog (nejen pokerový). Máš obrovský talent psát a vtáhnout člověka do děje. A video s kokosy mě přimělo k tomu, že si brzy taky seženu nějaký mladý, nikdy jsem ho neměl. :-)
Respekt k té nové práci, musí to být opravdu hardcore (ale věřím, že tě to naplňuje).
  od Baker Franc
 pát 03. bře 2017 22:58:40
děkuji za kladné ohlasy!! situaci kolem cz onlinu znám, ale vždyť je tolik možností jak to řešit, když chceš, cestu jak grindit si najdeš vždycky imo :) jinak kde pracuju nechám v utajení, kdybych potřeboval vynést nějaké kompromitující materiály :evil:

fast blog update
už přichází jaro, umim hodně novejch receptů, začal sem znovu prasit junkfood a rozhodně se necejtim tak fresh jako na ovoci :D mám pronajatou zkušebnu kam můžu chodit hrát na kytaru i ve 2 ráno na plný koule, pecka! za 2 dny a 23 hodin se podávají žádosti o working holiday víza na Nový Zéland, letos jsou místa pro 1300 čechů a je to rozebraný do pár hodin jako vždy na celý rok, snad budu v dobrý točící formě :potlesk: :diamond: :club: :spade: :heart: wish me good luck. přijali mou žádost o dobrovolníka na španělskym raw fruit festivalu, takže na konci srpna tam jedu zadarmo a budu krájet víc než tunu ovoce pro návštěvníky ve jménu šťavnatýho života. taky odmítli mojí žádost o dobrovolníka na durianovou farmu v malajsii, protože bylo nepříznivý počasí, takže narostlo míň květů než obvykle tím pádem nemají tolik spotů. snad příští rok. mám již 97 odběratelů na yt a brzy prolomim magickou stovku 8-) wp like a boss. naučil sem se poslouchat rádio spin. od příjezdu do prahy jsem stále nevycestoval za její hranice na vesnici :lol: ale už je čas to prolomit, když to venku tak pěkně pučí. to je vše.
  od aspire
 sob 04. bře 2017 19:26:40
to mate fajn, na SVK je to tusim 150 miest a byva to kazdy rok obsadene 7 minut po spusteni :)
  od Baker Franc
 pát 10. bře 2017 0:09:12
aspire píše:to mate fajn, na SVK je to tusim 150 miest a byva to kazdy rok obsadene 7 minut po spusteni :)
tento rok na SVK dokonce prej 100 mist :D muj kamarad Samo z dědiny se taky hlasi ze by se pridal, tak sem zvedavej.
jinak mam to ale byla to neskutečná klikačka. zasekaný jak když se v česku poprvý spustil internet, bylo to rozebráno asi za 3 hodiny. takže nás čeká 1 rok blogování z kiwi ostrova. no není to vzrušující :evil: :poklona: :svaly: :potlesk:
NZvisa.jpg
NZvisa.jpg (84.22 KiB) Zobrazeno 2387 x
  od Baker Franc
 pon 24. črc 2017 6:10:52
prg.jpg
Dohořující večerní slunce padá z oblohy dolů a polévá červené střechy s věžičkami pod Pražským hradem. Nehybně stojím a pozoruji z vyhlídky tu krásu, které už přes půl roku říkám domov. Město voní, plápolá pod paprskami zlatého deště, pak utichne, ukládá se k spánku. Po pár momentech ho pohltí tma, rozsvítí se tisíce světel, které ho znovu probudí k tentokrát nočnímu životu.

Toulám se po Stromovce, špinavých neslavných i slavných uličkách, po nábřeží, po skalách Divoké Šárky, na schodech metra i v zastávkách tramvají. Pokaždé objevím novou sochu, nový detail, nové lidi, nová místa. I cesty, kterými proudím denodenně, mě nepřestávají překvapovat svou nepředvídatelností a proměnami.
god.jpg
god.jpg (35.74 KiB) Zobrazeno 2211 x
Provozní z naší restaurace nedal všem dýška a odjel na poslední dovolenou do Francie před tím, než ho vyhodí. Z jara se stalo léto a horko zavalilo vnitřky šalin. Pořád jsem si nekoupil postel a tak už ze zvyku spím ve spacáku na zemi, stejně jako spalo 5 couchsurferů, co ke mě zavítali z různých koutů světa. Mou touhu po absenci nábytku dokládá i ručně vyrobená skříň z lepenkové pásky a kartonu, jež jsem našel u popelnic. Jsem stále jako tulák, přespávající v letištních halách. Stále nic nevlastnící. Kdykoliv připraven vzít batoh, nechat všechno za zády a rozletět se kamkoliv jen chce.

Občas se smrákne a město zkropí provázky deště. To pak sedím na zápraží a čekám, až přijde znovu světlo a klid. Občas procházím Vyšehradské a Olšanské hřbitovy. Čtu si jména všech těch lidí, co tu s něčím pohnuli, jak byli velcí a teď už tu nejsou. Občas popíjím svou kávu sedíce na lavičce v centru a pozoruju lidi jak jdou do práce. Mají ve tváři zapsáno zoufalství, otroctví, nechuť a absolutní bezmoc. Jak může někdo celý život chodit do zaměstnání a dělat něco, co nesnáší? Zotročit se neúnosně konzumním životem, kořeněným spotřebitelskými půjčkami, kolotočem nesplácení a končeje osobním bankrotem? Kde se v lidech bere ta odvaha nekontrolovaně odevzdat svůj život do rukou jiným a už nikdy si ho nevzít zpět.
olsany.jpg
olsany.jpg (64.23 KiB) Zobrazeno 2211 x
dreamin.jpg

O
bčas popíjím svou kávu, sedíce na lavičce v centru a pozoruji všechny ty odvážné, poslušné a dobré lidi, jak jdou do práce. Cítím úžas, úctu, smutek, pochopení i nepochopení zároveň.

Dvě kytary v rohu mého pokoje nabírají na opotřebení. Všechno to dřevo mi tam pokorně slouží a ukládá do sebe všechno co do jeho strun pouštím. Jestli je bůh a jestli se kouká, snad mě jednou odmění a dá mi příležitost rozkvést a odehrát všem písničky, který tak poctivě cvičím. A možná ne, možná je hraju jen pro svoje potěšení a tam to taky končí. Kdoví.

Rozpaléné pánve, upocené rondony a tlak kuchyně jsem vyměnil za odšťavňování, patlání směší, rozbíjení kokosů a letní ovocné tvoření. Moc mě to baví. Růže za planetáriem schodily květy a neúprosně stárnou. Květy líp v alejích už nemají pyl, poděl se kdovíkam. Třešně v třešňovce nadobro zmizely a tak už mě tam nic netáhne na procházení. Zelený nástupiště na Muzeu je v rekonstrukci, tak tudy teď všichni nezastaveně projíždějí a znovu ho botami projdou nejdřív, až přiletí Vánoční sníh. Jak roky plynou, i trdelník se postupně stává tradicí, i přes fakt, že náš stejně není.
statue.jpg
Občas sedím na parapetu, poslouchám švitořivé zvuky ptáků a šum krásného listí z obrovského stromu před mým oknem. Jím meloun a nechávám se hladit paprsky probouzejícího se slunce. Nechávám se dobrovolně vtáhnout do vlídné atmosféry probouzející se Prahy.

Ale všechno jednou skončí. I tohle nádherné léto. Všechny listy jednou spadnou a kdo ví co se pak stane. Kam zase půjdu a jak budu žít. Až přijde podzim. A všechno se změní.
charles b.jpg
[/size]
  od Baker Franc
 stř 27. zář 2017 12:26:25
Za poslední roky jsem se soustředil hlavně na lowcost cestování. Postupem času vyvstala otázka, jak nejvíc lowcost by to šlo? Odpověď je 5700 kilometrů za 30 euro včetně jídla, dopravy a všech ostatních nákladů.

Vítejte v mém hitchhiking tripu.


Pravidelní čtenáři jistě pamatují, jak jsem minulej rok sekl s prací v Anglii a koupil oneway ticket do Španělska. Objevil jsem tam skvělej fruit festival, na kterej mě letos vzali jako dobrovolníka. Už od jara jsem si pohrával s myšlenkou, že bych tam jel stopem. Klasicky na Bakera, bez předchozích zkušeností, bez příprav, nez peněz, bez možnosti koupit po cestě letenku, kdyby se něco posralo. Bez očkování a cestovního pojištění, jak je mým dobrým zvykem.

Během tripu jsem se naučil spoustu novejch doveností a určitě doporučuju všem vyzkoušet. Člověk je sám za sebe, musí to hodně pushovat, překonat ostych, strach, nepohodlí. Odměnou jsou pak úžasný zážitky a zjištění že k cestování vlastně vůbec peníze nepotřebujete. Bez nadsázky, můžete se zdarma dostat k moři na dovču, k babičce na víkend (holčina co sem potkal takhle jela :D ) ale klidně i do Asie.

Co mě hitchhiking trip naučil:

:club: Můžeš se dostat kam chceš, stačí to chtít, zvednout prdel a jít
:club: Na světě jsou skvělý lidi, který ti rádi pomůžou, když to potřebuješ. Není jich přehršel, ale je jich všude dostatek na to, abys mohl pomoc dostat.
:club: Když něco potřebuješ, řekni si o to!
:club: Když jsi v prdeli, je dobrý se vzdát a přestat všechno kontrolovat. Když vzdáš kontrolu, život to za tebe vyřeší.
:club: Když je ti v noci zima, musíš čekat. Až vyjde sluníčko, bude ti teplo.
:club: V popelnici je občas jídlo co je úplně v pořádku, paradox, ale je to tak.
:club: Když máš hojnost, dávej a daruj. Až to budeš potřebovat, někdo tě taky obdaruje.
:club: Dělej víc couchsurfingu, protože to dělá lepší a hezčí svět.
:club: Kdybys jednou skočil úplně bez peněz, poradíš si.
:club: Stopování zbaví člověka všech starostí a povinností všedního života, je to fajn.
:club: Stopování naučí člověka vděčnosti i za maličkosti. Kafe, spaní v suchu nebo horká sprcha po 3 dnech nemytí se získává na cestě hodnotu milionu dolarů :D

Video z tripu:
  od Baker Franc
 pát 15. pro 2017 1:05:28
Ahoj mladeznici !! :)

Tak je to tu, moje dlouho ocekavane Zelandske dobrodruzo zacina. Cely vylet je vlastne takovy utek od sveta techniky, pocitacu, zprav, medii, evropy, zdravotniho pojisteni, uradu, rodiny, kamaradu, prezirani se a buhviceho jeste. Misto celeni kazdodennim obtiznostem, prekazkam a vyzvam bezneho zivota, jako dospely clovek, jsem se rozhodl pro utek na druhou stranu planety. :potlesk:
1.jpg
Working and Holiday visa na Zeland na 1 rok se otevrou kazdy rok nekdy v 6. Brezna v 10 vecer a jsou okamzite behem par hodin rozebrana na cely rok [asi 1200 spotu], takze je to takovej freeroll, kerej se pokousi regovat tak 10x vic lidi, nez se muze dostat. Stranky se neskuetcne zalagujou pod naporem vsech dobrodruhu touzicich ochutnat pravej Zelandskej vitr v plachtach. Stastnou schodou nahod jsem ten freeroll vytocil a zacala priprava na vypravu do neznama trvajici asi pul roku. Prodal jsem uplne vsechno v CR co jsem vlastnil, vyporadal sve zavazky, zajistil postu, pojisteni, banky, urady, doklady, penize, ridicaky, nesmysly, papiry, potvrzeni, dokladani, behani, je to fakt pain in the ass byt obcan nejakeho statu v tomhle stoleti, ale co by clovek pro ty benefity neudelal.

Rozhodl jsem se jet bez pocitace coz je moje nejvetsi zavislost po dobu jiz 19 let a asi i nejvesti neresitelnej problem ever. Bohuzel jsem nebyl schopnej nijak balancovat a pouzivat ho na dobu jen nezbytne nutnou pro praci ci chvilku zabavy a byl sem exploitovan v tom nejvetsim meritku co to jen jde. A tak sem mel na vyber pouze 2 reseni. Bud si stoupnout na most a hodit ho na koleje pod projizdejici vlak a nebo min hero/call reseni a to schovat ho do krabice a nechat ho proste doma.
2.jpg
3.jpg
Vykaslal sem se na stopovery v Asii a vzal to 4ma letadlama rovnou dolu do cile. Celkova cista doba letu 27 hodin + cekani na letistich na dalsi spoje. Poprve poznavam vyznam slova jetlag.

Jako prvni destinaci si vybiram nejvetsi mesto jizniho ostrova Christchurch, ktery zazil pred cca 6 lety zemetreseni, ktere srovnalo jeho nezanedbatelnou cast se zemi. A jak jsem pozdeji pochopil, mesto je tim prudce ovlivneno dodnes.
4.jpg
Je to takovy zajimavy mix kultur. Jsou to vicemene Anglicani, ale hodne smrncnuty Asii, takze jsou mnohem vlidnejsi, usmevavejsi, vic v klidu. A pak jsou tu imigranti odevsad. A pak puvodni obyvatele, nejaky Maori prej. No nejake veci jako treba stavebnictvi je tu 100 let za opicema, ty jejich dreveny domecky, nad tim zustava rozum stat, ale tak zemetreseni je zemetreseni, rekne si clovek. Co se tyce sluzeb tak jsou na absolutne spickove urovni, hlavne zakaznicky servis, to byste cumeli. Taky tu muzes chodit oblikany jak chces [nebo nenosti boty, to se tu dela hodne] a nikdo te nesoudi, dokonce ani pohledem a co me teda dostalu uplne nejvic!! nema to ani vliv na ten skvelej zakaznickej servis. Jinak receno prijde treba delnik v uplne spinavejch hadrech do banky, nebo cukrarny nebo ja nevim kam a je s usmevem a nevidanou vstricnosti a hrejivosti privitanej a obslouzenej. Nebo proste prijdes v umazanejch hadrech, roztrhanejch hadrech a tak a nikdo to neresi.
5.jpg
Ekonomicky mi to prijde jako velmi silna zeme, banky tu maji uplne bezne terminovane vklady napriklad na rok 3,5% zhodnoceni. O tom si muzem nechat v EU zdat. Platy i ceny vseho lehce vyssi nez v Anglii. Pokud ale clovek dela nejakou specializovanou cinnost, ma se tu jako prase v zite. Pro me osobne jakozto hospitality pracovnika je to asi stejny jako Anglie, nebo otrosicku lepsi. No da se vydelat i nasetrit dost, klidne tolik, ze si pak clovek doma vezme rocni prazdniny, ale kvuli tomu sem sem neprijel.
6.jpg
Tak to jsou takove uplne random postrehy a z kontextu vytrzene veci, ktere nove prijizdejiciho Cechacka brnknou do nosu. Prvni tydny jsem se rozkoukaval, prozkoumaval Christ a okoli, planoval, cestoval, ochutnaval, toulal se, nakupoval, uzival si volna. Taky jsem se behem prvnich tydnu probral z toho soku, kde to jsem [preci jen je to uplne jiny svet, clovek akorat rozumi jak tu mluvej, ale jinak uplne jinej gang, uplne jiny rulezz bro] a dal sem si v hlave dohromady takovej nejakej obrazek, jak to tu teda stravim :potlesk: :poklona:
7.jpg
random zapisky, co jsem postnul pro moje fb pratele, abych nemusel kazdemu psat zvlast

Muj Zelandsky denicek 1
Dnes vecer jsme byli poprve u oceanu. Vsude okolo litali rackove, sumely vlny, val cerstvy vitr. Z jedne strany svitily cervanky zapadajiciho slunce a z druhe, nad oceanem, zacal svitit mesic. Byly to prvni chvile od prijezdu, kdy jsem se citil opravdu svobodne a bezstarostne, daleko od vseho organizovani a zarizovani, ktere zustalo lezet na hostelovem pokoji mezi papiry, zapisky a vypranym pradlem. Ono totiz jet na Zeland, to je neuveritelne mnozstvi zarizovani, az clovek ceka, kdy to skonci a zacne ta sranda, ale ona furt nezacina. A pak se pristihnu jak se zbytecne stresuju malickostma a zapominam zit. "Uz ses tu Romane, tohle je ono kurva, mej trochu radost" rikam si vduchu. Jentak si jit po plazi a na nic nemyslet, nic nechtit, nic neresit. Vzpominam na domov a na uspechany zivot za pocitacem, co jsem tam nechal. Zvladnu se prestat stresovat? Zit v neustalem napeti a obavat se, co budounost prinese? Zvladnu se obejit a zacit zit po 19 letech zase zivot bez pocitacovy obrazovky? Popravde si to ani neumim predstavit. A desi me to. Ale mam hroznou chut to zkusit. A tak jdu piskem, posloucham to sumeni a zkousim to.
8.jpg
Muj Zelandský deníček 2
Rozhodl jsem se opustit Christchurch. Už od příjezdu cítím, že se tu nechci usadit. Čas na rozmyšlenou to jen potvrdil. Ze začátku se to ve mě hodně tlouklo. Přijel jsem totiž se zarytou myšlenkou usadit se ve městě, najít si práci v gastronomii a večer hrát na ulici na kytaru, jako jsem to dělal doma v Praze. Už jsem přijal, že to nechci. Zéland je totiž v první řadě jen a jen o přírodě. Jaktože mi to hned nedošlo? Patnáctého Prosince mi do Christu přijede autíčko, které koupím a vydám se na dobrodružnou cestu po jižním ostrově. Moji kamarádi odjeli z města a zůstal jsem na hostelu sám. Přesunuli mě do pokoje hrůzy, nejsmradlavějšího a nejděsivějšího kutlochu na konci chodby, kde je horko jako kráva.

Provětral jsem patřičně novou Zélandskou kreditku a koupil modré kolo, co dobře skáče přes obrubníky, fungl novou kytaru Ibanez vyrobenou v Indonesii a doplnil ovocnej sklad o banány, manga, kiwi, fíky a avokáda. Užívám Christu co to jde. Vánoce jsou za dveřma, všude je výzdoba, stromečky a lidi v santovskejch čepičkách. Akorát těch tropickejch 30° celsia mi k tomu nesedí.
9.jpg
Nejsem si jistej, jak budu postovat, vestinu casu jsem tu offline, ale urcite se chci ozvat, blog je zodpovednost a nechci ho o nic ochudit :) Dekuju ze to ctete, nechte mi koment, pokud vas blog potesil nebo dal namet na nejakou diskuzi, rad si poctu. :GL: mejte se pekne, Vesely Vanoce
  od Evka
 pát 15. pro 2017 20:47:36
NZ .. dobrá volba! :)

Tyjo ten zřícenej kostel v Christchurch je hroznej mazec. Přímo v centru malýho města mít tohle mi přijde vcelku depresivní ..., i když lidi jsou tam myslím dost zvyklí, že je to celý tektonicky činná oblast. Ale i tak se divím, že si to takhle nechali.. nevím, jestli nebylo dost peněz na opravu? .. Nepořádaji nějakou sbírku? Nevíš? .. Nebo hrozí, že se to při dalším zemětřesení zřítí znova?

Takhle ho mám ještě v paměti já .. 2008...
Christchurch-Church.jpg
Katedrála na centrálním náměstí v Christchurch - hlavním městě Jižního ostrova, ještě před zemětřesením. Na fotce je věž, která stála vlevo od hlavní lodi a musela se teda zřítit úplně, pže na Bakerově fotce už úplně chybí, a průčelí s vitrážema, ze kterýho asi spadla celá vrchní polovina a místo kterýho je teď zřejmě na Bakerově fotce ta strašidelná díra až po střechu..
A kdybych si měla vybrat město, kde na Zélandu zakotvím, tak určitě v Nelsonu :-) .. volba číslo dva by byl Queenstown. Už se těším na další fotky .. a jsem zvědavá, kterou oblast si vybereš Ty :)
Nelson.jpg
Městečko Nelson, sever Jižního ostrova.
Queenstown.jpg
Queenstown, město adrenalinových sportů na Jižním ostrově. Skydiving, Bungee, divoká řeka etc.
A si neodpustím ještě jednoho delfína :lol: .. ty se mi tak líbili.. :D
NZ-delfin.jpg
Delfíni jsou dost hraví a evidentně si turisty a lodě užívaj... tenhle je focený z lodi v národním parku Fjordland, jihozápadní pobřeží na Jižním ostrově. Takhle skáčou podél lodi, když projíždí .. loď je tam teda na tomhle fjordu mimochodem myslím jen jedna jediná, jestli si to dobře pamatuju - množství lodí i turistů si na Zélandu v národních parcích dost striktně a nemilosrdně regulují kvůli ochraně přírody, takže si ve finále musíte některý výlety bookovat i měsíce dopředu, jinak máte smůlu :D..
  od Baker Franc
 pon 18. pro 2017 19:55:00
Evka píše:NZ .. dobrá volba..
Tyjo taky bych chtěl vidět Christ před zemětřesením, to si měla velký štěstí :) teď je to takový město duchů. Sice se to pomalu probouzí k životu ale zatim nic moc. Moje kamarádka to popsala slovy "nezůstávej v Christchurch, Christchurch je shithole" :D
Každopádně ta hlavní věž kostela, jak správně tušíš, šla k zemi. Plánují rebuild :svaly:
IMG_20171217_134836.jpg
Quick update:
Můj Zélandský deníček 3

Můj milý deníčku, je úterý 19. Prosince 2017, 5:31 ráno. Probudil jsem se na hostelu Borovice ve smíšeném pokoji pro 6 baťůžkářů, jsou tu na pokojích holky i kluci dohromady. Jeden z benefitů boje za rovnoprávnost žen spokojeně si mrmlám při usínání cítíce se jako na táborovym kempu když nám bylo 12.

Včera jsem koupil auto, je obrovský, má vzadu spaní, dokonce malou kuchyňku s plynovym vařičem. Vešly se do něj pohodlně všechny moje věci včetně kytary a kola a společně jsme vyrazili na 500km dlouhý trip do Queenstownu.

Cesta Zélandskou krajinkou je dechberoucí! Táhlé kopcovité louky poseté kravičkami, ovcemi a fialovými květy střídají všudypřítomné a pro Zéland typické rozprašovače vody. Jezera a řeky mají azurově modrou vodu. Krajina často úplně mění svůj ráz a vzhled a člověk má po dobu těch 500km pocit, jakoby projížděl celou Evropou. Tak rozmanité to je.
IMG_20171218_183835.jpg
  od Baker Franc
 ned 11. úno 2018 1:37:40
3.jpg
Cau lidi :welcome: tohle na fotce jsem ja, jak stojim na horach na konci sveta. How cool is that :potlesk:

ale nejprve se vratme v case o mesic a pul zpet
Můj Zélandský deníček 4

Vyrážím na cestu do Milford Sound, přezdívaného osmý div světa. Mnoha místními, které potkávám, popisovaný jako nejkrásnější místo Nového Zélandu.

Netušíc, co mě čeká, vyjíždím z Te Anau, posledního městečka na mapě. Jedu 120 km do naprosté divočiny netknuté člověkem. Bez civilizace a telefoního signálu. Postupně po cestě vyrůstají obrovské hory plné divoce tekoucích vodopádů, skalnaté rokle lemují silnici podemnou a hustý les pohlcuje poslední náznaky stop moderního člověka.

Milford je nepopsatelný. Nevyfotitelný. Nezachytitelný. Jsou to hory jejihž špičky zdobí čistý sníh. Mezi nimi putují obrovské mraky tak nízko, že se jich člověk může dotknout. Je to nádherná a průzračná zátoka Tasmánského moře. Je to absolutně čisté nebe poseté miliony hvězd. Jsou to hluboké lesy plné zpěvavých ptáků a neuvěřitelně čistého vzduchu. Milford jsou vodopády v jejihž ledové vodě se člověk opět probouzí k životu. A v centru toho všeho je malá kavárna uprostřed ničeho, která je mým novým domovem, kde teď pracuju. Neexistují slova, kterými bych mohl vyjádřit vděčnost za to, kde teď jsem <3 !! Až budu mít volno, zajedu do města nahrát fotky a napíšu o životě zde :)
6.jpg
Po mesici a pul zivota absolutne mimo civilizaci, bez pristupu k internetu se toho hodne moc zmenilo. Tak dlouhou dobu jsem byl bez pocitace naposled, kdyz mi bylo 7 let..
Muj Zelandsky denicek 5

Už je tomu přes měsíc a půl, co žiju v osadě na konci světa. Cítím se jako bych chtěl zůstat napořád. Začal jsem tohle místo nazývat domovem a lidi, co mě mezi sebe přijali, novou rodinou. Je to jako bydlet znova na intru na střední, akorát že jsme dospělí, přes den pracujeme a v podvečery divočíme sami uprostřed divočiny přísně střeženého národního parku, absolutně nehlídaní a neregulovaní. Děje se tu skoro všechno, co by se dít nemělo a vlastně ani toho není moc, o čem bych mohl mluvit veřejně.

Když jdu v půlnoci bosý po stále ohřáté silnici, míříce nikam a přemýšlíce o všem, měsíc mi svítí na cestu, vůňe lesa mě vede daleko do neznáma a já vím že jsem absolutně sám, že všechno, co se tady stane, tady zůstane a nikdo se to nikdy nedozví, často si říkám, že to musel být osud, co mě přivedlo do Milford Sound.

Je to stále čerstvé, zůstávám tomu otevřený. Čas ukáže.
26992719_2007035809312186_3551452509295580733_n.jpg
7.jpg
2.jpg
No abych to zkratil, vicemene ziju oficialne v raji na zemi. Je to narodni park jmenem Milford Sound [muzete progooglit fotky nebo mapy :cool: ] Pres den takovy Disneyland kam prijede 80 autobusu plnych turistu kochat se mistnimi poklady. My je nacpeme na vyletni lode a povozime na absolutne uchvatnej vyhlidkovej cruise. Tisice vodopadu, tuleni, delfini, dobry zradylko na lodi a trocha ty historie k tomu :) oni si vyfoti svoje selfiecko a my je za to zkasirujeme o randal a vsichni sou spokojeni. Zacal jsem jako kuchar v nasi kavarne/infocentru. Letni sezona prave praskala ve svech, takze busy jak svina, potil sem se tam u pece na pizzu jako poradnej Chef :svaly:

Asi po mesici a pul jsem dostal nabidku varit na nasi nejvetsi vyletni lodi. Samozrejme jsem rekl ihned ANO, nasadil svuj povestnej Manchesterskej bilej rondon a vyrazil do boje.
27846047_1668581709869214_733550307_o.jpg
Na konci kazdeho pracovniho dne nas kapitan zaveze primo pod vodopad a cela crew se tam hromadne osprchuje, je to naprosto epicky :lol: Jinak prace je nekdy samozrejme narocna, drzi se tady docela vysoky standart kvality, ale po takove dobe v kuchyni mam uz docela solidni chopping skills, takze nezustavam pozadu ani v tech nejzapikanejsich smenach. Jsou tu krasne holky, vsechny mozne typy a kultury, radost pohledet kam jen oko dohledne.
4.jpg
Ta prava sranda zacina odpoledne / podvecer, kdy vsichni turisti odjedou pryc a my mame tohle misto naprosto pro sebe. Predstavte si, ze delate ty nejdivocejsi mejdany uprostred Sumavy, kde se nesmi absolutne nic. Taboraky na brehu more za uplnku. Tajny spoty, ktery znaji jen mistni, napriklad glowing worm cave, kam me vzala kamoska. Tajna jeskyne uprostred lesa, kam se jde v pulnoci a jsou tam stovky malinkejch sviticich broucku. Naprosto uchvatna zalezitost. Vodu pijeme primo z vodopadu, je to cisty jak jarni studanka. Kdyz je tu bourka, tak to je poradna kurva bourka. Prestane nam fungovat voda, stromy litaj a je to v prdeli :potlesk: V zime jsou tu nekdy laviny ci jiny zivly, obcas se i stane ze zavrou silnici na 2 tydny a nemate se jak dostat zpatky do civilizace, nemate dodavku jidla, proste Aljaska v Zelandsky verzi. Je treba byt extreme opatrny na kazdem kroku. Napriklad kdyz jde clovek nejaky track a zacne prset, po dvou hodinach se cesty ktere byly dosud pristupne, stanou nepruchozi. Neni tu zadny signal na telefon, nikomu se nedovolate, nikdo neprijde. Neni tu zadna nemocnice ani doktor, jen jeden paramedik. Kdyz se nejak hodne zranite, game over.. Dost lidi uz tu zemrelo, slysel sem docela otresny historky, ale to nebudu rozvadet, jen tak pro zpestreni a predstavu jake to tu je.
5.jpg
Jinak pokud nekdy pojedete na Zeland a planujete nejaky road trip, tak Milford Sound, povinnost!

Kdyz mam dny volna, muzu jit na jakykoliv cruise lodi zdarma, coz delam docela casto. Muzu jit na kajaky, ruzne tracky do hor, kdyz mam stesti, muzu letet vyhlidkovy let letadlem, nebo chytit jednosmerny let helikopterou do Queenstown. Vse zdarma od firmy. Zkratka clovek jako ja, co miluje prirodu si tu najde vyuziji az do sytosti.

To je asi tak vsechno, co se mi ted honilo hlavou. Dekuju vsem vernym ctenarum, ze tu porad jste :GL:
  od Baker Franc
 pon 27. srp 2018 4:59:06
Čau kamarádi. :welcome:

Hodně vody uteklo a hodně se toho změnilo. Stále žiju v pokojíčku v budově na konci světa. Našel jsem tu úkryt, rodinu, domov, přístřeší, klid a pohodu.

Fotopříběh: (tahle cast je bez diakritiky protoze v tu nemam ceskou klavesnicu)
1 mitre peak.jpg
2 mitre peak.jpg
33 mitre peak.jpg
Nas tym z prace dostal jako odmenu let helikopterou na horu Mitre Peak, druhy nejvyssi skalni utes sveta (z 1692metru to jde primo kolmo do more do -300), leteli sme nahoru trema helikopterama, tam nas vysadili a 2 hodiny nechali, silene sme se tam vozrali jak prasata, bylo to epic :lol:
3 homegames.jpg
Momentka z nasich obcasnych homegames ve staff kitchen, no limit holdem, buyin 10$, winner take all nebo split obcas. Docela to grindim.
4 home games.jpg
4 home games.jpg (28.08 KiB) Zobrazeno 1413 x
profit z homegames
5 tokio trip.jpg
Pred par mesici jsem si udelal vylet do Tokia na sushi. Z Japonska mam smisene pocity, ale end of the day, byl to obohacujici trip
6 milky way.jpg
Jedna z nespocetnych vyhod ziti v narodnim parku mimo civilizaci, bez svetelneho znecisteni. muzete videt celou mlecnou drahu z prahu vasich dveri. fotku jsem vyfotil vlastorucne za jedne bezmracne noci. nebe je tu opravdu uchvatne, kolikrat se jdu jentak projit po silnici a stejne je to tak magicky, ze se mi tomu ani nechce verit :poklona:
7 hiking.jpg
Hiking. Hlavni napln naseho casu o dnech volna. Hiky jsou tu epicke, o tom asi neni treba nic rozepisovat.
9 rainy sunday.jpg
Rainy Sunday in the Fiordland. Silene se mi tu zlepsila Anglictina, hodne ctu a mluvim. Vlastne se mi uplne zacala ztracet ceska slovni zasoba, vzdycky kdyz sem s ceskejma kamaradama tak mi to 2 dny trva nez se poradne rozmluvim :zalepenapusa:
10 ytd.jpg
10 ytd.jpg (25.44 KiB) Zobrazeno 1413 x
No a konecne Year to Date profit z me prace po zdaneni. Do konce roku to dotahnu nekam blizko k 30k + dostavame 8% holiday pay + nejaky rakeback ve forme vraceni casti dani od governmentu. Jsem s tim docela spokojeny, ale hlavni jsou zkusenosti, tech si vazim nejvic.

Příběh:

I přes fakt, že je Červenec (tento blog sem zacal psat po vecerech na telefonu v Cervenci :evil: ), jsme tu právě uprostřed zimy, která je občas krutá, obvzlášť pokud člověk přežívá v typicky Novozélandskejch dřevostavbách, který drží pohromadě silou vůle a jsou obnaženy velkými dřevěnými profukujícími okny. Mám za sebou krásných 7 měsíců ve fjordu jménem Milford Sound. Čas utekl tak rychle, přijde mi to, jakoby to bylo včera co jsem sem přijel poprvé.

Bez pochyb a o míle daleko před druhým místem, nejkrásnější místo, kde jsem kdy žil!!! Nebylo to jednoduchý, musel jsem si pobyt zde vybojovat, ale když se podívám zpět, stálo mi to za to. Vůbec netuším, co bude dál. Momentálně cítím, že chci zůstat. Bude potřeba mi vyřídit pracovní víza.

Když se podívám zpět na začátek, kdy jsem se rozhodl skončit s fulltime online grindem a jet do anglie uklízet záchody na fotbalovej stadion, naskočí mi úsměv na tváři. Při pomyšlení, jakou cestu jsem ušel, kolik nových přátel potkal, na místa co jsem navštívil a nově nasbírané zkušenosti, při pomyšlení na to všechno mi dochází, že jsem si splnil všechny svoje sny, že jsem doopravdy svobodnej. Pokud můžu konečně balancovat, bylo to dobré rozhodnutí. Upřímně bylo hodně těžký nechat online poker jít, zvlášť po 3500 odgrinděnejch hodinách jsem cítil, že to je obrovskej fail a nezodpovědnost. Grind byla první věc v mym životě, kde jsem byl rozhodnutej uspět za každou cenu. Později se ukázalo, že na to nemám dispozice. Trvalo mi rok dalšího grindu, kdy jsem věděl, že jsem v prdeli, trpěl každou session, stresoval se kvůli tomu i mimo práci, ale nebyl schopný si připustit, že je to konec.

Jedna z věcí, proč mi kuchařina tak přirostla k srdci je fakt, že mi to prostě jde. Za 3 roky ve všemožnejch kuchyních jsem prošel obrovským progresem, kterej byl naprosto přirozenej, šlo to úplně samo od sebe. V porovnání s grindem, kde i po tisících hodinách disciplinovaného snažení nebyl vidět takřka žádný progres, je to úplně jiná pohádka. Byl jsem ten typ grindera, kterej nikdy neporušil brm. Poctivě studoval mimo stoly, plnil volume, hodiny a všechny goaly co jsem si nastavil měsíc za měsícem, moje rozbory a analýzy mimo stoly byly super, naprosto korektní a určitě vědomostně přesahovaly limit kterej sem hrál. K tomu všemu mě coachoval jeden z top regů nejen v čr, ale posléze i na worldwide nosebleeds a měl jsem ten úplně nejlepší support ever. Člověk si řekne, že takovejhle spot snad ani nelze failnout.. Myslel jsem si to samé. Bohužel moje realita a hlavně real winrate a hourly za stolama byla jiná a jistě si umíte představit mojí míru frustrace a zklamání z neúspěchu, která byla o to větší, že jsem zklamal i mého coache a nepřinesl výsledky, což mě osobně mrzelo že všeho nejvíc, protože jsem promrhal příležitost, kterou dostala jen hrstka vyvolených a obral o čas člověka, který do mě vložil důvěru...

V kuchyni to šlo nahoru neuvěřitelně rychle a hned jsem cítil, že dělám něco, co mi jde a co mě baví. Po 3 letech snahy mám hourly, jakou jsem na onlinu nikdy neměl, můžu svoji práci dělat poměrně kdekoliv na světě, protože v hospitality neexistuje nezaměstnanost (pro Chefa s dobrým CVčkem). K tomu vidím produkt svojí práce, svoje spokojený zákazníky, což je nesmírně příjemný a motivující a koneckonců se hlavně socializuju. Žádný osamělý dny proseděný u PC, ale týmová práce se super lidma, sranda all day long. Rostu přirozeně i osobnostně protože práce mezi lidma sebou nese potřebu zdokonalit spoustu social skills což pro mě jako introverta kterej strávil půlku života za obrazovkou je obrovským přínosem. O zlepšení angličtiny ani nemluvě. Když to tedy vezmu kolem a kolem, long story short, jsem šťastnej jako blecha.

Teď už svojí online poker kariéru jako fail nevidím. Sice jsem v lifetime profitu nepředvedl nic extra, ale koncepty co jsem se naučil (hlavně díky mému coachi) používám v každodenním životě neustále. Dívat se na věci out of the box, nebýt result oriented, přemýšlet vždy v longrunu, zůstat v GTO pokud nechci bejt zranitelnej, pokud se rozhodnu pro exploit, dostat z toho maximální value, vždy si pořádně spočítat EV, být připravenej na varianci, jak psychicky tím že jí plně chápu, tak i fyzicky se svým BRM. Takhle bych mohl pokračovat ještě dlouho, je toho dost... To jsou ve skutečnosti největší benefity a největší knowledge, který jsou uplatnitelný v každodenním životě mimo stoly a dělají ho mnohem snažším. To jsou ve skutečnosti největší benefity kohokoliv, kdo kdy úspěšně grindil. Dovednosti, který se na školách neučí, nikdo vám je nikde nepředá, ale neskutečně zvyšují vaší efektivitu a použitelnost v životě, pokud si je osvojíte. Díky těmto získaným dovednostem pro mě byly moje 3 roky strávený za online stoly nesmírně obohacující a jsem za tuhle zkušenost moc vděčnej.

A teď pár slov o Milfordu. Mym milovaným Milfordu <3 Je to místo, který je naprosto unikátní, dechberoucí, okouzlující a svojí magií očaruje kohokoliv, kdo se odváží přijet. Zárověň, jak jsem později zjistil, je to místo, který dokáže člověka dostat do kolen, potopit ho pod hladinu, rozkřápnout ho jako vejce a usmažit zaživa. Je to místo kruté a nádherné zároveň... Zpět na začátek. Dostal jsem se do těhle končin shodou mnoha náhod a okolností, asi to bylo tak nějak psáno osudem. Po příjezdu na Zéland mě sem několikrát lákala slečna Lucie se kterou se známe z Manchesteru. Po obhlédnutí místa na google mapách, nabývajíc názoru, že je to nějaká prdel na konci silnice, jsem ihned zavrhnul že tam kdy pojedu, ba ani na výlet. Jak čas šel dál, Lucie mě sem nepřestala lákat a jednoho dne mi i našla práci. Byl to sezónní kontrakt v kuchyni na 3 měsíce. Měl jsem pohovor s manažerkou po telefonu, bylo to před Vánoci 18 prosince, zrovna jsem nakupoval v supermarketu v Christchurch a díky referencím od mojí kámošky, hezkýmu cvčku a cover letteru, díky telefonátu, kde jsme si okamžitě padli do noty, jsem tu práci dostal prakticky po telefonu. Dál to bylo něco jako "za 2 dny máš první směnu". Koupil jsem první auto, co mi přišlo pod ruku a sjel 700km na jih Nového Zélandu. První příjezd do Milfordu je nejintenzivnější a nikdy se neopakuje, komukoliv kdo sem pojedete, tohle místo doporučuju všema deseti, je to must see! Po týdnu sem věděl, že tu chci zůstat. Můžete to tu buď milovat nebo nenáviďet, nic mezi tím. Žádnej telefonní signál, 500mb internetu na měsíc, odříznutý od světa. Když si chcete koupit sušenku, cigára, pivo, nebo jen zajít do kina, musíte řídit 120km do prvního města a 120km zpátky domů. Občas to někdo z místních neustojí, na hodinu skončí v práci, zpakuje si bágly a zmizí do nenávratna. Já naštěstí patřím do tý druhý kategorie těch, kdo život mimo civilizaci zbožňujou. Myslím, že po 19 letech prosezenejch prakticky nonstop u počítače si zasloužím oddych a trochu čerstvýho vzduchu. Pak jsem se zamiloval do Sofie a prožil nejemocionálnějších 5 měsíců svýho života, přičemž vše vygradovalo mym šíleným tripem do Tokia, kam jsem letěl na 2 dny abych zjistil jestli je to ta pravá. O 19865km pozďeji, opět na Zélandský půdě, jedoucí po silnici zpátky domů, mě zahltila prázdnota a smutek z toho, že to ta pravá nejspíš nebyla.

Když pracujete a žijete s 50 lidma takhle odříznutí od světa, všechno je mnohem intenzivnější. Všechno děláte spolu, trávíte s nima veškerej čas. Vznikají tu velmi silný přátelství, někdy i na celej život, je to velice intimní a magický místo pro mezilidský vztahy. Bohužel tady to funguje tak, že lidi přichází a odchází. A to neustále. Pak se najdete v situaci, kdy váš přítel o kterým víte všechno a on ví všechno o vás, nečekaně odchází a už se nevrátí. Dostat se k někomu neskutečně blízko a pak vidět, jak vám mizí ze života je neskutečně smutnej akt, kterým jsem si tu za skoro rok života zde několikrát prošel. Je to asi ten nejhorší zápor tohohle místa.

Tohle všechno se tu tak nějak mísí dohromady v peklo a ráj na zemi zároveň. A uprostřed toho všeho jsem já. Kluk co před 3 rokama sbalil batoh, rozletěl se do světa a skončil tu. Hodně vody uteklo a hodně se toho změnilo. Stále žiju v pokojíčku v budově na konci světa. Našel jsem tu úkryt, rodinu, domov, přístřeší, klid a pohodu.

EDIT: tady jeste posilam neco ze svyho brnkani na kytaru
  od Baker Franc
 čtv 28. úno 2019 23:53:21
FB_IMG_1551392556920.jpg
FB_IMG_1551392556920.jpg (41.62 KiB) Zobrazeno 985 x

Čau. Ani nevím jak bych začal. Je 8:04 ráno, můj první že čtyř dní volna v práci, sedím právě v letadle do Wellingtonu, hlavního města Nového Zélandu, dojedl jsem banánový muffin a dopil nechutný instantní kafe jehož pachuť mám stále na jazyku. Ve sluchátkách mi hraje něco z playlistu Chill Af. Dá se říct, že jsem šťastný. Asi nejvíc, co jsem kdy byl. Aspoň doufám.

FB_IMG_1551392469926.jpg
Jak se všichni máte? Já už skoro zapoměl mluvit česky :D občas mám na lodi český zákazníky, ale jen výjimečně na ně promluvím česky. Většinou se za nima jen plížim a poslouchám o čem mluvěj. Sou to většinou úplně random konverzace typu "Hylda se teď stala vegetariánkou a Kuba s Ondrou u ní spali jednu noc a víš jak Ondra miluje bacon. Tak oni si koupili v obchodě bacon a pekli to u ní doma v troubě. Ale ona byla úplně v pohodě, víš oni některý ty vegetariáni jsou úplně šílený, že ti jako začnou hned kázat a obtěžovat no ale Ondra u ní v troubě pekl ten bacon a vonělo to celým domem a ona byla úplně v pohodě, ona není taková ta šílená vegetariánka víš" (real konverzace jedněch zákazníků, byla to taková prdel že sem za nima šel 20 minut po cestě z práce a ještě sem za nima stál ve frontě v kavárně). Ono když člověk nepřijde 15 měsíců pořádně do kontaktu s Češtinou, tak to je takovej malej svátek. Obzvlášť na místě, kde lidi předpokládají, že jim nikdo nerozumí, by člověk očekával, kdoví co nebudou řešit a oni vypouští takový random sračky :D
FB_IMG_1551392638695.jpg
Dobrá zpráva aspoň je, že po 23 letech učení se angličtiny se mi ta moje anglina konečně pěkně zlepšuje.

Tak jak je na Zélandu? Ani nevím, jak bych začal. Je 11 ráno, můj druhej den off. Sedím v kavárně uprostřed Wellingtonu, kterej je absolutně nádhernej a asi nejvíc se podobá evropským městům. Piju výborný kafe a jsem tak nějak uklidněnej :)
FB_IMG_1551392651410.jpg
FB_IMG_1551392651410.jpg (33.79 KiB) Zobrazeno 985 x
Rok 2018 byl docela plodnej. Přes 30 tisíc dolarů v profitu z práce, neskutečně moc cestování po jižním ostrově plnym dechberoucích zážitků, spousta sexu, nových přátel, zlepšil se mi zpěv a posunul jsem se zas o trochu výš v práci. Dostal pracovní víza a můžu zůstat alespoň ještě 3 roky. O dnech volna hodně hraju na ulici. Právě nám začíná podzim, den se zkracuje a za 2 měsíce v práci najíždíme na zimní schedule, což znamená, že to pro změnu zas nebude busy, což si všichni po monstrózní sezóně zasloužíme. Posledních půl roku jsem měl kompletně na starosti snídaně na lodi pro 30 - 120 lidí a podařilo se mi to docela vymazlit. Poslední dobou mě šéf občas posílá vařit i na naší další loď, naučit se něco nového a získat víc zodpovědností za naší kuchyň. Kdybych měl ohodnotit můj celkovej život v deštnym pralese 120km od civilizace za posledních 15 měsíců, bude to určitě 9 z 10. Což je dost vysoký skóre. Když o tom tak přemýšlím, kdo z těch lidí co denně potkávám opravdu může říct, že miluje svojí práci, místo kde žije a ohodnotit to overall 90%. To je samo o sobě dost dobrý achievment a cítím obrovskou vděčnost, že se mi konečně poštestilo a našel jsem místo, kam patřím.
FB_IMG_1551392672215.jpg
Za chvíli mi bude 29. Je to zvláštní ale přijde mě, že mezi 20 - 30 to utíká neskutečně rychle v porovnání s teenager věkem, kterej se zdá trvá věčnost. Plán na moje prázdniny je jet do Austrálie, Melbourne nebo Sydney, pronajmout si byt na měsíc nebo dva a strávit čas hraním na ulici fulltime. Každou session z buskingu poctivě zaznamenávám a vypadá to že se z toho klube docela slušná hourly rate. Navíc hudbu miluju ze všeho nejvíc a věnuju se jí každej den, takže to je ideální aktivita jak strávit holiday.
FB_IMG_1551392687032.jpg
FB_IMG_1551392687032.jpg (23.69 KiB) Zobrazeno 985 x
FB_IMG_1551392752212.jpg
FB_IMG_1551392752212.jpg (19.05 KiB) Zobrazeno 985 x
FB_IMG_1551392768653.jpg
FB_IMG_1551392768653.jpg (30.33 KiB) Zobrazeno 985 x
FB_IMG_1551392781260.jpg
FB_IMG_1551392781260.jpg (11.58 KiB) Zobrazeno 985 x
FB_IMG_1551392835837.jpg
FB_IMG_1551392835837.jpg (46.36 KiB) Zobrazeno 985 x
No pokusím se napsat něco častěji, než jednou za půl roku :D ale kdoví. Ještě postuju něco z mýho vyhrávání na youtube. Mějte se tam krásně at jste kdekoliv :)
Baker.[/size]



  od PJAY
 sob 02. bře 2019 11:58:06
Neskutečně povzbuzující příspěvek, máš jiskru, která může spoustu lidí probouzet, tohle moc příspěvků nemá :poklona:

Je strašně dobře, když spokojený člověk narovinu napíše, že se má dobře.
PJAY
  od Baker Franc
 sob 09. bře 2019 5:37:04
PJAY: Díky za feedback ;) samozřejmě všechno není neustále růžový. Kuchyň je prostředí plný potu, stresu a frustrace, obzvlášť když člověk pracuje s velkými čísly jako u nás, kde nakrmíme denně 250 - 700 lidí s malým týmem kuchařů. Vyžaduje to velkou vášeň a pracovitost a člověka to prostě musí bavit aby to mohl dělat jak se má. Když to člověka baví, může to pak být neskutečně naplňující. Já mám jen to štěstí, že mě to baví, což ani není moje zásluha, prostě se to tak nějak stalo.
Získat pracovní víza byl tříměsíční boj plnej sraček co se valily všude okolo, ale klaplo to :D myslím že každej by měl dělat jen to co ho baví a nedělat to, když už ho to nenaplňuje. Život pak může bejt fakt pěknej. Jen ta sebereflexe je někdy oříšek :D
  od Baker Franc
 pát 22. bře 2019 9:57:35
Ahoj.

Brzy budu mít měsíc a půl dovolený, chci to strávit grinděním turnajů v Sydney nebo Melbourne. Máte někdo zkušenost s live grindem v těchto městech? Popřípadně co byste preferovali. Hledám kasíno, kde se hrajou turnaje každej den, velikostně srovnatelný aspoň s Card Casinem v Praze. Díky moc za jakýkoliv typy ohledně grindění turnajů v Austrálii :)

Taktéž hledám ubytování na měsíc a půl, pokud tam někdo z vás žije. Může to být spot na grindhousu, pokoj v cool dome s bazénem, nebo cokoliv jinýho.

Dík, Baker.
  od Baker Franc
 ned 05. kvě 2019 5:15:51
Čau lidi.
images.jpeg
Začíná nám na Zélandu zima. Pro mě, jakožto obyvatele jihu jižního ostrova, obzvlášť! Před nedávnem jsem při vášnivé cestě pro cigára po práci (což je mimochodem 80km cestování na nejbližší místo) rozšrotoval svoje auto. Bylo to poměrně hladký přistání do pralesa našeho národního parku Fiordland s lehkou piruetou na bok a následným zabejčením ve stromech který nakonec udržely auto před rolováním ze svahu. No tahle krabička cigár mě stála 5 tisíc dolarů. Nutno podotknout, že od tý doby sem si nezapálil ani jednu, což by při zdejší ceně cigaret (krabička Marlbor up to 650kč, 30 gramů tabáku cca 1 088kč) snad mohlo i vydělat na auto v longrunu.

Dobrou zprávou je, že turistická sezóna končí (za 2 dny dělám svou poslední snídani na lodi) a budeme dělat jen 2 plavby denně. Zima je tu vždy krásný čas a nese se v atmosféře klidu a pohody. Velký rodinný večeře u obrovskýho stolu pro 35 lidí, útulný sezení u krbu s knihou a čajem, v práci mrtvo, neustálý laviny a zavírání silnice, promítání filmů na plátno, tulení se s holkama pod peřinou, běhání v mlžný přírodě pokrytý listím, táboráky na pobřeží oceánu, výlety autem do promrzlý krajiny, ale především prázdniny. Zima je u nás čas, kdy si všichni, absolutně všichni, vyberou dovolenou, kterou celý rok sbírali. Standardně 1-3 měsíce.

Pronajal jsem si celej byt v centru Melbourne s casínem Crown doslova na prahu mých dveří. Budu to grindit jako Gus Hansen. Čeká mě dohromady 6 týdnů prázdnin v Austrálii plných pokeru (hrajou se tam 1-2 scheduled live turnaje denně), buyiny 60-300$, field kolem 100 lidí. Jsem docela zvědavej jak soft to bude a jak to budu porážet. K tomu mám v plánu získat licenci na busking, jelikož Melbourne je plný pouličního umění a hlavně hudby. Budu se tak moct pořádně vyblbnout s kytarou. Přijede mě navštívit pár přátel a slečen. Prostě úplně ideální prázdniny po 18 měsících plnejch dřiny v kuchyni.

Odjíždím za 34 dní a už se nemůžu dočkat :) stay tuned ;)
  od chiko
 ned 05. kvě 2019 12:53:32
Ta pirueta s autem se povedla jak? Pils? :D :bandit:
Jinak cena za tabákové výrobky jsou fakt krutý. Osobně si myslím, že stát to u nás tolik tak ze dne na den přestane 90% kuřáků a bez výmluv že to nejde :D
:GL: v live grindu
  od Baker Franc
 pon 06. kvě 2019 11:30:48
chiko píše:Ta pirueta s autem se povedla jak? Pils? :D :bandit:
Jinak cena za tabákové výrobky jsou fakt krutý. Osobně si myslím, že stát to u nás tolik tak ze dne na den přestane 90% kuřáků a bez výmluv že to nejde :D
:GL: v live grindu
Hele nepil sem, ale letěl sem dost rychle na prašný cestě bez asfaltu, kde nikdo nejezdí a zrovna se mi tam v protisměru motali nějaký turisti v autě uprostřed silnice. Prakticky jsem mohl vybrat mezi ohrožením ostatních účastníků provozu a nebo skokem do lesa, tak sem to stočil. Ale pohoda, vůbec nic se nikomu nestalo, akorát auto na odpis, tak teď chodím pěšky, nebo se nechávám vozit. Docela příjemná změna.

Ceny za tabák jsou tu fakt nesmysl. Obrovská daň, furt to roste. Mladý lidi si většinou baleji z tabáku. Krabička cigár je vzácnost :D Stejně nesmyslně drahý je tu například zubař, brýle, autoopravna a jiný srandy. Všeobecně jet na Zéland jako turista je dost drahá sranda. Obzvlášť v letní sezóně.

Ještě bych rád podotknul jednu random zajímavou bizarnost a tou je cena benzínu, která se v ten samej den může v jednotlivých městech od sebe vzdálených třeba jen 200km, může lišit o více než 10Kč za litr. Neskutečný co :D

V určitých aspektech je Zéland desítky let za Evropou. Je to jak stroj času.
  od Baker Franc
 pon 03. čer 2019 6:23:53
Čau.

Tak je to konečně tady! Zítra poslední den, co vařím na lodi a hned po práci výjezd autobusem z tý naší divočiny. 300 km do města Queenstown. A pak letadlem do Melbourne na pořádnej live grind. Postuju graf z našich sit n go co tu hrajeme. Buyin 10$. Docela to šlape, člověk by snad i troufl říct že tam není variace :D
Screenshot_20190602-211724.jpg
Je to docela vtip. Od doby co jsem skončil s fulltime grindem jsem nehrál online and live ani jednu handu, úplně mě přešla chuť. A po pár letech odjedu na úplnej konec světa do prdele, osady v pralese bez telefonního signálu, kde žije 200 lidí a v kuchyni se tam hrajou home games. No asi úplně poslední místo, kde bych čekal že mě to přivede zpátky k chuti něco zahrát. Je to ironie. Byl jsem přesvědčenej, že už na karty nesáhnu :potlesk: život je prostě plnej překvapení. Nikdy nevíš co je za rohem. No snad skill válečného veterána z fronty lowstakes online sitek bude stačit na poražení 300$ live turnajů. Teorii už sem oprášil, jedu to na exploit :bandit: :svaly:

  • 1
  • 13
  • 14
  • 15
  • 16
  • 17