Casino-Arena | Bet-Arena | Fight-Live | Play-Arena
Založte si svůj blog a podělte se o vaše výsledky a postřehy z vašich session
  od Cind3r3lla96
 stř 25. kvě 2016 21:56:49
Když teď vidím fotku od Lordbryka, tak nějak si říkám, proč vlastně se ty GPPT turnaje hrají na fotbalových stadionech nebo spíš proč je kolem toho taková reklama s tím, jaký je to event, když nás na ten staďák stejně nepustí se ani podívat. :vrrr: :vrrr: To se pak může hrát v nějaký letištní hale a aspoň uvidím z okna letadla.:-D Tady jsem se pažitu Hampden parku zkrátka nenabažil. :evil: :evil:

No ale zpět k sobotě. :) Bylo asi půl 9 ráno, obloha byla krásně jasná, venku bylo příjemně teplo, takže asi 12°C. :cool: Po snídani jsem vyrazil ještě na malou procházku kolem centra Glasgow, ale v 9 ráno jsem už seděl s deseti-člennou skupinkou v malém coach autobuse, který nás měl provést po celém dnešním výletě. ;)

Naším průvodcem a zároveň řidičem byl milý starší pán Stuart, který se na náš výlet oblékl do modrého tartanového kiltu. Je zvláštní, že jak skotské dudy, tak kilty mi tu vlastně ani nepřipadají nijak zvláštní a na lidech tu působí tak nějak přirozeně. Samozřejmostí je, že jsou kilty jak delší a tmavší pro pány, tak kratší a spíš v červené barvě pro dámy. :) Pan Stuart nám cestou povídal něco ze zajímavostí od Skotsku a Glasgow, pověděl nám, že se tu dostávají nejčastěji do střetu hodní kluci ze Celticu s těmi špatnými z Rangers. :mrgreen: :mrgreen:
Lommond village.JPG
Naše první zastávka nás dostala ke krásnému jezeru Loch Lommond, které se už nachází na počátku toho krásného Skotska. :) Všude krásné kopce a svahy v pozadí průzračné vody. Je zajímavé, že jezera se tu nerozprostírají do šířky, ale jsou dlouhé a úzké, protože vznikaly před miliony let právě nárazy litosferických desek, ze kterých se rodila tato krásná pohoří a mezi nimi tyto dlouhé vodní úžiny. :cool:
Loch Lommond.JPG
Od jezera jsme vyrazili ještě víc na sever, do takřka neobydlené části Highlands, kam lidi vyrážejí hlavně za turistikou a za trochou oddechu v přírodě. Vzduch je tu krásně řídký a svěží a při jasné obloze tu je vidět opravdu do velké dálky. Je skvělé, že po tak náročné době při práci v kasinu se konečně můžu podívat po celé té zemi, kterou nyní obývám. Hlavně nesmím zapomínat, že pravý důvod, proč jsem sem jel byl, abych to tu trochu poznal. :cool:
Argyll forest park.JPG
Zanedlouho jsme se dopravili až do malého městečka Inverary, které je dominantní svým hradem nebo spíš zámkem, kde v současné době pobývá již 13. dynastie vévodů z Argyllu. Hrad byl postaven až v půlce 18. století a vzhledem k tomu, že je stále obýván svými majiteli, musím uznat, že jde o skutečně úchvatné sídlo, zkrátka luxusní bejvák... :potlesk:
hrad.JPG
Venku bylo ještě menší hřiště s dvěmi brankami na každé straně. Nešlo ale o hřiště na fotbal nebo snad na pólo. Sever Skotska je jediným místem, kde se hraje hra Shinty. :lol: :lol: Vlastně jde o dva týmy, kteří se s dřevěnými hokejkami honí za balonkem a snaží se jej vstřelit do branky soupeře. Neexistuje žádný limit přešvihů, takže jde o hru velmi surovou, při které se většinou každý zápas neobejde bez alespoň jednoho otřesu mozku či zpřerážené holeně. :-? Jak nám Stuart říká, shinty se hraje jenom tady v okolí a pak už jen dál na sever. V Glasgow a v Edinburghu jsou dle jeho slov už lidé mnohem víc civilizovaní a něco takového tam nehrají. :poklona:
shinty.jpg
shinty.jpg (27.66 KiB) Zobrazeno 3108 x
Celou dobu, co jsem cestoval autobusem jsem obdivoval všechny ty hory a kopce, kterých bylo kolem nespočetně a v neposlední řadě i všechna jezera, nicméně přeci jenom z toho výletničení jsem začínal být trochu strhaný, takže jsem se probudil až když jsme přijížděli do města Oban na západním pobřeží Skotska. Vlastně to byl takový jeden velký přístav, kde dominuje rybolov a patrně jde o oblíbenou turistickou destinaci. To znamená, že všude kam se podíváte mají Fish&Chips a na každém břehu alespoň jednu výletní loď s okružní plavbou. :cool:
Oban.JPG
Zatímco v Irsku jsou tak tři velké destilárny whiskey, tady ve Skotsku jsou jich desítky. I město Oban disponuje vlastní destilárnou, která produkuje whiskey charakterem připomínající právě Highlands. :) To znamená, že jde o jemnější chuť se sladkým dotykem, nejčastěji medu. Tak trochu jsem nedomyslel, když jsem se rozhodl při svém každoročním jarním stravovacím rytmu zdržet veškerému alkoholu a nadbytku cukru, zatímco jezdím po skotských končinách, kde je absence alkoholu nulová a vyhnout se mu takřka nemožné. Jelikož mě zajímalo, jak to tady s tou whiskey vlastně je, přicházím do jedné ryze whiskey hospůdky, kde stojí barman se dvěma štamgasty.

Jak se dovídám, na otázku, která whiskey je tu nejlepší vlastně neexistuje jasná odpověď. Zatímco v Irsku jasně dominuje Jameson, už proto, že není moc z čeho vybírat, tady ve Skotsku je tolik destiláren a tolik druhů výroby, že každá produkuje svoji unikátní whiskey. :cool: Jeden ze štamgastů mi dává na ukázku přivonět k domácímu Obanu, který je tu mezi domácími obyvateli velice populární a věřím, že není divu. Na mladém barmanovi je vidět, že ačkoli je v práci, tak ke svému zaměstnání zřejmě patří sem tam pár skleniček na den, nicméně je od pohledu nějakému "zdravému množství" otrlý a balancuje sklenicí vody. :lol: :lol:

Na whiskey je klíčový ročník, takže čím starší, tím lepší a silnější. Rozhodně si však nemám kupovat nic pod deset let a jako doporučení dostávám například vanilkové Cardhu nebo čistý produkt Highlands v podobě whiskey Glengoyne. No a na otázku, co se ve Skotsku pije víc, jestli pivo nebo whiskey mi s barman s úsměvem ukazuje oba štamgasty, svírající v jedné ruce sklenku whiskey a v druhé pintu piva... :-D To potom není divu, že tu mají problémy s alkoholismem u společnosti. :-? :roll:

Na dudy narazíte všude a vyjímkou tomu nebylo ani tady. A je pravda, že mladý dudák rozhodně uměl kromě svého řemesla taky vychytat správnou denní dobu a správnou lokaci, tak aby bylo kolem co nejvíce lidí, kteří z obdivu nebo jen tak z milosti aspoň těch pár pencí přihodí. :-D To se ta hodinovka ve správný den hezky vyšplhá a házím mu svoji 50p do kufříku, patrně si klučina nevede špatně... :potlesk:
grinder.JPG
Naší poslední zastávkou na túře je už jen hora Glenhoc, která si i v tuto dobu udržuje pokryv sněhem na samotném vrcholku a v zimě je prý už plně zahalená do bíla. Nicméně jelikož jde o kamený a nerovný povrch, tak na lyžování není ani pomyšlení a hora je spíš centrem turistických výšlapů. Na cestě zpátky ke Glasgow se ještě zastavujeme v malé hospůdce, kde doplňujeme energii a naposledy si užijeme krásy vrcholků Highlands, které nás tu ze všech stran obklopují. :)
glenhoc.JPG
Do Glasgow se vracím kolem 8 večer a po objednání ještě jedné snídaně na ráno si zajdu už jen na jeden hovězí steak do příjemné restaurace v centru, rezervuji si přes AirBNB ubytování v Edinburghu a celý znaven se vracím na svůj hostel, abych si konečně mohl orazit. Jsem moc rád, že jsem kromě dvou největších měst měl možnost shlédnout tu pravou krásu Skotska, protože právě Highlands dělají tuto zem tak barevnou a unikátní. :cool:

pokračování příště
  od Cind3r3lla96
 ned 29. kvě 2016 0:29:40
Den třetí: Z Glasgow do Edinburghu

Zbývající dva dny svého výletu jsem se rozhodl strávit v Edinburghu. :) Opět jsem neměl žádný velký plány, jak tyto dva dny strávit. :-D Věděl jsem, že chci vidět hlavní turistickou atrakci Castle of Edinburgh a potom bych rád viděl město z vrcholku Arturova sedla. Kromě toho bych se už měl dozvědět něco o té whiskey, když v Irsku mi už nezbyl čas na Distillery pouť Jamesonu. :wink:

Poté, co jsem si dal v bufetu Eurohostelu snídani o třech chodech, přesně tak, aby mi to stačilo až do odpoledne, vypravil jsem se ještě na malou procházku podél Glasgow. V 11 hodin už ale odjíždím vlakem do Edinburghu. Přibližně za hodinku se ocitám na nádraží Wawerley v centru města. První, co se musí zařídit je ubytování, které mi tentokrát má poskytnout hostitel Hany, kterého jsem si našel jak jinak než na AirBNB. :) Po telefonickém ujištění, že se mnou počítá, dojdu až k domu v Hillside Street, který je plněvybavený s přípraveným velkým pokojem jen pro mě, dalšími dvěmi pokojemi pro další nájemníky a poměrně luxusním obývacím pokojem, koupelnou s vanou a zařízenou kuchyní. A to vše jen za 28£ na noc. :poklona: Naprostý luxus vzhledem k tomu, že noc v hotelu Travelodge by mě vyšla minimálně na 40£. :cool:

Po krátkém odpočinku si beru jen malou tašku s iPadem a mikinu a vypravuju se prozkoumat město a okolí. Poté, co si vyšlápnu první kopec Calton Hill, mám už tak nějak přehled, co se kde nachází, takže vidím hrad, ale mě láká jít na skály. :-D
calton rozhledna.JPG
Dneska mám minimum zátěže, takže je pro to příhodná doba. S cestovní taškou přes rameno a v kabátě bych si na to netroufl. Seběhnu z kopce až na úpatí Holyrood parku a koukám na ten obří kopec, co se přede mnou zdvíhá. Ale je vidět, že spoustu lidí je na vrcholku, takže to taky zvládnu. :bandit:
holyrood park.JPG
Asi už bych měl přemýšlet o nějakých kraťasech, protože v džínách to není žádná paráda, ale taky se dá, když není na nazbyt. :evil: Cesta vede po takových kamenných schodech, ale zdá se, že jsem v polovině prvního kopce. Piece of cake, říkám si... :cool: Překvapení, že najednou cesta vede zase dolů, a ostatní dobyvatelé vrcholku se mě ptají, kudy se vlastně dostaneme nahoru. To by mě taky zajímalo... :roll: Naštěstí po cestě dolu jsme skálu obešli a šli už pak jen vzhůru do svahu až na vrchol prvního sedla.
arturovo sedlo.JPG
Jenže mě se chtělo dojít až na vrcholek té vyšší skály. :-D Ta byla ještě strmější, ale o to lákavější. :) Naštěstí cesta nahoru uběhla rychle a těsně před absolutním vrcholem jsem viděl nikým neobsazenou stranu kopce, tak jsem se tam vypravil. A přesně tam jsem si dal asi ten největší relax, co jsem během své čtyřdenní dovolené měl. :cool:

Na sluncem rozehřátém svahu, kde byla tráva tak krátká a čistá jsem si jenom lehnul, pozoroval kolem všechnu tu krajinu, čistě azurové moře s malými ostrůvky a vzdáleným břehem severního Skotska, krásně jasnou oblohu a všude kolem bylo tak úžasné ticho, že jenom byl slyšet nebo spíš cítit ten jemný pobřežní vánek. :poklona: :)
svah.JPG
Asi v tenhle moment jsem si uvědomil, že je vlastně všechno jedno, a člověku ke spokojenosti stačí takhle málo. Kromě toho jsem měl konečně pocit, že tu Velkou Británii zase trochu objevuji a poznávám. :) Nejlépe mi to připomněla mamka jednou, když jsem se jí zase asi po měsíci ozval na skypu. "Nejel si přece do Anglie, aby jsi se tam udřel prací, ale aby jsi to tam poznal. " Má naprostou pravdu. ;) Nepřijel jsem do Anglie, abych se stal krupiérem. Stal jsem se krupiérem, abych se do té Anglie podíval. :cool:

Tak jsem se tam tak válel skoro hodinu, přece jenom mě ta cesta nahoru trochu vyčerpala. Došel jsem ještě na ten úplný vrchol sedla a rozhlédl jsem se po celém Edinburghu. :)
vrcholek.JPG
Když jsem sešel dolů, napřed jsem se občerstvil v malé příjemné restauraci Southmourne na sendviči s hovězím plátkem a k tomu jsem si neskutečně pochutnal na květákové polévce. :-D Tu jsem do té doby neměl už taky řadu měsíců. Bylo něco kolem 6. hodiny večerní a mě se chtělo poznávat dál. Jenže únava už znát byla. Když jsem tak procházel parkem Meadows a díval se na všechny lidi kolem, jak si na trávě dělají piknik, hrají si se svými ratolestmi nebo jen tak odpočívají při západu slunce, říkal jsem si, že ten Edinburgh takhle v květnu je docela hezké město. Nikdo z nich vlastně ani nepotřeboval deku, protože tráva je tak krásně měkká, posečená a čistá. :)
meadows park.JPG
meadows park.JPG (215.62 KiB) Zobrazeno 3012 x
Kráčím podél dlouhé budovy, která nápadně připomíná univerzitu, už proto, že všude vidím tolik studentů tvořící kroužky na trávě či v travnatém prostoru kolem budovy. Posedím si ještě chvilku na lavičce. Na zápěstí se mi stále ještě leskne stříbrný náramek s logem PartyPoker z Hampden parku, a já mám radost za to, jak se vlastně tenhle 4-denní výlet daří, i když nedošlo na úspěch co se pokeru týče. :cool: Rozhodně mám chuť jet takhle zase někam znova a spojit si poker s nějakou příjemnou poznávací dovolenou. Škoda, že to cestování je tak nákladné, protože GPPT v Cardiffu na přelomu srpna a září by mi mohlo vytvořit plán na pár dnů s výletem po Walesu. A ještě do Yorku bych se rád podíval. ;)
ulička.JPG
I když se mi už zavírají oči, nakonec to hecnu a jdu se ještě projít čtvrtí Old Town. Všude tu koukám na tu architekturu celého města. Karel Čapek kdysi o Edinburghu napsal: Je to město pěkné, kamenně šedé a divné.
Vlastně má naprostou pravdu. Město dominantní kamennými budovami, které mají různé odstíny šedi. Je pravda, že takhle na první pohled se to může zdát pro někoho až fascinující, nicméně věřím, že v období zimy, která tu bude ještě víc krutá než u nás na severo-východním pobřeží, to musí být pěkně depresivní místo pokud je celý den propršené a bez slunečního svitu. :bandit: Podle mě Edinburgh dělá krásným právě ta příroda, která je všude kolem. :) Všechny ty parky, skály, kopce a moře. Bez toho všeho by to bylo asi je jen ponuré město z kamene. :oops:
katedrála St Gile's.JPG
Když tak procházím těmi uličkami a obdivuji katedrálu St Gile's skoro nabourám do mramorové sochy, která se přede mnou najednou zjeví. "No to je úžasný," řeknu si tiše, když obdivuji prvních pár vteřin tu dokonale provedenou práci. :poklona: A ještě úžasnější je když na mě socha po pár vteřinách zamrká a pootočí hlavu. :lol: :lol: No 50p si do džbánku určitě zaslouží. :potlesk:
SpoilerZobrazit
socha.JPG
Den se tak nějak krátí a já ani nevím jak, ale najednou jsem došel až ke svému nádraží, odkud to mám do svého domu ani ne 10 minut cestu pěšky. Přece jenom jsem velice uvítal horkou vanu, a měkkou postel. :cool: Taky jsem se chtěl trochu víc vyspat, abych měl energii na poslední den, kdy jsem si plánoval procházku na hrad a dál podle aktuální chutě. Rozhodně to byl zase dlouhý a náročný den. A to jsem myslel, že jsem se přijel do Skotska flákat a relaxovat.
calton hill.JPG
poslední díl příště
  od Cind3r3lla96
 pát 3. čer 2016 0:54:23
Tak ještě naposledy o posledním dni prožitém v hlavním městě Skotska Edinburghu. :cool: Na dnešek jsem už neplánoval nic náročného, přeci jenom budu mít celý den tašku přes rameno a nesmím zapomenout, že případné nákupy budu dělat až těsně před odjezdem.:-D Přece si nepůjdu hned koupit pár lahví whiskey, které budu pak půl dne tahat přes rameno... :-? :lol:

Ráno jsem se probral ve svém příjemném pokoji od hostitele Hanyho a defacto hned jsem vyrazil ven. Napřed jsem si ale zašel na snídani do jednoho malého rohového bistra, které tu sloužilo čistě pro snídani a svačinu. :) Vím, že na tak dobré ovesné kaši s medem jsem si nepochutnal ani nepamatuju, a to si ji doma dělám sám s pravidelností. :poklona: Ani nevím jestli to bylo absencí cukrů v těle nebo skutečností, že ovesná kaše za 5 liber by měla být zkrátka světová...:-D Stejně jsem se pak dorazil kuřecím sandwichem v malé domácí baggeterii. :jazyk:

Cesta na hrad probíhala rychle, vlastně se ani nešlo ztratit, stačilo jít pořád směrem nahoru. Všude už byl docela provoz, ale to nejdůležitější bylo, že ačkoli předpověď už nebyla nejlepší na tento den, venku krásně svítilo, nefoukalo a na výlet bylo příjemně. :cool: Napřed jsem se jen tak procházel podél Princess Street Gardens, odkud už to bylo na hrad, co by kamenem dohodil. :)
princess garden.JPG
Na hrad jsem se dostal asi kolem čtvrt na 12, kde jsem si taky vystál 15-minutovou frontu na lístky, protože hrad je tu zkrátka turistickou atrakcí číslo 1. :shock: Musím říct, že co se jako vždycky vyplatilo, bylo pustit si pár dílů Na cestách s Kaiserem a Donutilem, protože po shlédnutí vždy vím, kam se mám podívat. ;) Takže nejprve jsem se vydal na venkovní prohlídku kolem hradu s průvodcem, který byl ryzí Skot, to znamená, že z jeho výkladu jsem pochytil tak 40%, a k tomu to byla všecho spíš data nebo kterak ten zabil toho, aby ten se dostal na trůn a byl zas zabit pro změnu tímhle... :bandit: :oops:
hrad.JPG
Každopádně hlavní zájem je o tzv. One o'clock gun. ;) To je dělo, které tu snad už od 18. století vystřelí vždy v 1 hodinu odpoledne kromě neděle a státních svátků (bank holidays). Proto jsem si taky průběžně kontroloval čas na telefonu, a jak řekl pan průvodce, nezmeškal KABOOM!!! Naštěstí jsem dorazil včas a stejně tak jako asi dalších pár stovek návštěvníků si užil tento ceremoniál. :cool:
KABOOM!.jpg
Část hradu stále ještě patří vojenské základně v Edinburghu, už proto, že jde o tak strategicky vyvýšenou polohu, takže je tu stále několik armádních kanceláří. Na hradě pak kromě zachovalých slavnostních hal a spousty hradních komnat je k vidění dokonale zachovalé vězení, kam se posílali nejen vězni z největších anglických bitev, ale i následovníci Bonaparta z Francie. :bandit: Naprosto dokonalé mi potom přišly korunovační klenoty, které sem byly po několika stech letech navráceny z Londýna z Westminster Abbey. :potlesk:
výhled.JPG
tak přesně na tamty skály jsem se den předtím trmácel
dragoon guards.JPG
Dragooni byly po celý novověk vrchní gardou anglických regimentů
Po malém obědě v hradní restauraci bylo asi kolem půl čtvrté odpoledne, a tak jsem vyrazil do muzea Scotch Whiskey Expierience, kde jsem se měl nejen dozvědět všechno o skotské whiskey, ale podívat se na největší sbírku skotských whisek na světě, kterou tu po 35 let dával dohromady jeden nadšený Brazilec a podařilo se mu nashromáždit nad 3500 kusů. :potlesk: Napřed mě posadili do dřevěného sudu na kolejnici, odkud jsem vyrazil na krátkou video túru, kterou jsem měl dokonce přeloženou do češtiny, takže jsem se krásně všechno dozvěděl a při vystoupení jsem potom obdržel malý přístroj s reproduktorem, který vždy přehrával do ucha jakýkoliv výklad našeho průvodce Sama. :) Měl jsem velké štěstí, že se jednalo o Anglo-Čecha, kterého jsem identifikoval podle české vlaječky na klopě, takže kromě jeho pro cizince perfektně srozumitelné angličtiny, jsem se Samem mohl o whiskey prohodit i pár slov v češtině, ale hlavně jeho plynně naučené angličtině jsem rozuměl téměř všemi deseti. :)
sbírka.JPG
Na whiskey jsou potřeba vlastně jen tři základní suroviny - pramenitá voda, ječný slad a kvasinky. Potom už záleží na každé destilárně, jak s nimi naloží. Ve Skotsku jsou skutečně desítky, možná i nad stovku destiláren, které vyrábějí buď single malt - jeden druh nebo blended - smíchanou whiskey z dvou produktů různých destiláren. Ačkoli, jak jsem řekl, je po celém Skotsku spoustu druhů, dalo by se je shrnout do 4 oddílů. ;)
Lowlands - oblast kolem Glasgow, Edinburghu a dál na jih, charakteristická svěží vůní citrusových plodů.
Highlands - cokoliv od Glasgow na sever do údolí Skotské vysočiny až ksevernímu přístavu města Iverness, která má jemný "smooth" nádech s vůní medu.
Islay - whiskey, ze stejnojmenného ostrůvku, kde je však několik destiláren s nejčastěji spicey charakterem, např. skořice.
No a poslední Speyside, který je tak kolem celého středu Skotska a mezi jeho vonné spicey atributy patří například vanilka.
pohlednice.JPG
4 hlavní kraje vyrábějící skotskou whiskey, každý roh pohlednice měl svoji charakteristickou vůni
Na konci túry jsme měli i možnost okoštovat jednu z nabízených whisek. :jazyk: Sam nám představil několik druhů, každou z jiné oblasti, a tak protože jsem byl před pár dny v Highlands, tak jsem okusil tamější desetiletou Glengoyne. :cool: Né, že bych tomu nějak rozuměl, ale jako whiskey sama o sobě mi zachutnala. :) Když jsme pak procházeli kolem největší sbírky nejcennějších artefaktů muzea, začal jsem přemýšlet, jakou whiskey vlastně domů přivezu. Definitivní dilema přišlo na konci exurze ve store shopu, protože jsem zavzpomínal na doporučení barmana z městečka Oban. Původně jsem byl pevně rozhodnut přivést domů Glengoyne, jenže pořád mě to trochu tíhlo k tomu vanilkovému Cardhu. Ani jsem se nemusel ptát o pomoc pána, co tu pracoval, mělo mi být hned jasné, že ten mi doporučí oboje. :roll: :lol: Nakonec jsem se ale rozhodl a kromě spousty poznatků jsem si odnášel ze ScotchWhiskeyExpierience muzea i lahvinku. ;)
SpoilerZobrazit
cardhu.JPG
Kromě whiskey jsem ještě nakoupil na domu pár kusů fudge. :jazyk: Fudge [fadž] je taková moc dobrá sladkost, něco mezi máslovým karamelem, marokánkem, zkrátka je to taková ztvrdlá kostka, která se ale moc dobře ukusuje a má spoustu příchutí, vlastně každý ho má rád nějak. Jednou když jsem přijel do Newcastlu a vystupoval v centru pod Monumentem, tak byly zrovna trhy s orientální i domácí kuchyní a jeden stánkař tam měl asi přes 30 druhů příchutí. Tehdy jsem si koupil dva, jeden s příchutí čokoládového brownie a druhý s příchutí irského likéru Baileys. :) No prostě super sladkost... :-D
fudge.jpg
fudge.jpg (55.54 KiB) Zobrazeno 2969 x
Tak snad budu mít toho dost, co zase přivezu domů. :-D Už jsem slíbil, že přivezu tu úžasnou anglickou slaninu, nějaké ty sausages, bráchovi třešňový 7up, tak ještě trochu těch sladkostí a nějaký ten alkohol, i když toho Jamesona doma taky ještě nenačali. Asi je k tomu budu muset trochu popostrčit. :evil:

Poté, co jsem opustil další suvenýr shop jsem si už dal zákaz cokoliv kupovat, protože už tak mě tenhle výlet nakonec přišel na mnohem víc než jsem původně odhadoval. :-? Myslel jsem, že mi tak těch 200 liber stačí na těch pár dní, i když jsem neměl představu o tom, jak dlouho tu budu cestovat, ale nakonec jsem to silně podcenil. :-D A to do toho nepočítám ani turnaj v Glasgow, který jsem platil z rollu na PartyPokeru. Ale co... Pro ty zážitky a pro tu radost, kterou můžu udělat, jak sobě, tak druhým to za to vždycky stojí! :cool:
ulice.JPG
Chvíli jsem se ještě potuloval těmi úzkými uličkami, které jsou spíš charakteristické italskému Janovu a kolem půl 7 jsem už vyrazil na nádraží Wawerley, kde jsem ještě strávil nějakou dobu opakovaným výběrem z bankomatu a běháním po bufetech, abych si nechal na památku nějakou novou 20ti librovou skotskou bankovku, která je moc pěkně zhotovena ve fialové barvě, jenže bankomat mi sypal jen starodobé desítky... :bandit: Tak až nakonec v Costa Coffee mě zachránili asi deset minut před odjezdem mého vlaku. :lol: Cesta domů už proběhla opět vlakem společnosti Virgin Coast naprosto bezproblému, a tak jsem se po čtyřech dnech vrátil zase zpátky do Sunderlandu ze své regenerační dovolené, po které jsem byl samozřejmě ještě víc vyčerpaný.:-D To jsem zvědav, co si vymyslím zase příště...
:GL: :GL:
  od Cind3r3lla96
 pon 6. čer 2016 16:17:32
Doteď jsem toho napsal hodně ze svých cestovatelských zážitků, teď bych chtěl zkusit napsat článek, ve kterém se pokusím o zhodnocení svých dvou session, jedné on-line a druhé live z trochu širšího a subjektivního hlediska. Možná to ve výsledku bude nudné čtení, ale třeba se někomu trochu zalíbí. Nehledejte v tom nic extra, zkrátka jedu domů z Newcastlu v neděli ranním metrem a mám chuť blogovat, ale nevím o čem a nemám ani fotky, co bych přiložil. Teď zase po pár dnech, co v blogu pokračuji, jedu už skutečně Domů vlakem společnosti Grand Central, který je úplně mega pohodlný, takže mám tři hodiny čas než dojedu na nádraží London Kings Cross, odkud budu pokračovat přímým autobusem na letiště, kde mi v půl 8 má vzlétnout letadlo do Prahy. Zkrátka mám chuť něco napsat ryze pokerového.

Je sobota odpoledne, probouzím se okolo 17 hodin. Včera jsem až do 7 do rána tak nějak dával do kupy přípravy k pondělnímu odjezdu na týden domů do Čech, a protože mám volný víkend, chci jít hrát. Konečně mám 11 dní prázdniny od práce a najednou mám zas do všeho obrovskou chuť. Dva dny volna, to jsou dva turnaje. Dneska po dlouhé době v Gentingu a v neděli na klasický 2500£ v Aspers.

Nedovedu si představit vstát a neudělat si na plotně ovesnou kaši posypanou rozinkami, oříšky, semínky, kokosem a zalité medem. Nebo cokoliv, prostě začít den dobrým jídlem, připravit se na nový den. Snídaně, které předcházel dobrý spánek, má obrovskou hodnotu pro mě, ideální start pro další činnost.

Vlastně ani nejde o žádnou změnu, nic nového... Práce v casinu, spánek, sem tam fitko, volný den - poker v casinu - standard procedure, routine, lifestyle... každý tomu řekne nějak... Člověk ale nesmí zapomenout, že venku je krásně a že jít se sem tam projít k moři může mít v daný moment hodnotu nejvyšší. Zejména tady v kraji Tyne&Wear, kde je hezky jen zřídka a v určité letní období.

Centrum města Newcastle se už pomalu připravuje na další horečku sobotní noci. Víkendy tu v noci jsou živé a krušné. Vystupuji tentokrát na hlavním nádraží, samo o sobě jde o krásnou historickou budovou. Odtud to trvá 5 minut do Gentingu, který se nachází na druhé straně železnice, tak trochu na opačné straně všemu dění.

Poloprazdné casino, které může těžko konkurovat Aspers, poskytuje spíše klidnou zábavu na decentní úrovni. Usednu do pomalu zaplňující se karetní místnosti, zase vidím ty obličeje, které se najednou vybaví, stejně jako odehrané spoty. Zprava babča z Aspers, která svým weak-nit stylem tu hru relativně dává, teda pokud ji opravdu nakonec ta karta přijde, aby měla zase na pár hodin klid. Zleva pán, na kterého jsem dělal tak špatný dojem, že mě chtěl vyndat z GPPT Mini v Newcastlu se svými 42s. Asi si mě pamatuje. Obecně vím, že u hráčů působím tak trochu melancholickým dojmem, ať už je to ten kluk, co to tolik prožívá, nebo ten nesmírně vážný mladý pán nebo snad ten arogantní frajírek... Ať si každý vybere...

Je to znát, že jsem zase nebyl hrát celou věčnost. Ta přemotivovanost ze mě zase srčí. Rád hraju spoustu potů, nerad se vzdávám, nerad prohrávám, ale tohle není fotbal OMG!!!... kam se ztrácí ta trpělivost a základní fundamentální principy na tak loose poli. Článek od TomaVonSchau bych si měl vytisknout a někam si ho přilepit, zejména větu: Turnaj se nedá vyhrát v prvním levelu. A ani v tom druhém, třetím....

A přitom je tu tolik lidí, co si jdou zagambit. Paní, co si na flopu (3000) A23 callne gutshot s 56 za 2k a následně dorovná all-in za 15k. Bum a je tam čtyřka na turnu. Proti takovým hráčům to nejvíc bolí, ale je to radost je mít na stole. Neblafuj, valuebetuj říká Růžovka. Hraj ten poker jednoduše, píše Moorman. S postupně zbylými 10 BB toho už moc nezmůžu a stejná paní mě posílá směr Aspers, když AJs nepodrží do T9o. Vlastně mě v tu chvíli napadla jen ta procenta, tuším, že je to okolo 58:42, žádná věda.

Venku to žije. Městem už proudí davy lidí všech věkových kategorií. Mladí košilový Geordies, sem tam nějakej starej mazák, slečny a dámy všeho vkusu v nevkusu, klasicky čím v pase širší, tím je ten výstřih větší. Nemůžu se dočkat až uvidím český holky, jejichž džíny a sukně opravdu končí kolem boku a neslouží jako zákryt podbříška. Ačkoli jdu v davu lidí podél rozkopané ulice, ani nijak nevnímám, že půl metr ode mě jezdí auta. Tu chuť jít někam pařit jsem snad ještě neztratil, ale v takovýhle dny vnímám, proč jsem tady. Chci hrát.

Asi půl 11 večer. V Aspers očekávám aspoň dva stoly, kde bude už dost podnapilých jedinců. Ideální pro vyčkání příhodných spotů. Vždyť to tak hraju pořád. Prodírám se narvaným casinem, kam sem zase dlouho nezavítal. Vidím Ryana, toho kluka, kterému vlastně určitě táhne ke třicítce, znám ho z turnajů, sám mi řekl, že on-line hraje turnaje kolem 30$. Rozhodně ne proto, že by to odpovídalo jeho dovednostem, ale tak nějak jede styl, velké turnaje, velké garance, velké peníze. Už jsem ho viděl na CG shortstackovat s 10£, co si chodil pravidelně půjčovat od lidí z rulety. To jsme tehdy přišli všichni do casina rovnou z klubu poté, co jsme slavili náš triumf ve fotbalovém turnaji na Chester-le-Street. Asi před dvěma týdny jsem Ryana viděl v reportu z GPPT Glasgow, kterak tam urval za třetí flek 17 000$. Asi jeden z těch šťastnějších případů, ale co jen ten kluk chce v životě dál dělat???

Přeplněné dva stoly CG s dalšími asi čtyřmi lidmi na waiting listu. Od stolu mě zdraví ti mladí regové se kterými jsem tu pravidelně vídal v březnu, zatímco jsme sbírali hodiny do freerollu. Klasická otázka ke mně: where have you been, I haven't seen you ages. Pracoval jsem, univerzální odpověď, není potřeba nic doplňovat. U nich je mi jasný, že dokončují svoje A-levely, takže mají spoustu času pro hru, jistě se každý měsíc kvalifikují do freerollu 25pCG a mají tak už leccos nahráno. Stoly jsou obecně okupovány mladými hráčemi, těžko v nich nalézt někoho vyloženě špatného. Nikdo z rekreačních hráčů nemá šanci se zapojit. Casino další stůl prostě neotevře z důvodu nedostatku staffu, a prostí gamble hráči si jdou radši zahrát ruletu, než muset stát půlhodinu u stolu a čekat na volné místo.

Sednu si do venue křesla, zapnu coaching ze semináře s Jonathanem Littlem a snažím se alespoň nějak efektivně zúročit strávený čas. Asi po hodině mi místní wi-fi už další část videa nenačte a já v dálce vidím ty stejný lidi stát před stoly, čekajíc na seat open. Nemá to cenu. Volám do Gentingu, tři volné místa a hrajeme 50p/1£, hlásí floorman. Nedovedu si představit kolik bude průměrný stack u stolu a já mám jen tu stovku, ale co mi zbývá, odejít po dvaceti minutách můžu vždy.

V Gentingu vidím u stolu jen 4 hráče, včetně dealer/floormana z Aspers. Dokonalá symbióza, kterak všichni dealeři z Aspers chodí do Gentingu a naopak. O místní Grosvenor tu moc zájem není, dost dealerů z něj odchází a hráči si stěžují na špatné vedení. Ještě počkám. Objednám si k večeři penne s kuřecím, tentokrát na ně nečekám 2 hodiny jako posledně, dvacet minut je akceptovatelné. Asi kolem 1 hodiny konečně usedám ke stolu se s 100BB a vidím, že mám stejně ze všech nejvíc.

Zleva přišel další mladej dealer z Aspers, ale po pravici vidím chlapíky, co se s několika sklenicemi ciderů přišli pobavit svojí oblíbenou hrou. Naproti mě nějaký človíček, zřejmě z krajů jižní Asie až Indonésie, který taky rád investuje do potu. Hra je poměrně easy, všichni otvíráme na 3-4£, vlastně žádná změna oproti Aspers, raise pro bluff udělám snad jako první asi po dvou hodinách. Dostávám dobré karty, valuebety kolem potu, a stejně mi to na tom turnu s tou draw zaplatí, boardy drží a najednou jsem skoro double-up. Důvod proč jsem tady.

Zřejmě nejpřímější pokerový stůl u kterého jsem kdy seděl. Kolem je klid, jen vzdálené zvuky padajících žetonů do chipovacích mašin a hlasy dealerů - Place your bets, please; není tu žádný hluk ani tok opilých jedinců, tak jako v Aspers. Vysoká kancelářská křesla určená spíše manažerům, ve kterých si člověk může opřít i hlavu a pohodlně se uvelebit poskytují maximální komfort pro hru, možná až moc velký. A najednou se to zase obrátí, ale můžu si za to sám. Línej myslet... Jen tak pro ukázku...

Raisuju z buttonu, floorman z Aspers straddlující call, flop 762 s FD, check-C-Bet-call, turn A. Dokonalý spot pro sázku tak 80% potu, soupeř ví, jak hraju tight, že mám u stolu nejvíc, a že A-x handy můžu mít často, i když je to button-raise. Taky ví, že chipy získá v příhodnějších spotech od jiných. Proč check-behind, pot-control se spárovanou šestkou, naprostý nesmysl, zakončený procheckovaným riverem a odevzdání potu soupeři držící K7o. Přesně tohle jsou spoty, na kterých se určuje výše profitu, jen nebýt línej a myslet a ne jen tupě koukat na svý karty.

Open z přední, stejný soupeř teď na buttonu v pozici. Jsme ve třech a board K-K-2 s FD, s ATo nic moc... Být v kůži soupeře na buttonu budu sám sebe floatovat skoro pokaždé, teď není dobré C-Betovat, pokud nebudu sázet i na turnu, tak proč na flopu stejně vsadím... Call z buttonu a na random turnu check-folduju. Asi nejhůř, jak jsem mohl postupovat. Teď to vím, před tím jsem to možná taky věděl.

V půl 6 odcházím defacto se svoji stovkou. Tak trochu smíšený pocity, protože celý zbytek večera strávený v Gentingu byl moc příjemnou nocí, dobře jsem si popovídal s hráči, kteří až na malého pána naproti byli všechno Angličani a kluci kolem mého věku. Konečně jinej stůl než multikulturní seance, kdy je to Číňan, Kazach, Indonésan, černoch, běloch, Arab a každý mluví po svém. Pokaždé si snažím říct, že ten poker hraju primárně pro zábavu během volného dne, protože vím, jak mě kolikrát stresovalo sedět v Aspers, abych si odseděl dostatek hodin do freerollu. Nicméně cítím, že dneska to chtělo skončit se ziskem. Sakra, vždyť už to nějaký pátek taky hraju.

Zpět do přítomnosti. Teď jsem projel Yorkem, sem se snad někdy podívám, ani ne 2 hodinky cesty vlakem. Prý jsou tu úžasný středověký stavby, tak snad během léta. Napsal jsem toho asi moc, ale nechce se mi to mazat. Napíšu cestou ještě svoji on-line session, která bude mít docela příjemný konec a postnu ji jako další článek. Teď jen doufám, že do Londýna dorazím v pořádku, nebude zácpa kolem páté hodiny ve směru na letiště Stansted, že budou benevolentní k mé krosně, která má o pár kil víc než těch 15, no a hlavně že se v pořádku vrátím v noci do Čech. Asi toho chci trochu moc...
:GL: :GL:
  od Cind3r3lla96
 stř 8. čer 2016 19:30:31
Cesta domů

Další část blogu z mé cesty do Prahy. Takže v Londýně asi brnkačka, co? Možná si říkáte... Ne to ani náhodou. Sám jsem si zavinil, sám jsem si vyžral. Takže hezky pěkně od začátku.

Nejchytřejší bylo dva měsíce dozadu koupit lístky, které na sebe přesně navazují, a to tak, že přestupovat odchylka není ani 30 minut. Well-played. Vlak má jen pár minut zpoždění, což už v tu chvíli znamená, že do odjezdu autobusu z nádraží St Pancras zbývá asi 10 minut. Autobusové nádraží je hned naproti vlakovému nádraží King's Cross, takže by to neměl být až takový problém. Vystoupím z budovy a pospíchám přes ulici na protější nádraží. V hlavě mám přibližnou představu, kde se bus nachází, vždyť jsem na to koukal doma několikrát.

Stejně mi to nedá zeptat se policistů, kteří však sami nevědí, a začínají to hledat na smartphonu. Nakonec se dozvím to, co jsem vlastně sám věděl, že mám projít budovou na druhou stranu. Proč jsem se jich na to ptal a zdržel se o dalších pár minut. Procházím budovou a snažím se najít protější východ, mezi haldou obchodů s kosmetikou a kavárny ho ale nevidím. Sakra měl jsem se dívat lépe, byl tam, nenápadnej, ale byl. Snažím se to vzít skrz budovou, ale vlastně se jen vzdaluji od místa odjezdu autobusu a ve výsledku vystoupím na jednom konci obdélné budovy.

Mám asi minutu. Musím to zkusit. Už jsem zvládl chytit leccos. Vždycky jsem někam pospíchal, na vlak nejčastěji, teď je to o to peprnější, neboť se jedná o cestu za hranice státu a jakákoliv komplikace by vyšla draho. Rozhodně bylo chytré směnit si růžový stovkový žeton poslední neděli v Aspers, protože jsem potřeboval mít finanční jistotu pro případ, že bych neodletěl.

S krosnou na zádech se běží špatně a s příručním kufříkem to jde o to hůř. Míjí mě červené autobusy, ale žádný nemá na sobě nápis Stansted. Už ho vidím v dálce! Je to ten vysokej žlutej a ještě stojí na nástupišti. Počká, věřím, že ano. Přebíhám silnici na malý chodník určený jako nástupiště a autobus vyjíždí proti mě. Tak na něj mávám, jsem koneckoncům na nástupišti, prosím, zastav, říkám si... Řidič, černoch, jen zvyšuje na plynu a v posledním momentě na mě jen zavrtí hlavou.

Měl jsem dojem, že jedou dva, tak běžím na ten stojící za ním.
U něj stojí další černoch s řidičem, taky asi arabem. Už jsem vám říkal, že jsem měl v Londýně pocit, že skoro všichni pracující, co zrovna nedělají pro stát jako třeba benga či ve státní správě, jsou většinou imigranti?

"Nemáš kam pospíchat, synu. Tvůj autobus právě odjel," klepajíc na hodinky, kde ručičky ukazují asi 16:32,
"tenhle odjíždí v 17:00, takže máš spoustu času."
"Jo, vím, že mi ujel, takže jak dlouho myslíte, že potrvá cesta busem v 5 hodin?" Můj lístek určil přibližnou dobu trasy na hodinu a čtvrt, což bych stále měl stihnout.
"Pojedeme přibližně dvě hodiny."
"Cože?"
"V kolik ti to letí?"
"V půl 8!" Řidič jen vrtí hlavou...
"Tak to nemáš šanci, je 5 hodin, lidi jedou z práce, Londýn bude ucpanej."

Najednou ve mně hrkne a pomalu začínám upadat do pocitu absolutního zmatku, ale teď se nemůže panikařit, teď se musí jednat. Ptám se:

"Je nějaká šance se dostat na letiště dříve?" Řidič odpoví.
"No, když pojedeš metrem na Tottenham Hale, tak odtamtud ti jede přímý vlak na letiště a můžeš tam být tak za hodinu a půl."

Víc nepotřebuji znát, koneckoncům tuto trasu jsem vlastně původně zamýšlel, ale pak jsem se rozhodl o přímý spoj King's Cross-Stansted. Zdvořile poděkuji a peláším zpátky do budovy nádraží St Pancras. Jakmile vystoupím, vidím, že skoro naproti je ten vchod, kterým jsem sem vešel z nádraží King's Cross. Jak jsem to mohl přehlédnout?? Jak se říká, za chyby se platí, a když jste v Londýně, tak dvojnásob.

Vběhnu do metra a mrknu do mapy. Modrá trasa vede na Tottenham Hale, to bude asi Piccadily, říkám si, tou jsem jel tehdy v únoru z Heathrow a jedu prstem na konečnou. Ale ne, tohle je Victoria Lane a jede z Brixtonu, Piccadily je tmavě modrá. Namířím si to k nejbližšímu automatu na lístky, na kterém vznešeně svítí led-žárovkový nápis NO CHANGE! No tak budu platit kartou, když můžu. Je to fuk. Jedu jenom čtyři stanice jednou linkou, z Heathrow jsem jel asi 12 i s přestupem a platil jsem 7£, takže jednoduchá matematika, lístek za 4,90£. OK, whatever!

Sjedu eskalátor a jsem na nástupišti a vlaky zrovna přijíždí z obou stran. Do leva, do prava? Vlevo je směr Brixton, tam ne, tak teda do prava. Snad to na Tottenham Hale najdu lépe než na King's Cross. Přitom je to tu všechno tak krásně vyznačené a všude tolik lidí, koho se můžu zeptat. Přijedu na čtvrtou zastávku, vystoupím, hned vedle metra je vlakové nástupiště, akorát, že vlak směr Stansted zrovna odjíždí. Nevadí, jezdí odtud každých 15 minut a cesta trvá 35 minut. Tak to je paráda. To tam budu tak okolo 17:45, možná dokonce dřív jak ten autobus, na který jsem tak pospíchal. Jdu k automatu, lístek na letiště 18£... Cheeers!!!

To už mám za 23£ Londýnským MHD, tolik mě jen tak mimochodem stála letenka Londýn-Praha. Na letišti vim, že přijde další problém. Kolik teda za nadbytečnou hmotnost. Budou to hrotit? Na letiště Stansted přijíždím přesně v 17:45 a hned si chci nechat odbavit krosnu. Nechce se mi čekat frontu na Bag Drop, když je vedle Self-Drop mašina, co vše zváží a vytiskne nálepku. Hop na váhu, dvě kila přes... Co můžuvzít ještě do druhé ruky? Reprák zabalený v dece, asi nic jiného. Ten udělal rozdíl asi o 4 kilech. Měl jsem za to, že má tak dvě. Proto mi to doma nevycházelo.

Mám 50 minut na to projít security check-inem a dostat se ke svému terminálu. Spousta času říkám si, je tam navíc taková fronta za první branou. Ovšem, ještě na párek jsem si měl zajít a na kafíčko k tomu... Nakonec jen kupuju lahvičku smoothie a
po deseti minutách si jdu stoupnout do fronty na security check in. Kdybych ji viděl celou, jak je dlouhá, a jak se vlní na všechny strany, nelením a jdu si ji vystát hned. Ale to půjde rychle říkám si, zdá se, že lidi postupují rychle. Nepostupují. Pouze se posouvají myšími krůčky z uličky do další. Jede jenom několik security linek a na lidech je znát, že jsou ve stresu stejně jako já, s takovou dobou tu asi jen tak někdo nepočítal.

Gate closes at 19:05, a už je 18:40, ať to projde, už jsem v poslední frontě a už hážu všechny předměty do škopku a do druhého zvlášť jenom kufřík. Projdu scannerem a nepískám! Awesome... Teď ty škopky, už vidím ten svůj první a... pískám. Co se nelíbí?? Co je za problém? Prý tablet v tašce přes rameno měl být vyndaný. Slečna to musí sepsat a čas běží, zatímco mi vyjíždí i ten druhej škopek s kufříkem a pískám podruhé...

Co zas??? Co se nelíbí?
"Any liquids, sir?"
"No, I don't have any clue, what's wrong, now...
"Maybe cream or jams..."

No jasně ty 50 gramový džemíky, které jsem kupoval v Edinburghu, už protože byly tak levné a stál u nich nápis - acceptable to the plane.

Začnu je hrabat a pán mě zastaví:
"Let me do it, sir. I see, you're in a panic."

No když se mi za 10 minut zavírá brána, tak jako trošku asio... Myslel jsem, že jsou ty džemy povolené do letadla. Ano jsou, odpovídá pán, ale měl jste je dát do fólie, zatímco namátkou kontroluje ostatní předměty a začne zapisovat. Skočím k prvnímu škopku, co mi už podali, vezmu pásek, všechno zpátky do kapes a rychlostí světla začnu házet věci do kufru, když je ready k vyzvednutí. Nevím kolik mám času. Jestli 8 minut nebo kolik, už jen běžím, cedule s nápisem Terminály 10 minut pěšky. Cca 5 minut poklusem vklus s úhybnými manévry kolem ostatních lidí. To zvládnu. Teď jen ať je ta brána nějak blízko.

Spěchám kolem všech lidí, snažím se do nikoho nenarazit, míjím všechny ty letištní obchody s alkoholem, parfémy, jídlem a všem možným, ale už mířím směr Gate 42, jak se píše na tabuli, kde svítí On Boarding, aspoň tam ještě není Last Chance... Stejně ale běžím po celou cestu, a přece konečně po pár eskalátorech přiběhnu ke své bráně včas. Tak jsem tady, spocenej, vyřízenej, na poslední možnou chvíli, ale jsem a nastupuju do letadla společnosti RyanAir a po celý let si krátím čas tímhle článkem.

A to je ta moje standard procedure, když někam jedu. Uštvu se až na vrchol svých možností, ale s trochou štěstí to přece stihnu. Ponaučení pro mě na závěr: Nech si extra čas, ať už jedeš kamkoliv, nečekej, že ti černoch zastaví na mávnutí ruky autobus a nekupuj si žádný smoothie před security check-inem!!!

A ne, neměl jsem čas udělat cestou pár fotek!!
  od Paulis1992
 stř 8. čer 2016 20:24:22
Po těch výletech bych neřekl že si takovej travel virgin :D Nicméně dát si na všechno minimálně hodinu, hodinu a půl čas mezi spojema, zvlášt když přijíždíš něbo vyjíždíš z Londýna je jasný všem. Překvapilo mě, že sis nedal ty džemy do těch průhledných sáčků. Nápisů s tou problematikou je zvlášt na Stanstedu asi 5 na každym kroku :)

Někdy je lepší naučit se vše tou těžší, stresující cestou :)
  od Cind3r3lla96
 stř 8. čer 2016 20:32:16
Jasně šlo to vychytal lépe, o dalších 100£ navíc, takhle to vlastně bylo ještě celkem thrift. Tak se jednou stalo, no... :fish: :-D všude psali liquids, creams and parfums... OK nepovazoval jsem džemy za kapalinu, a vůbec jsem je měl dát do krosny. Teď už to vím a sám se sobě směju. :-D :vrrr:
  od Ousek7505
 stř 15. čer 2016 11:24:34
Tak velká gratulace "popelákovi" za dle mne plně zasloužené vítězství v blogerské soutěži. A rovněž gratuluji redakci PA, neb není u nás zvykem, aby nezávislé poroty vybíraly nezávisle :cool: ..... a prostě jsem rád, že se jednu odborná porota shodla s hlasem prostého lidu....pokud tedy mohu sám sebe považovat za ten prostý lid :jazyk:
  od Cind3r3lla96
 úte 21. čer 2016 6:14:47
Po deseti dnech jsem se vrátil autobusem z Londýna zpátky do Sunderlandu. Skončila mi další dovolená, která však byla naprosto senzační, už proto, že jsem měl konečně po dlouhé době pocit, že se trochu bavím a užívám si života. :cool: Ačkoli ta města jako Edinburgh či Dublin jsou krásná, nic se nevyrovná jarní Praze, která je teď v červnu tak barevná a plná života. :) Konečně jsem si vzpomněl, jak je skvělé být venku v tričku, zatímco se teplota pohybuje kolem 25 stupňů. :-D Strávit jedno odpoledne v Praze pro mě třeba znamenalo dát si s kámošem svíčkovou v Art restaurant u Mánesa, a pak se jen tak spontánně rozhodnout, že jdeme na šlapadla po Vltavě a dáme si k tomu Mojito. Zkrátka jen takový chill během slunného dne, proč ne... :cool: :cool:
vltava.JPG
O víkendu pak cesta za florbalem, ale především za zábavou v Liberci, která byla korunována super ubytováním, takže kluci byli nadšeni, když mohli využít vanu v koupelně či si zagrillovat na balkoně. ;) Pro mě to bylo nakonec tak super už z toho důvodu, když jsem si nakonec mohl říci, že se mi skutečně podařilo složit během dvou měsíců tým 14 lidí, spousta z nich se před tím nikdy neviděla, ale všichni si mezi sebou celkem sedli a celým turnajem se bavili. :) Do toho všeho se zvládlo zařídit všechno kolem ubytování, nákupu a potisku triček a vybrat všechny peníze. Jo, ale rozbili mi Ludvu šupáci. :vrrr: Naštěstí jen podstavec, takže pořád "stojí" ale je celej. :evil: :evil:

Z celého týdne jsem měl vlastně takové rozporuplné pocity, zatímco na konci října minulého roku jsem se nemohl dočkat až se konečně dostanu pryč do zahraničí, nyní jsem byl tak šťastnej, že jsem se vůbec nechtěl vracet, protože jsem byl konečně doma, mezi svými a v krásném prostředí během jara. Mám rád Česko, vždyť je tu vlastně moc hezky! :) Takže doma na otázku, jestli se těším zpátky do Velké Británie jsem odpověděl upřímně: "Tady je to lepší." Tady je pořád, co dělat. Uvidíme, co a jak se bude vyvíjet nadále. ;)
večer.JPG
Jen tak něco z jedné turnajové session...
Jaký je fajn, když se v tom 5.50$ Jabu dostanu po pár hodinách na chvíli na solidní stack a najednou přijdou AA na SB, na můj 3-Bet reaguje BB cold 4-Betem, původní raiser ze střední posílá plnou a oba na blindech dovíráme. A tak točím o monster stack AA do KK na BB a AKs hráče na přední. Co chtít víc??? Třeba flop 3-K-3. Na tom flopu je to víceméně jasné, každopádně na partypokeru to jde tak rychle, že se to skoro ani nevnímá, jen tak těch 5 vteřin čekáte na zázrak a řeknete si, proč to nemůže být tahle chvíle, kdy to jediné eso z 2% po blank turnu na ten river přijde... A ono nepřijde. Skoro nikdy. Teď přišlo. :bandit:

No a pak ačkoli bylo soupeřů stále plno, šlo o pořád stejné podprůměrné pole hráčů, takže to chtělo jen držet se s blindy. Vždycky si říkám, že když už mám takovou kliku, tak ten turnaj musím na oplátku vyhrát. Na semifinalu už trochu škobrtám, handu před finalem prohraju relativně dobrý pot a po vyřazení shortů se už potloukám s cca 6 BB na 7. místě. To ješťe jde, zejména když ten final je na mou duši srovnatelnej s 3$ SNG turnajem na 888, co se týče dovedností soupeřů, možná ještě horší. :fish: :fish:

Vytočím jednou na double, ne-repošlu KQs, jakože jsem měl, a náhodou jsem se tak vyhnul esům, nakonec posílám v 6 lidech z CO zbylých 5 BB s A4s v diamantech a hned za mnou jde button call a bohužel má AA, takže asi konečná a eso ještě jemu do setu na flop. Říkám, že to jde rychle, takže člověk by si nakonec ani nevzpomněl, že na turnu vyskočí druhej diamant, a že když doma přes celý pokoj zařvu: Pojď mi flush!!!... tak přijde. :-D No a jak jsem minule psal, jak jsem se na CG potopil za 300BB s AA do AKo, tak tentokrát už si zase budu pamatovat tenhle moment na dlouho dobu dopředu, abych náhodou někde nebrečel, že mě to prostě netočí. Evidentně točí a dost. :evil: :poklona:

Až v posledních třech lidech to byla definitivní konečná, když už jsem nerozchodil osudovou setup sehrávku, když po defendu z BB s QTo mám flop T-T-7, soupeř checkne jednou, taky checknu, check-callne mi turn, leadne blank river a nakonec jen callne můj z mé strany value raise se svými 77. Takhle jsem měl sice ještě malou šanci na zvrat, ale už to bylo nad mé síly nebo spíš nad to štěstí. Nakonec z toho večera to bylo příjemné 3. místo v Jabu a navrh dva tickety do 109$ turnajů. Takže si teď v nejbližších dnech zahraju večer turnajovou session okořeněnou o Contender s Uppercutem, a třeba se zase stane nějaká chyba v matrixu a čirou náhodou vytočím víc, než by bylo zdrávo. :bandit:
SpoilerZobrazit
JabParty.jpg
Co mě čeká nadále? Určitě léto, při kterém se budu chtít zase co nejvíc bavit. :) Kromě toho, že mě čeká v srpnu poslední dovolená v Česku před Vánocemi, se už teď nemůžu dočkat jednodenního festivalu Electric Daisy Carnival na planině v Milton Keynes Bowl kam jedu s kolegou druhý víkend v červenci. Taky že jsem si už přivezl vlajku ČR, ať se může reprezentovat. Na konci července pak pojedeme na National Casino 5-Side Football turnaj do Stoke, ten už bude třídenní. :cool:

K živému pokeru: Další GPPT Mini v Newcastlu se kryje s EDC UK, tedy nepřipadá v úvahu, nicméně do konce roku zbývá ještě velká GPPT zastávka v Cardiffu, a protože ve Walesu jsem ještě nebyl, rodí se další nápad. :-D Výhodou by bylo, že dva kolegové z mého krupiérského kurzu dostali místo v casinu Cardiff, takže bych měl o noclehy postaráno. Na druhou stranu samotná cesta do Cardiffu a zpět by vyšla tak na dva buy-iny minimálně. Budu to muset všechno ještě zvážit a zařídit se podle toho, co bude nejlepší. Každopádně v celé Velké Británii je plno rozdavačných hráčů, tedy pokud konečně začnu hrát aspoň trochu k světu, bude to jen o nalezení správných soupeřů. :bandit:

K on-line pokeru: Jelikož mám na PartyPoker stále reload bonus k vyclearování, přišlo by mi škoda, nechat jej propadnout, takže nyní hraji 5$ DoNy a 5$ 10-Maxy a sem tam když mám volný večer, tak rozjedu nějaký turnaj, každopádně zatím hraju tak akorát tužku, takže je jasné, že bez sledování coachingů a trochu toho herního studia by to moc nešlo. Icmizer bude k SNG turnajům do budoucna povinnost.
z vlaku.JPG
Už je to asi 8 měsíců, co si vedu tenhle blog, kam tak nějak vkládám všechny možné zážitky, které mě na mých cestách a v běžném životě daleko od rodiny provázejí. ;) Původně jsem nečekal, že by bylo o čem blogovat déle než pár měsíců, nicméně pokaždé se našla nějaká zajímavost, a tak trochu jsem si díky blogu uvědomoval, že to celé není jen o té práci, ale že se najde i nějaký volný čas na využití a poznávání všeho kolem. Když už jde o PokerArenu, tak bylo nezbytné poker do článků zakomponovat a průběžně psát o zkušenostech z jiných casin a turnajů, kam jsem se podíval. :cool:
vlajky.JPG
a kromě toho fandíme Euru 2016
Určitě musím poděkovat redakci, která vymyslela pro všechny blogery motivační bonus, v podobě odměny za jejich snažení, a dala tím za vznik novým autorům a dovedla k aktivitě i ty stávající, tedy bylo super si číst i blogy a zážitky ostatních. Nikdy neomrzí přečíst si o tom, jak to vypadá na Kypru, na Bahamách, v Monte Carlu, v Miami, v Thajsku nebo jak to vše vypadá z pohledu turnajových (polo)profesionálů či cash-game live/on-line grinderů. :potlesk:

Největší poděkování ale patří vám všem, tedy celé komunitě PokerAreny, protože se mi od vás dostalo obrovské podpory, která mě vedla k neustálému blogování, ale získal jsem od vás především spoustu cenných rad i do budoucna. Teď už je jen na mě samotném, jak s tím vším naložím. :) Únorový sraz v RebuyStars casinu byl však naprostou třešničkou na dortu. :-D Takže nezbývá říct nic jiného než - děkuju! :poklona: :poklona: :poklona:

:GL: :GL:
  od Cind3r3lla96
 pát 8. črc 2016 21:51:20
Ahoj vám všem, zrovna jsem se vrátil z denní směny a než rozjedu nějakou on-line session, napíšu něco o tom, co se za posledních pár týdnů událo a děje. :welcome: :welcome: Takže začnu asi tím úplně nejhlavnějším...

Velká Británie se rozhodla vystoupit z EU. :plac: Rozhodnutí padlo demokraticky v referendu, tedy hlas lidu rozhodl. Sice v těsném poměru 52:48, ale přece... Popravdě to ale nikdo nečekal. Všichni tušili, že to bude těsné, ale těsné z hlediska vítězství zastánců pro Remain. A nečekal to ani Tony Blair, který následující ráno před svým sídlem v Downing Street v Londýně oznámil svoji rezignaci na post ministra vlády a nečekal to ani třeba Tony G ... :bandit: Nicméně kampaň pro výstup byla vskutku rozsáhlá, co se týče jednotlivých manifestů na veřejných prostranstvích. Zřejmě měli větší dopad na lidi, než letáky s výčtem důvodů proč zůstat v EU. Takže se ten ukřičený Nigel Farage nakonec mohl radovat z vítězství Brexitu. :vrrr:
puzzle.jpg
Toho večera, kdy se sčítaly hlasy jsem napřed odehrál nějakou on-line session a kolem 2. hodiny v noci už sledoval nepřetržitě BBC, kde se průběžně aktualizovali výsledky. Ze začátku to vypadalo nadějně pro setrvání, Skoti byli výslovně proti odtržení, stejně jako severní Irčani, s tím se však poměrně počítalo. Libra měla v tu chvíli cenu asi 35,50Kč. Nicméně jakmile přišli výsledky ze Sunderlandu, kde pro výstup hlasovalo 62% občanů, poměr hlasů se najednou převrátil a už jen vzrůstal. Velkou diskuzi rozjela na twitteru i Lindsay Lohan, která napřed kladla dotazy ve stylu - Kde je sakra ten Sunderland či kam budu teď jezdit pro levnej Channel??? O pár desítek minut později už tweetovala jeden důvod za druhým, proč by měla Velká Británie zůstat v EU. Mezi komentáři úžasu, kde se v Lindsay takové vědomosti berou, to nejlépe shrnul britský komik a kouzelník Will Gray, který řekl - Jednou budu vyprávět vnoučatům, jak Velká Británie vystoupila z EU a jak Lindsay Lohan vykládala ve 3 ráno na twitteru makroekonomické dopady na společnost.
:-D
Kolem šesté hodiny ranní už bylo víceméně jasno. Hlasy Angličanů a Walešanů, především v nečekané většině obyvatel severovýchodu nakonec převážili. Přišlo mi až děsivé, když půlka moderátorů měla skoro až slzy v očích, stejně jako spousta politiků, agitujících o remain, se kterými byly okamžité rozhovory. Libra se mezí tím ve vztahu k dolaru propadla nejníže od roku 1986 a u nás to byl pokles na 32 Kč během 8 hodin.
pád libry.jpg
Tečku za vším nakonec dal samotný Nigel Farage, když ráno na ITV přiznal, že vlastně nemůže zaručit 350 milionů liber pro zdravotnictví (tady u nás NHS), což byl jeden z jeho hlavních bannerů. :bandit: :evil:
farage.png
farage.png (230.88 KiB) Zobrazeno 2494 x
Dost možná, že si nakonec umyl nad vším ruce tím, když se rozhodl rezignovat a odešel ze své funkce pro polovinu Britů jako hrdina, ještě než se všechny změny vážně projeví. :bandit: To už ale budou na programu říjnové volby nového ministra vlády, o který má teď největší zájem konzervativní politik a taky ukřičený bělovlasý pán Boris Johnson, vlastně taková pravá ruka Nigela Farage.

Proces (negotiation) než Velká Británie vystoupí definitivně z EU zabere cca 2 roky, už teď se tu ale valí žádosti o nové referendum ve Skotsku o opakované odtržení se od Anglie, severní Irčané emigrují do normálního Irska a volají o sjednocení, takže kdo ví, jak to nakonec za ty dva roky bude vypadat. :roll: Pro mě to snad zatím nebude znamenat nic převratného, akorát mám dojem, že pokud bych chtěl požádat třeba o studentskou půjčku na studium, už bych měl zřejmě smůlu, protože ta byla poskytována ve vztahu s členy EU. Snad se alespoň tahle věc vyřeší, protože i u nás v casinu máme holky studentky, které čerpají půjčky na zaplacení semestrů, a takhle by neměly šanci dostudovat... :(

Dost bylo politiky... Do Sunderlandu jsem se vrátil ve velmi dobré náladě z domova, takže jsem jen doufal, že se mi při návratu do pracovního rytmu zase nezkazí. :) Všichni jsme se těšili na dlouho očekávanou staff party, která se měla konat na konci června. Jak na to bylo dlouho času dopředu na přípravu, tak nakonec jsem byl mezi všemi kolegy jeden asi z dalších třech, co museli v ten den pracovat. :angry: Pro mě to byla směna 22-06, ale protože akce začínala už od 4 odpoledne, rozhodl jsem se zúčastnit alespoň na pár hodin. Měli jsme pronajaté celé patro v jedné hospůdce hned vedle stadionu v St James Parku a odpolední náplní bylo soutěžení v náhodně utvořených týmech. Na programu byly 4 hry - Snooker, Šipky, Jenga Tower (odebírání dřívek z věže) a hra s elektrickémy madly na udělení elektrického šoku druhému ve správnou chvíli. :cool:
jenga.jpg
Jak jsem řekl nechtěl jsem moc pít před směnou, ale dva cidery jsem si dal, a šlo se soutěžit. :-D Zatímco snooker nebyl silným šálkem kafe, šipky jsem jako malý hrával po hospodách pořád, takže se mi podařilo mezi skupinkou kolegou jako prvnímu trefit čísla od 1 do 12. Takže jako individuální odměna byl připraven "šek" na drink zdarma. :-D
free drink.JPG
Jenga tower je hra nesmírně příšerná pro toho, kdo tahá dřívka, a obrovské vzrušení pro toho, kdo se na vás dívá, jak vám to spadne celé na hlavu. Mně to na hlavu naštěstí nespadlo. ;) Mezi soutěžícími kolegy průběžně klesala morálka, tedy někteří si prodloužili mezi-herní pauzu na baru o něco déle, takže na poslední hru s elektrickými šoky jsme šli v o něco menším počtu. :cool: Hra ve které se soutěžící chytí madel, spustí se jim blikající signál, který jakmile zezelená, tak každý musí zmáčknout tlačítko na madlu, poslední či ten, kdo stiskne tlačítko dříve, dostane elektrický šok a vypadává. Jelikož jsem si okusil elektrický šok nanečisto, nechtělo se mi to zažít znova, a protože jsem nebyl v tak velké náladě a stále dosti při smyslech, tak se mi nakonec povedlo dát šok všem ostatním a obdržet další ticket na drink zdarma. ;) Po sečtení výsledků mezi ostatními skupinky kolegů ve 4-členných týmech, kteří se průběžně protočili na všech hrách jsem šel se svým týmem v růžových trikotech do finále, kde jsme hráli jedinou hru a to Jenga Tower. :-?
jenga tower.JPG
Jak říkám, úplně nejvíc krutá hra, kterou už nikdy nechci hrát! Celou dobu čekáte, že už to někdo konečně celé shodí a vy nebudete už muset jít na řadu, ale stejně se na vás nakonec opět dostane a jen doufáte, že to nakonec všem nezkazíte, zatímco se vám kolegové smějí či pějí I gotta Timber... :mrgreen: Nakonec se nám ale podařilo vyhrát a kromě poháru a pamětní medaile jsme jako tým dostali 100 liber ve voucherech a všichni ticket na drink zdarma. Takže jsem nakonec na tu noční jel v docela dobré náladě. :lol: Zase jsem byl ale víc milý na zákazníky, takže mi nikdo nemohl vyjímečně vytknout customer interaction. ;) Aspoň jsem se postaral o to, aby pohár skončil ve zdraví na základně v Sunderlandu a neutrpěl újmu během pokračující zábavy v Newcastlu. :cool:
SpoilerZobrazit
trofej.JPG
Zítra nás s kolegou čeká výlet do Milton Keynes, kde se bude konat největší letní jednodenní festival elektrické hudby - Electric Daisy Carnival, na který se těšíme už od dubna, tak snad všechno dopadne v pořádku a dostaneme se ve zdraví, jak tam, tak zpátky druhý den ráno. :) Tak snad konečně uvidím toho Martina Garrixe a další skvělé DJs jako Aviciiho, Dmitri Vegase s Like Mikem nebo Axwella s Ingorossem (původní členové Swedish House Mafia). :cool:
crystal village.jpg
Ohledně živého pokeru: Tohle léto se chci věnovat pouze onlinu, takže když si zajdu jednou do měsíce na živý turnaj, bude to vlastně skoro maximum. Stejně jsem se ale rozhodl, že do toho Walesu nakonec pojedu, takže pokud mi dají v práci dovolenou od pátku do pondělí, tak na začátku září vyrazím na GPPT Cardiff, poslední anglickou zastávku v letošním roce. :) A proč? Protože ve Walesu jsem ještě nebyl a v Cardiffu je prý hezky a navíc tam mám kolegy z krupiérského kurzu, takže ubytování je pořešený. A zpáteční lístek Megabusem momentálně vyjde na 23 liber, takže thrift deal. ;)

Ohledně online pokeru: Jak jsem řekl, snažím se teď maximálně věnovat hře na PartyPokeru. Vrátil jsem se k DoN turnajům a normálním 10-max SnG turnajům, oboje za 5$. Ačkoli soupeři jsou ve většině stále ještě marní, ani z mé strany to nebyla zrovna žádná hitparáda a se swingem (aspoň doufám, že šlo o swing) jsem během 4 session odpálil asi 300$. :bandit: Takže došlo na následovná opatření, tedy plán B. Z 12 stolů jsem nehrál najednou víc než 8, vyhnul jsem se přeregovaný špičce po večerech a zvolil herní čas mezi druhou až osmou hodinou ranní. Sice trafic nestojí za moc, ale aspoň jsem zastavil swing a našel jistotu ve hře. Rovněž jsem přestal trápit mozek vymýšlením přívlastků na své ruské soupeře, co mě v těch DoNech prostě callovat budou a budou, a jako emocionální výlev jsem zvolil simple výkřik - Home office shiiit!!! :evil: :evil: Největší krok kupředu bylo však rozhodně zakoupení ICMizeru ve verzi PRO na tři měsíce, takže si teď průběžně mezi sessions hraju s Replayerem či v SNG Coachi. Bez toho by to vážně nešlo a je to skvělý pomocník. :cool:

Ačkoli jsem myslel, že se mě rakeback akce Summer Grind týkat nebude, přeci jenom vím, že dovednostně ještě nemám na porážení desítek, přivedla mě k tomu vlastně mkandash, která ve svém blogu představila svůj grind na fastforwardu na NL10, alespoň pro mě, jako procházku parkem a rychlý easy money, takže jsem si řekl, že to zkusím, a když se budu držet alespoň tak nějak na nule, tak třeba těch 100 000 hand do půli srpna hecnu. Aktuálně mám po pár dnech hraní prvních 10 000 a zatím nemám pocit, že bych v tom nějak tekl, stačí se nebát dojít si pro value na třech streetách, nepouštět se do šílených blafů, a sem tam dotáhnout do konce i ten 4-bet-bluff nebo vyjímečně 5-bet-bluff v souboji blindů. ;)

Spousta lidí se specializuje výhradně buď na SnG a MTSnG nebo na CG a třeba MTT turnaje, ale mě vždycky bavilo hrát tak nějak všechno od on-linu přes živou hru. Vzpomínám si, že když mi bylo asi 17 a měl jsem v počítači nějakou free verzi PokerStars s hrou jen o PlayMoney a Satellitní freerolly, tak jsem se postupně naučil i dalších asi 10 variant přes Omahové hry ve verzích High/Low nebo Courchevel, stud varianty jako Razz či Hi/Low, různé draw a lowball hry, ale vím, že asi nejvíc se mi vždy líbilo hrát 2-7 Triple Draw. :) Sám zastávám názor, že dobrý pokerový hráč musí být schopen porážet své soupeře na různých místech, ať už jde o online turnaj, živou kešku, či když se naskytne příležitost usednout mezi amatéry k Omahovému stolu. :cool:

Jinak doufám, že si všichni užíváte léto, na dálku fandím klukům ve Vegas a těším se i na další blogy z prázdninových grindhousů. Tak ať se vám všem daří a nespálíte se na sluníčku, u nás to nehrozí...
:GL: :GL:
  od Cind3r3lla96
 pát 5. srp 2016 19:51:58
Další měsíc je za mnou, takže je třeba na čase shrnout dění kolem sebe a další plány na příští týdny. Je to sice už měsíc od mého posledního postu, ale nebylo vlastně proč blogovat, když se kolem ve světě děly mnohem zajímavější události. Takže to tentokrát shrnu tak nějak celkově. :welcome: :welcome:

Hned druhý víkend v červenci jsme vyrazili s kolegou do Milton Keynes na asi největší celodenní festival roku EDC UK. :cool: Jednoduše řečeno, naprosto úžasný, tak nějak asi nejlepší, co jsem zatím v Anglii zažil. :poklona: Do toho jsme tam potkali dost Čechů a největší překvapení, že dva z nich byli krupiéři v Milton Keynes a byli vyškoleni stejnou společností jako my. :-D
edc.JPG
edc.JPG (105.31 KiB) Zobrazeno 2400 x
Takže když festival skončil, hned jsme vyrazili na "After" do centra města, kde jsem si v jednom z pater poprvé vyzkoušel, jaké je to být na danceflooru, kde mají všichni sluchátka s nastavitelnou hlasitostí, zatímco na pódiu jsou dva DJové a každý vysílá jeden channel hudby, takže si potom z účastníků každý tančí na to svoje... No zvláštní no... :roll:
DM&LM.JPG
No a když bylo kolem nějaké 4. hodiny ranní, klub pomalu zavíral a my byli po těch skoro 22 hodinách na nohou docela unaveni, vlastně úplně hotoví, zamířili jsme si to do casina Aspers v Milton Keynes. :) Casino to je docela hezké, velmi dobře osvícené a cash game tam jela jak 25p/50p, tak 1/1. Každopádně mě vážně zklamal tamější staff+gaming-managment. Rozhodně lidi tam nebyli tak milí a vstřícní jako u nás na severo-východě. :oops: Nejlepší byl floorman, který mě na dotaz ohledně seat-open tedy jakože zařadil jako prvního na waiting-list s tím, že jsem si šel sednout hned před card-room, abych počkal, ale ačkoli kolem mě chodil floorman další hodinu sem a tam, zůstal bez odezvy. Když jsem teda nakonec vešel zpátky až k jeho pit-desku, najednou už nebyl problém, když tři lidi u stolu už dávno zmizeli. :bandit:
MK.jpg
Na CG jsem vydržel hrát asi necelou hodinu, stůl se pomalu rozpadal, zprava to tam bombil nějakej mladík, asi z východu, co si seděl na víc než třech stovkách, takže pre-flop raise někdy za 2, někdy za 5, někdy za 10 liber byl na CG 25p/50p takovej standard. ;) Dobrej byl pán na pozici 1, když mě žádal, abych své karty z pozice 9 zahazoval před sebe, nikoli je jen posouval vedle k dealerovi, protože tak nemá přehled o hře a že se snaží být na mě zdvořilý. :evil: Vlastně celou mojí session završil, když se začal hádat s dealerem o přesnou velikost 3-betu od mladíka z východu, který táhle záhlasil nine poooounds.....fifty, a pán na pozici jedna prostě nebyl ochotný vložit do potu víc než těch 9 liber. Dál jsem to tam už opravdu nevydržel. :roll:

Zpět do Sunderlandu a léto v plném proudu. :) Dokonce jsme tu jeden den měli 29°C, což se tady u nás vidí tak jednou-dvakrát do roka. :lol: Pro mě bohužel začínala v 5 odpoledne směna, takže zatímco všichni Angličani šli na pobřeží k moři, já šlapal přes ulici do casina, abych viděl, jak jsme po několika měsících prvně otevřeli odpoledne druhej stůl pro blackjack, protože Číňani v nejkrásnější den roku v Sunderlandu nemají prostě jiný záliby. :-D :roll:

To se ví, že jsem se snažil být přes léto na čerstvém vzduchu a né jenom zavřenej v pokoji, grindící NL10 fastforward, který jsem nikdy před tím nehrál, ale mám takový dojem, že tu na Aréně padl komentář o tom, že neporážím nic než 3 dolarový sitka, takže jsem si musel dokázat, že přejít ze SNG na CG na tomhle limitu není problém. ;) Někdo tvrdí, že je tenhle formát na partypokeru dost obtížně hratelný. Upřímně si to zas tak nemyslím. Když si osvěžíte teorii 4-betů, budete správně valuebetovat 3 streety a vyvarujete se obtížně hratelných postflop hand a sem tam pustíte coaching od kubiika či Tadocha, tak to taky jde, i proti regům, kterých je tam docela dost. Stejně tak po večerech přijde spoustu rekreačních hráčů a Kanaďanů a hned to jde lépe. ;)
park.JPG
No a jak jsem dopadl?? Spoustu excesů, výbuchů, tiltů, naivních callů a sem tam něco celkem dobře zahrané, když do svého arzenálu přidám třeba 1,5 pot-bet na turnu. Suma sumárum za těch 60 000 hand z toho stejně nakonec byl menší profit, ale mě šlo především o těch 300$ na rakebacku + další reloady bonusy. :) Sice mě mrzí, že nezvládnu dohrát svých vytoužených 100 000 hand, ale kvůli týdnu dovolené v Česku a časového pressu, jsem se nakonec rozhodl, že bude lepší si zajít tenhle týden v Sunderlandu na pár obědů, uklidit trochu byt a vše připravit na odlet do Prahy, a o víkendu se vypravit do Newcastlu na nějakou live-session. :cool:

Taky že jsem to tenhle měsíc kombinoval. Člověk se musí i trochu socializovat, chodit mezi lidi, takže když už mám to štěstí, že dostanu o víkendu volno v práci, tak jednou se jede do Newcastlu s cílem odehrát turnaj a po půlnoci brouzdat mezi Aspers a Gentingem hledajíc takovou cash game, kde je nejvíc opilých jedinců, zatímco po druhé se jede do Newcastlu s cílem odehrát turnaj, po té brouzdat po všech možných klubech a ve stavu nejlepší nálady se vrátit do casina a usednout právě ke stolům cash game. :mrgreen: A nebudu lhát, když řeknu, že víc profitabilní jsem zatím v tom druhém případě. ;)

Poslední zážitek byl 5-side fotbalový turnaj ve Stoke, kam přijelo asi 40 týmů z nejrůznějších poboček Grosvenoru Anglie. :cool: Náš tým se dosti lišil od původního kádru z února, přeci kvůli třídennímu výjezdu si každý našel nějakou výmluvu, ale nakonec jsme vyrazili.
konvoj.JPG
Myslel jsem, že Sunderland je díra, kde není co dělat. Oproti Stoku jsme však stále velice kulturní místo s rozšířenými možnostmi pro leisure-time. :lol: Stoke je město, které leží vedle obří dálnice, je tam velký Tesco, z Grosvenor casina vidíte o pár set metrů na Genting a na kopečku je pak řada bytovek s prostory, co mají vypadat jako centrum města. :roll:
stoke.jpg
stoke.jpg (107.85 KiB) Zobrazeno 2400 x
Každopádně hned první večer jsme se po pár sklenicích s o pár let starším kolegou Andrejem z Rumunska rozhodli, že půjdeme trefit turnaj do Gentingu, kde byla za 30 liber sympatická garance 1000 liber. Ještě jsme si oba vyměnili 20% akce, abychom si večer mohli v případě úspěchu užít oba dosyta, navíc Andrejova bilance ITM a Top3 umístění na pobočce Gentingu v Newcastlu je trochu k neuvěření a mě na do smrti záhadou. Přijdu na do půli třetího levelu, starting stack 20000, blindy 100/200, říkám si, to by mohl být prostor pro hru... :bandit:

Myslel jsem, že když jsem dealoval rebuy-turnaje v Sunderlandu, že to byl vrchol, ale takovou divočinu, jako tady jsem v životě nezažil. :lol: :lol: 7 hand v kuse od mého usednutí a v každé alespoň dva hráči v all-inu. Nějaký pán, který se nebál doplácet si čtvrt stacku na gutshot, se tak rychle dostal asi na 150 000. :svaly: Po chvilce vedle mě přisadili slečnu z Ruska, která se tak nevině ptala, jak dlouho si může ještě žádat o re-entry, že ještě nikdy nehrála turnaj, jenom cash game. :fish: Tak jsme jí vysvětlili, že po zbytek levelu 3, to jest asi 5 minut a celý level 4, to jest dalších 30 minut. Během téhle doby šlapala pro re-entry celkem třikrát. :-D Ještě během 4. levelu se do casina přesunul celý náš tým, který hned okupil místa na blackjacku a ruletě a všichni vyčkávali na udeření půlnoci, která s sebou přinášela pay-day! :poklona:

Co se dělo v turnaji, kde garance nakonec dosáhla skoro dvojnásobku původně slibované tisícovky.... Mě nechodily karty teda vůbec, ale ante přišlo na scénu až při blindech 400/800, takže po jednom doublu s AK>QJ a nějakými re-shovy jsem odcházel na druhý break happy, že jsem stále ve hře, atakující hranici average, zatímco na mě Andrej z vedlejšího stolu mával, kterak má něco kolem 4násobku average. :lol: A tak turnaj plynul, na vedlejším stole jsem udělal dva doubly do stejného dědy, jednou s K7s>ATo, po druhé s A9s>AJo, kdy ani J na flopu nestačil, když se mi zázračně otočila runner-runner gutshot straight na riveru a nakonec jsme se s Andrejem potkali na final-tablu, kde byl on jako chipleader a já lehce nad averagem. :-D

Ještě bych chtěl zmínit, že se mi v Genting casinu velmi líbila úroveň pokerových dealerů, především to, že skoro všichni rozdávali francouzským stylem, tedy, že karty necvrnkali, ale snímali a posílali po plátně. Jde o náročnější styl rozdávání karet, ale zvládali to bravurně. :potlesk:

Oba jsme tedy byli ITM. Normálně bych to tam sypal, abych se snažil dostat do první pětice, jenže jsem měl kolem sebe vždy alespoň dva shorty nebo vyloženě špatné hráče, takže jsem trochu vnímal přítomnost ICM. Nakonec to však shorti vždy nějak vytočili, mně nic rozumného nepřišlo, takže nakonec jen 8. místo. Nicméně Andrej chopnul poslední čtveřici přeživších, a protože procenta jela, oba jsme v půl 5 ráno odcházeli se vztyčenou hlavou na hotel pro tříhodinový odpočinek před turnajem. :poklona:

Turnaj byl fajn, sice nám trochu zapršelo, ale nic strašného. I přes naší ranní dezorientaci na hřišti a menší nemohoucnost jsme v naší 6-členné skupině skončili na 2. místě, zaručující postup do osmifinále, kde jsme nakonec podlehli týmu z Brightonu. Nicméně umístění v top 16 bylo pro nás rozhodně velmi uspokojivé a tak jsme se kolem páté odpoledne mohli vrátit na hotel a trochu se dospat. :cool:

Večer se po free-bufetu v casinu Grosvenor mohl začít slavit náš úspěšný konvoj do Stoku.:-D Po několika klubech jsme ale stejně skončili, kde jinde než v Gentingu. Už jsem byl ale na tolik vyřízený, že jsem to na ten poker ani neviděl. Ačkoli bylo něco, co mě táhlo na cash game. Rusanda ze včera, co šlapala asi třikrát pro re-entry, si tam seděla při blindech 1/1 asi na více než 400 librách. :svaly: Mojí pozornost přitáhla handa, kdy si ze střední pozice open raisla na 9 liber, dostala na asi dva cally, na flopu J:diamond: 7:spade: 4:spade: šla C-Bet za 17 liber, dostala call od Číňana, na turnu přišla snad 3:heart: , tak tam hodila dalších asi 50 liber, opět se dočkala quick callu, river K:diamond: ocenila pro změnu sázkou za 11 liber, která zřejmě splnila svůj účel, protože Číňan hořce dorovnal, ačkoli se svoji T:spade: 9:spade: kombinací měl tak něco kolem 0% na úspěch, zatímco Rusanda se svým J:heart: 9:club: nabyla na stacku. :-D

Ačkoli se zdálo, že jedno místo je volné a k mání, floorman mi vysvětlil, že vlastně není. Jde o docela zajímavý styl, jakým se tu cash game stoly organizují, rozhodně jsem ho nikdy předtím neviděl. Cash game stůl, o který jsem měl takový zájem byl tzv. Main Table, na který můžou přesednout pouze hráči ze Side Tablu, a to pouze v přesném pořadí v jakém byli na Side Table usazeni. Pokud však první hráč na Side Tablu nemá zájem přesednout na Main Table, připadá tato možnost dalšímu hráči v pořádí. To znamená, že bych se při skoro plném obsazení Side-Tablu, na ten Main-Table tu noc stejně už asi nedostal. A tak jsem zbytek noci strávil s kolegy buď na baru nebo při pohledu, jak nejeden z nich topí právě příchozí výplatu na ruletě či na blackjacku. :roll:

Rozhodně bylo super se vidět s kámošem z krupiérského kurzu, který dostal své místo v Cardiffu, a tak jsme mohli i s kolegou spolubydlícím popovídat zase jednou Česky ve více lidech. :) Ačkoli teda Vojta narazil na takové ošemetné tabu téma, o tom, jak se nám dvěma dobře žije u nás v bytě, jak se o ten byt oba staráme... :bandit: Ovšem, že následovala přestřelka ve stylu - Kdys naposledy umyl podlahu, kdys vzal naposledy do ruky vysavač... No abych to shrnul, vítěze nebylo těžké určit, přece jenom umytý sporák těžko předčí kompletně vydrhnutou koupelnu (a že si toho nikdy ani nevšimne... ). :evil:

Když jsem zmínil ten Cardiff, tak s tím je to takové nejisté, protože rozvrh směn dělá u nás teď jiný manažer, který je asi o 30 let starší než ten bývalý, takže stále prý bojuje s internetovým portálem na schvalování dovolených pro zaměstnance. Tak se nakonec uvidí, jak to celé dopadne. :roll:

Od 28. červenci probíhá u nás v casinu kurz na krupiéra, kam zavítalo celkem 15 jedinců z místního job centra. Abych to nějak připodobnil, tak ty osoby z místního pracáku mi spíš připomínají slavný nábor Slavoje Houslic. :-? Průměrný věk tak okolo 40 let, půlka potetovaných, někteří vypadají, že jdou rovnou z výčepu, no s nikým z té skupiny bych neměl chuť pracovat, ale možná, že ani nebudu muset. Během dvou týdnů z 15 začínajících zbylo jen 7, takže možná, že nakonec zbytek postupně odpadne a nakonec ani těch 6 týdnů kurzu nedokončí.:-D
SpoilerZobrazit
nábor.jpg
Teď mě však čeká dalších 9 dnů v Česku, nejvíc se těším na florbalové CzechOpen (největší mezinárodní turnaj), už proto, že mi hlavní manažer z mého předchozího klubu zajistil místo v jednom z přihlášených týmů. Tak snad jsem to ještě nezapomněl hrát. :) Jelikož v době mé nepřítomnosti a z části i přítomnosti budou na návštěvě u nás v bytě Vojtovy rodiče, měl jsem naplánovaný nějaký větší úklid domácnosti, přeci jenom bych čekal, že půjde o hosty. Každopádně to Vojta definitivně zabil, když mi sdělil, jak se věci vlastně mají...

"Hele, víš, co je na tom nejlepší?"
"No, povídej..."
"No, až tu bude máma, tak tu uvaří, vypere, všechno umyje, uklidí..."
"Počkej, to jako ti sem přijedou oba rodiče, a hned je tu zapřáhneš do domácích prací?"
"No jasně, přece si nemyslíš, že je tu nechám bydlet zadarmo, a nic za to na oplátku nechci. U nás doma se totiž vždycky říkalo - Dokud bydlíš pod mojí střechou, tak tu budeš uklízet!"

Evidentně to má kolega tentokrát promyšlené opravdu velmi do detailu, takže si za dobu, co budu pryč, nejspíš nebudu muset dělat o nic starost. Asi tu ale stejně aspoň trochu uklidím... :bandit: Tak ať se vám všem daří, užíváte zbytek léta, vážíte si svých rodičů, trefíte nějaký randál a nesedíte pořád někde zavření. I když, pokud se budu příští týden v Praze nudit, do Rebuye či do Ambíku to nikdy není dlouhá cesta...

:GL: :GL:
  od Tywinn
 sob 3. zář 2016 23:29:51
Cind3r3lla96 píše:Tak krátká zpráva z GPPT v Cardiffu. Day2 nakonec jede. Posbíral jsem 213k a zítra začínáme na 4k/8k/a1k. Logo PokerAreny po celou dobu nutností!! Poslal bych fotku, ale uvědomil jsem si, že by někdo mohl zjistit, jak vypadám a kam chodím hrát... :bandit:
GL GL :svaly:

A postnout to tu klidně můžeš, do Cardiffu za tebou nikdo nepojede, krýt záda si budeš muset až v Brně :D
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 9