Casino-Arena | Bet-Arena | Trade-Arena | Play-Arena
  od Baker Franc
 sob 03. srp 2019 0:11:46
images (2).jpeg
images (2).jpeg (31.89 KiB) Zobrazeno 609 x
:welcome: :welcome:
Tak prázdniny utekly jako voda, povzdychnu si, sedíce na letišti v Melbourne, pozorujíc probouzející se ranní ranvej skrz velké okno odbavové haly. Půlka mě by chtěla zůstat navždy .. obklopen mrakodrapy, skvělou kávou, daily grinděním live MTTček, postranníma uličkama Melbourne, kde se člověk může pohodlně zatoulat a narazit na hudbu, barvy a krásné vůně. Obklopen úžasnými restauracemi, hotelovým apartmánem s obrovskou postelí a dechberoucím výhledem na město, skrytými bary plnými sofistikovaných drinků, parkem, kam chodím běhat. Osvětleným nočním městem, které tak ambiciózně vibruje a probudilo ve mě spoustu inspirace a úžasu. Moje druhá polovina se už nemůže dočkat na domov. Na Zéland. Na lesy, hory, přírodu, na náš život v komunitě, na tváře přátel s nimiž sdílím vše. Na plavby lodí, pořádnej déšť, výpravy do neznáma. :heart:

Screenshot_20190721-083447.jpg
Původně jsem měl v plánu nagrindit víc, než 30 turnajů, pravidelně updatovat blog, postovat vám zajímavý handy (a že jich bylo) a kromě toho Vás zahrnout haldou fotek, příběhů a vším, co se v Melbourne děje. I k mému osobnímu překvapení, jakoby to bylo včera, co mi začaly prázdniny, právě se vracím zpátky na Zéland bez jediného blog postu, poskrovnem fotek v telefonu, 15k$ v kapse (doslova :D ) a klidným úsměvem na tváři, hledíc malou kukaní letadla ven na obláčky a Tasmaské moře pod námi. Snad už jste si tedy mohli namalovat obrázek a nemusím ani podotknout, že jsem měl absolutně nádhernej čas. :cool: :bandit: :bandit:
received_437842077015217.jpeg
THE STORY
Je večer pátého Června, přistáváme v Melbourne. Z letadla vyběhnu natěšenej jak malej Jarda na prázdninách. Dostávám hned roast od imigračního úředníka. Kdo moc necestujete, garantuju, že je to mimo vaší představivost :D tohle mají USA, Austrálie a Zéland společný. Absolutně absurdní výslech, kterej se nese v duchu "tak co ty socko z východní evropy, přicházíš sem nelegálně emigrovat a pobírat naše benefity co". Absolutně směšný otázky, že si člověk připadá jak když má pas odněkud z Afriky mě vždycky dostanou do kolen :D obzvlášť v zemi bez novodobý historie, dobytou, rozkradenou a zdrancovanou imigrantama vyslýchanej nějakým Indem, co dostal rezidenci 5 let nazpátek. A korunku tomu nasadí, když mi bere elektronický otisky prstů .. well done bro, můj pas (kterej je mimochodem v chartu výš než Zéland a Austrálie) má biometrický údaje už v sobě ale zřejmě tady v tý prdeli ještě nemáte stroje co by to načetly..

Sedím v hale, koukám do podlahy a hledám UBER na mobilu. Někdo v dámskejch botách stojí přede mnou špičkama ke mě a úplně nepříjemně mi narušuje intimní prostor. Po 10 vteřinách to nevydržím a zvednu hlavu. Stojí tam Francesca. Vypadá pořád stejně hezky, jako před rokem když jsme se naposledy viděli. Zdržela se na pár dní a bylo to moc fajn.

Pronajal jsem si hotelovej apartmán přímo u casina a musím říct, že lokace je úplně geniální na první prozkoumání Melbourne. Přímo v centru všeho dění. Kávová kultura v Austrálii je neskutečná. Nebudu lhát kamarádi, je třeba třídit zrno od plev i tady, ale když člověk ví kam jít ... to snad musí bejt ta nejlepší káva na světě pomyslím si při prvním doušku. Kafíčka mi tu zachutnaly tak moc, že momentálně kafe nepiju vůbec, jelikož jsem se párkrát docela nepříjemně předávkoval až se mi ruce klepaly :D

Co se týče pokeru, casino Crown v Melbourne je největší casino na jižní polokouli, upřímně 70% z toho jsou obchody, restaurace, bary, hotely atd.. Samotný casino zas až tak velký není a poker room jakbysmet. Tak po mých 11 letech hraní pokeru jsem docela odvážně a trochu nejistě naskočil do zatím nejdražších buyinů co jsem kdy hrál 150$ - 350$, jeden 550$ a jeden 1100$ s tím že mám super safe bankroll a I kdybych bustnul všechno, co budu hrát, víceméně se nic neděje.. Turnaje se hrajou každej den 2x. 60$ turbína v poledne, kde je ovšem 12$ rake, 5k chips a rychlý levely, člověk je poměrně rychle v pushfoldu. Zahrál sem si jich jen pár for fun a je to dost varianční no, ale hrajou to moroni, docela by mě i zajímalo, jaká se tam dá udělat winrate .. asi nic světobornýho s tím rakem.

Večer je každý den v týdnu věnován jinému turnaji. Megastack, freezeout, turbína, nebo shot clock. Co bych chtěl podotknout je docela pochybná kvalita dealerů, kdy tam nejspíš často rotujou lidi, někdy dostanete úplně super dealera a někdy retarda co ani neumí rozdat karty, takže zahrajete o 10 hand za hodinu míň. V kombinaci s občas dost pochybnou neprofesionální organizací a pochybnejma floormenama a vysokým rakem (120+30, 160+40, 140+35, 300+50) to ústí k závěru, že jsem od největšího casina na jižní polokouli čekal teda mnohem víc, obzvlášť s tím rakem by člověk čekal nějakej rozumnej servis...

Pole je velký od 60 do 110 lidí průměrně. Vyšší buyin = víc "regů", kdy to fakt musím dát do uvozovek po poslední zkušenosti, kdy se mi pán, kterej hrál naprosto kompetentně celej turnaj doslova vyblindoval (neodehrál ani jedinou handu) na final tablu z bigstacka na úplnýho 3bb shorta. Což teda rozhodně nebyl můj problém. Hrál jsem to jak 15$ sitka a musím hrdě přiznat, že jsem ani jednou nebyl moneyscared v ITM, prostě bezcitnej pushfold, což beru za velkou výhru už samo o sobě, když člověk zvyklej hrát 7$ sitka odehraje doslova tisíci dolarový payjumpy naprosto technicky bez ohledu na čísla. I deal v heads-upu jsem 2x odmítl proti nějakýmu randomovi (a v obou případech skončil druhej .. no co se dá dělat to je život). Co mají ovšem lidi za obrovskej leak (a i místní regové musím říct), tak to je ICM.. Některý lidi absolutně mimo.. To já si v pohodě zahodím JJ button vs bb bigstack proti bigstackovi se shortama v itm, protože prostě vím že se to tam nevejde a naopak jako chipleader to tam kulim hlava nehlava .. ale některý ty kluci co to tam předváděli, to byla tragédie. Což je taková pozitivní message, že vlastně nejtěžší je se na ten final table dostat a pak už to jde samo (pokud má člověk chipy).

Ale abych to uvedl na pravou míru, tak některý lidi proti kterejm jsem hrál, obzvlášť v tom talířáku, se mnou neskutečně cvičili. Člověk si hned uvědomí, že je v prdeli a nic s tím nenadělá, když hraje proti někomu, kdo je o spoustu levelů výš. Samozřejmě mých 30 turnajů nevypovídá vůbec o ničem, ale pokud se jednou naseru v práci tak, že to rage quitnu, asi bych si zajel do Melbourne trochu pogrindit a zjistit jakou můžu mít winrate. Co se týče práce, tak jsem povýšil, mám více zodpovědnosti jak organizačně, tak i vaření. Moc mě to baví, je to skvělá průprava na vlastní podnikání zpátky v česku (possibly) a vlastně žiju v panenský přírodě, což se taky musí započítat do benefitů. Když to vezmu kolem a kolem, za míň, než 100 000$ ročně bych dneska poker fulltime nehrál poněvadž by to byla ztráta času.. Když vezmu v potaz všechno to cestování a ty virgule co tady s kamarádama provádíme (a který mám zdarma díky práci..), to taky něco stojí žejo.. Ale určitě jsem získal motivaci znova si nainstalovat Stáry a občas pinknout heads up nebo nějaký MTT a hlavně analyzovat handy, což mě vždycky dost bavilo. To by bylo z hlediska financí tak vše. Jako poslední bych rád podotknul bustnutou kvaldu na Aussie Milions. Byl to moc pěknej turnaj, za 500$ možnost balíčku na 3 eventy včetně mainu, hrálo nás to 210, prvních 10 bralo. Tak zase příští rok.. Aspoň se nebudu muset v Lednu nikam vláčet letadlem.. :fish: :fish:
received_2125951677699235.jpeg
THE STORY 2
Asi po 2 týdnech přijíždí můj Australskej parťák do každýho zločinu Charmaine. Společně podnikáme legendární tour po skrytejch barech Melbourne, kam se člověk dostane přes síť neoznačených dveří na dvorku za nouzovým východem místního bistra, postranní temnou uličku v centru města, kde jsou jsou jen koše, odpadky a nic .. či skrze fake telefonní budku. 5 měsíců jsem neměl ani kapku alkoholu. Skrytý bary mě naložili do láku těch nejlepších koňaků a sofistikovaných koktejlů, co jsem kdy měl. Netřeba podotknout že stovky dolarů lítaly vzduchem jen to hvízdlo. Úplně mě to občerstvilo. Ráno sem se probudil znovuzrozenej, jak jarní kytička. ;)

Z těch prezentovatelnejch věcí, co jsme prováděli bych rád zmínil cestu po Great Ocean Road. Pronajali jsme si auto v půjčovně a vyrazili na několikadenní ikonickou cestu po jižním pobřeží Austrálie. Otevřela se mi tak poprvé v životě dechberoucí Australská krajina, samozřejmě jsem si mimo jiné neodpustil průzkum do pravý džungle, potkal divoký klokany, ptáky emu a koalu. Jednu noc jsme strávili v divočině na majáku jménem Cape Otway, úžasný historický místo a velice důležitej radar mapující popřípadný obléhání za druhý světový války Němcema a Japoncema. Osobně jsem teda netušil že válka měla tak obrovskej vliv na úplnej jih světa ale sehrála zde hlavní roli ve formování spojenectví Austrálie a Nového Zélandu, který by odděleně byly úplně v prdeli a tak jsou to dnes vlastně propojený trhy a ekonomiky. Občani jedné země můžou svobodně žít a pracovat v té druhé a docela snadno i získat občanství. Jednu noc jsme taky strávili v moc pěkným pobřežním městečku Port Fairy. Místní buranov se ukázal jako idylické městečko na usazení se. Překvapil naprosto zabijáckejma vejcema benedikt s uzenym lososem a tunou holandský omáčky k nedělní snídani. Taktéž Salted Caramel Popcorn Martini můžu směle nominovat na nejlepší drink vůbec, co jsem kdy měl. Když k tomu připočtu naprosto omračující rybí tacos v místním obyčejným Mexickym bistru, který nabídlo ovšem tak autentický chutě, nechybělo málo a zůstali jsme v Port Fairy dodnes.
images (5).jpeg
images (3).jpeg
images (4).jpeg
images (4).jpeg (40.41 KiB) Zobrazeno 609 x
Co se týče jídla všeobecně, za poslední roky, co cestuju, jsem sežral kde co a utratil už tak docela horentní sumy ale hlavně poslední období mýho života už se neštítím utratit za jídlo prakticky jakoukoliv částku, pokud je to teda za odpovídající zážitek. To nás přivedlo do fine dining restaurace Lumê přímo pod centrem Melbourne. Tam mi teda spadla čelist. Nejlepší žrádlo ever! Absolutně nesmyslně agresivní chutě, neuvěřitelně propracovaný menu o 9 chodech, každej doplněnej alkoholem k párování. V půlce už sem byl tak na šrot, že jsem se ptal sám sebe v zrcadle na záchodech, jak vlastně tu druhou půlku večera ustojím. Začali jsme jíst v osm večer a v půlnoci se táhli ulicí domů, nakalený jak vrata od chlívku, přežraný k prasknutí a já o 15 000 Českejch lehčí. Absolutně nejlepší žrádlo mýho života. :poklona: :potlesk:

Taky bych rád zmínil trhy v Melbourne, který operujou několikrát týdně, dá se sehnat i spousta bio ovoce a zeleniny za docela přepal ceny. To teda zlatá Anglie. Ale chuťově super. Až na jahody, ty mě teda dost zklamaly. Ani z půlky né tak dobrý jako od maminky ze zahrady. Zélandský třešně jakbysmet. Je to hnus chemickej nafoukanej bez chuti. Chudáci lidi že to musej žrát a myslej si, kdoví co nejedí za dobroty :D
FB_IMG_1548848158344.jpg
FB_IMG_1548848158344.jpg (46.62 KiB) Zobrazeno 609 x
FINAL CHAPTER
Tak jsme zase o jedno dobrodružství bohatší. Protože tenhle blog sepisuju už asi 3 týdny, mám za sebou právě 14 dní práce a zrovna sedím v autobuse do Queenstown na dny volna s kytarou, trošku brnknout na ulici a rozdat lidem radost. Na hudbu jsem poslední období docela lenošil, takže žádnej drastickej progres, jen si to tak pobrnkávám.




Dobrá zpráva je, že mě to v práci moc baví a máme teď zimu, takže je to úplně vyklidněný a chill. Akorát dneska sme dělali 30 lobsterů pro VIP ale jinak je to šolíchačka all day every day. Za 2 měsíce nám začíná nová sezóna, tak uvidime, co přinese. Sám jsem zvědav kam mě to zase zavane. Mějte se tu pěkně klucí a holky, budu moc rád za zpětnou vazbu či diskusi na téma live grind MTT, jídla, kávy, nebo mi klidně napište jen nějaký sračky, já si rád počtu :) :GL:

[/size]
  od rudolf
 úte 06. srp 2019 16:02:10
Wow... Pekaři Franto!

Superlativní fórum!
Krásně se to čte, zvlášť když člověk sdílí některé vzpomínky (místa) s tebou. Úžasné čtení, poučné, zábavné, inspirující.
Díky za Tvoje příspěvky a odvahu se s nimi podělit. Za mě tedy thumb up, přeju Ti jen to nejlepší a budu číhat na každý tvůj další report. Jen prosím častěji!!!!!!!!

Mě tohle fakt baví.......
  od Baker Franc
 čtv 24. říj 2019 23:31:01
first things first
rudolf píše:... Za mě tedy thumb up, přeju Ti jen to nejlepší a budu číhat na každý tvůj další report. Jen prosím častěji!!!!!!!! Mě tohle fakt baví.......
Děkuji Rudolfe, jak sám vidíš, tak pravidelný postování a odpovídání na komenty není poslední dobou moje silná stránka :zalepenapusa: ale jsem rád, že se ti posty líbí. Cheers mate :cool:




Čau kulišníci.

Tak včera sme zdemolovali celou basu Double-Berry homebrew, co holky navařily minulý léto a o půlnoci jsem totálně zlitej uvařil nejlepší jehněčí steaky svýho života ( dramaticky a drasticky utopený v bazénu másla, čerstvýho rozmarýnu, soli, pepře a padesáti stroužků česneku) z čehož jsem si odnesl pořezanou ruku a hřejivej pocit na srdci, když jsme to s kámošema uprostřed noci žrali a všichni jsme věděli, že to je totálně mega. Tak jsem si ráno sedl na loď s kafíčkem v ruce, svezl se na cruise po tom našem Fjordu a řekl si, že bych pro vás něco naťukal do notebooku.
Jak bych začal. Dostal jsem room upgrade. Yahooo. Před pár týdny. Mám teď vlastní záchod, koupelnu, krásnej útulnej pokoj za hubičku a hlavně úplně super sousedství, kde se dějou samý skvělý věci, voní to tam jak na zahrádce a všichni se tam máme strašně rádi. Povlečení mám samozřejmě načechraný a připravený pro všechny osamocený krásný slečny v nesnázích, co nebudou mít kde složit hlavu, když se smrákne.


Musím říct, že sem se docela vyvařil, hlavně během posledních pár měsíců, co dělám mezinárodní bufet. Měl jsem možnost porovnat moje schopnosti s minulým rokem, protože jsme opět začali dělat snídaňovou cruise v 9 ráno, což je mimochodem nejkrásnější cruise vůbec. Vidím to v jasných barvách, že jsem prošel obrovským progresem. Jsem mnohem rychlejší, organizovanější, sebevědomnější a hlavně vůbec nestresuju a věci, který by mě před rokem totálně vyvedly z míry ( jako vařit snídani pro 30 lidí a dozvědět se, že to je vlastně 90 asi tak 10 minut před otevřením kuchyně a poraď si), mě teď vůbec neohrožujou a dokážu to ustát s klidnou hlavou. Nevím, jestli jsem to někdy zmínil, ale součástí našeho ubytování je jídlo zdarma. Je to takovej míň fancy sklad, co znáte z Master Chefa, kam si zajdeš z košíkem a zadarmo nakoupíš maso, zeleninu, ovoce, suroviny na pečení, ořechy, koření, bylinky, zmrzliny a kdovíco ještě.. To nám kuchařům tady umožňuje naprosto volně experimentovat s receptama i doma po práci a musím říct, že není ojedinělý, že se po práci sejdeme doma ve velký kuchyni, otevřeme cider, nasadíme pořádnou hudbu do repráků a zavaříme naprosto všechno, co si jen můžete představit. Idylka jak s Americkýho sitcomu.

I k mému velkému překvapení, studuju poker jak šílenej. Čtu teď Hru za Hrou od Guse Hasena (já vim trochu oldschool, ale dá se :D), Expert Heads Up No Limit od Willa Tiptona, sleduju hodně výukovejch videí na HUSNG a tak. Vlastně se teď věnuju studiu pokeru na denní bázi i když jsem za poslední 3 roky neodehrál online ani jedinou handu, docela vtipný co :D ale šíleně mě to baví. Nepamatuju se, když jsem hrál poker fulltime, že by mě někdy takhle moc bavilo studovat, analyzovat handy a statistiky a úplně se do toho zažrat. Konečně je to opravdovej koníček !!


Za poslední měsíce se toho děje v mým životě fakt hodně a o dramatické změny o 180 stupňů není nouze. Jako je mým už klasickým zvykem, tenhle blog píšu kousek po kousku po dobu několik týdnů, což má za následek, že věci co popisuju jako aktuální jsou už několik týdnů „expired“ a rozpoložení ve kterém jsem rozepsal určité řádky je tu a tam a ty samé řádky dokončuji v rozpoložení úplně jiném.

Tak třeba teď sedím v autobuse jedoucím krásnou krajinou deštnýho pralesa, 5 dní volna předemnou a zítra brzy ráno let do Wellingtonu, kam letím úplnou náhodou za holkou, kterou znám osobně sotva 2 týdny a strávili jsme naživo asi tak 3 hodiny konverzace a teď tam jedu, abych u ní zůstal na 4 dny, přičemž letenku jsem booknul úplnou schodou okolností. (Little update: je pátek 9 ráno, šla do práce, blog dopisuju s kafíčkem u ní v posteli. Pokerstars mi dali konečně po 2 měsíčních tahanicích se supportem Novozélandskej account, mám v plánu hrát můj první Sunday Milion brzy :bandit: . Fun fact: Na Zélandu se hraje Sunday Milion v 7 ráno, takže člověk stráví celou Neděli jeho grindem a večer pohodička na pláži)

Minulý dny volna jsme s Charmaine letěli do Nelsonu. Žili jsme v chatičce na pláži, probuzený před úsvitem zpěvem tisíců ptáků a vlnama oceánu, co si hravě plujou po pláži před tím, než se ztratí v neznámu. Vstoupilo mi do života spoustu nových přátel, pár lidí zmizelo v nenávratnu a pár přátelství, co jsem měl doposud se úžasně prohloubilo do něčeho, co člověk může označit za skutečně výjimečné. Snad i po letech, až budu číst tyhle řádky, mi naskočí úsměv na tváři při vzpomínkách na všechno krásný, co jsme tu zažili.


Dávám dohromady jídla pro svojí restauraci / bistro. Víceméně je to takovej výběr z těch mých uplně nejoblíbenějších. Píšu si to do bloku a pak to neustále do kola vařim. Jak už jsem říkal, tam u nás je výhoda, že máme neomezenej sklad, takže když chci mermomocí trénovat nějakej talíř, můžu po práci vařit úplně ten samej chod každej den a máme tu i spoustu hladovejch lidí, takže to ani nemusím do kola pořád jíst. Na posledním road tripu jsme opět dali nějaký fine dining sessions, tak mám opět obrovskou inspiraci co se týče jídel a hlavně vím uplně jistě, že jídla ve kterých jsem sebevědomej dokážu uvařit stejně dobře, jako nejlepší bistra a restaurace tady. Tak například snídaně a brunch jsem jedl na těch úplně nejvíc fancy místech co tady vůbec jde a vím s naprostou jistotou, že to dokážu líp (protože to dělám každej den v práci a lidi to baštěj jak šílený). To je jedna z věcí, co se mi tady líbí, že ta laťka, co se týče kvality ja nasazená tak vysoko, že se člověk úplně automaticky vytrénuje na vysokej standart a cokoliv nižšího je prostě neakceptovatelný. S takovým přístupem a pracovní morálkou se pak vrátit na nějakej slabší trh a neuspět, to si snad ani nedovedu představit..

Co se týče kytary, tak brkám každej den. Ještě nemám jasný plány na příští prázdniny, ale pokud vše půjde hladce, rád bych si vzal alespoň 3 měsíce volna a jel opět do Melbourne a strávil to fulltime buskingem + grind MTTs. Možná WSOP ve Vegas (chuť, čas a bankroll by byl, jen ta disciplína studovat pravidelně jestli mi vydrží :D). Možná se na to všechno vyserem, koupíme si s Charmaine campingový auto, psa a budeme jen roadtripit Novej Zéland, nebo uděláme kolečko po Austrálii. To by se mi líbilo. Vstát si pěkně na desátou někde u jezera, jít si zaběhat, pinknout nějaký MTTčka na stárech, uvařit rustikální oběd co dům dal, odpoledne strávit hraním na kytaru a večer čumět na hvězdy a tlachat o blbostech.
Nejlepší na životě je, že si člověk může dělat úplně cokoliv chce. Jen se toho nebát, trošku se kopnout do prdele a jít si za tím.


Když jsem byl malej, doma se mi furt posmívali, že sem snílek a že si to maluju moc růžově. Dneska je mi 29, procházím se v gumovkách po pláži a pozoruju slunce nad horizontem, o dnech volna si lítám do Austrálie, Japonska a kdekoliv po Zélandu se mi zachce, mám tu nejepší práci jakou jsem kdy měl, která mě baví tak moc, že i po dvou letech nadšeně vyskočím v 6 ráno z postele a pískám si ve sprše. Našel jsem tu nejlepší přátele, domov a rodinu se kterou jsem za poslední 2 roky zažil všechno možný i nemožný, představitelný i nepředstavitelný. Konečně jsem přijal sám sebe a život tak jak je. Jsem klidnej a žiju v míru. A jak jsi tak jdu po tý pláži, někde hluboko vím, že jsem doopravdy šťastnej. Že si to zasloužím. A že jsem za to moc vděčnej.



FOTOPŘÍBĚH:
beach life 2.jpg
Snídaně na pláži. Není nic lepšího na světě, než se probudit do zpěvu ptáků sedících v palmách a šumění moře, posadit se na terasu na sluníčko a jentak si brknout ukulele, projít se bosí v trávě, jentak brouzdat životem, popíjet kávu a pak si dát skvělej toust na chlebu z podmáslí s divokou rukolou, žervé, uzenym lososem, avokádem a rajčátkama. :poklona:
asijskej mejdan.jpg
Sushi odpoledne s Asiatama. 3 holky z Malajsie, 1 Tajwanec, Manželé z Koreji, 2 holky z Filipín a bílej kluk z východní Evropy reprezentující Czech Republic, ovšem s oslňujícíma schopnostma používat čínský hůlky tak perfektně, že je okamžitě přijmut do smečky. :potlesk:
hiking.jpg
Po mrazivý deštivý noci v chatrči uprostřed lesů a bažin, ráno vykouklo sluníčko. Občas se sbalíme s mýma nejmilovanějšíma a na 3 dny se absolutně ztratíme někde v lesích :evil: :heart: kombinace Česka, Austrálie, Ameriky a Británie se vlivem času prokázala jako neporazitelnej combobraker :cool:
brunch.jpg
Víkendový brunch s mojí šéfovou Rylynn. O dnech volna se nebojíme nechat pracovní lodní povinnosti doma a vyrazit na průzkum trhu do nejlepších bister v okolí. Rylynn je skvělá pekařka a bude mít na starost pečení v našem bistru, co si společně otevřeme. Už jsme si na to podali ruce. $$$
queenstown.jpg
Půlnoční dovádění v Queenstownu. Cenzurováno :zalepenapusa: :bandit:
kepler.JPG
Momentka z Kepler Tracku. Jeden z Great Walků nového Zélandu. Díky známostem máme možnost s naší partou chodit všechny great Walky prakticky zdarma či velmi levně. Za ty 2 roky, co tu žiju jsem si užil na Zélandu nejeden dechberoucí výhled :cool:
rata.jpg
Rātā - nejlepší restaurace v Queenstownu. Delikatesní jídlo. Večer jsme otevřeli objednáním čtyřech rozdílnejch koktejlů (pro 2 lidi) ještě před tím, než se stačili rozkoukat. Až se na nás přišli podívat na plac z kuchyně, co to tam sedí za bláznivý kokoty :potlesk: ;) prý žijeme jen jednou
beach house.jpg
Náš domek na pláži. Klid. Pohoda. Relax. Ráj. Jedním z mých dlouhodobých životních cílů je pořídit si bio farmu a zasadit spoustu ovocnejch stromů a nadělat si spoustu dětí se spoustou holek a pak s v tom krásnym bordelu v klidu dožít pod rozkvetlym třešňovym stromem. Sounds like a plan :svaly: :bandit:
stewart island.JPG
Stewart Island. Moje absolutně TOP nejoblíbenější místo Nového Zélandu :heart: :heart: :heart:
boat party.jpg
Párty na lodi. Poslední rok nepiju často, ale když jo, táhnou mě domů zlitýho jak psa. Netuším, jak se mi povedlo ani jednou nezaspat do práce, ale pokládám to za jeden z velkých životních úspěchů.

Mějte se tu pěkně uličníci. Dávejte 3 barell bluff jen tam, kde víte, že Vám to složí :bandit: :cool: :evil:
Baker
:GL:
  od Evka
 pát 25. říj 2019 11:09:59
Hele, kdyby byla na Arene soutez o nejlepsi post ever, tak tenhle by u me s prehledem vyhral :potlesk: :poklona: :poklona:
GL pri hre, buskingu a cemkoli.. a at se ti na Zelandu dari!
  od fnufnucunik
 pát 25. říj 2019 12:40:00
Když to čtu tak si říkám škoda, že jsem ve 20 neměl odvahu něco takového zkusit.....
  • 1
  • 13
  • 14
  • 15
  • 16
  • 17