Proč zákon poškozuje hráče pokerových turnajů

Prvního ledna tohoto roku vešel v účinnost nový zákon o hazardních hrách, který měl za své cíle mimo jiné ochranu sázejících a pokerových hráčů. V případě hráčů pokerových turnajů se to ale jeho autorům příliš nepovedlo a zákon a zejména jeho paragraf číslo 59 je naopak znevýhodňuje.

Foto: King's Resort

Cílem tohoto textu je seznámit s touto problematikou okolo pargarafu 59 zákona o hazardu širší veřejnost, proto nejdříve objasníme jednotlivé termíny, zasvěcení snad odpustí, že to uděláme trochu zjednodušeně.

Aktualizace: Poslanci přehlasovali Senát, paragraf 59 od roku 2020 končí

Co je pokerový turnaj?

Dva základní formáty pokeru jsou cash game a turnaj. V cash game se hrají jednotlivé sehrávky a po každé z nich se můžete rozhodnout odejít ze hry nebo ve hře pokračovat. Pokud jste v předchozí hře prohrávali, můžete si žetony dokoupit, stejně tak si své žetony můžete kdykoliv směnit zpět na peníze.

V turnaji dostanete žetony na začátku, a když o ně přijdete, ve hře končíte. V turnaji vítězí ten, kdo na konci získá všechny žetony. Cenový fond (prize pool) se pak obvykle rozděluje mezi 10 - 20 % nejúspěšnějších hráčů. V turnajích také platí, že v úvodních fázích se nejméně projevuje faktor náhody a nejvíce záleží na schopnostech hráčů. S postupujícím časem se faktor náhody zvyšuje, jakou rychlostí se to děje záleží na typu turnaje.

Co je garance?

Drtivá většina pokerových turnajů se hraje s garancí. To znamená, že kasíno garantuje jistou minimální velikost cenového fondu (které se krátce říká garance) nezávisle na tom, kolik hráčů se turnaje zúčastní. Pokud hráčů přijde málo a garantovaná velikost cenového fondu se na vstupném nevybere, doplatí ji kasíno ze svého. To nutí kasíno turnaj dobře připravit, propagovat a celkově poskytovat dobré služby. Hráči vědí, že turnaj buď bude mít dostatečnou účast, nebo že kasíno bude doplácet peníze, takže jsou vždy ve výhodné situaci.

Co je pozdní registrace (late reg)?

Turnaje mají přesně stanovený čas začátku, ale ne všichni hráči již musí být v tu dobu u stolu a hrát. Nejprve běží fáze takzvané pozdní registrace, během které se do turnaje mohou přihlašovat další hráči, zatímco někteří již hrají. Po nějaké době je možnost pozdní registrace ukončena a v tuto chvíli se spočítají vybrané peníze a podle předem daného klíče se určí, jak se budou vyplácet.

Zákon omezuje živé garantované turnaje

A nyní se dostáváme k jádru celého problému. Zákon o hazardních hrách pořádání garantovaných turnajů poněkud nesmyslně omezuje. Konkrétně paragraf 59 říká (byť trochu složitější právnicou řečí), že garantovaný turnaj se smí konat jen tehdy, pokud bylo předem vybráno alespoň 50 % garance.

Autoři zákona  zákona přitom ale vůbec nepočítali s fází pozdní registrace a s tím, že v praxi obvykle pozdní registraci využívá většina hráčů a 50 % cenového fondu bývá vybráno až teprve v této fázi. To, že by v turnaji nebyla vybrána polovina garance po ukončení pozdní registrace se naopak v praxi nestane v podstatě nikdy.

Běžné jsou také vícedenní turnaje, které mají několik (obvykle 3 - 5) startovních dní, ze kterých si hráči mohou vybrat. Protože se celkový prize pool počítá z hráčkých vkladů ze všech startovních dní, stane se jen velmi vzácně, že by byla jeho polovina vybrána na startu prvního dne.

Provozovatel turnaje je pak v situaci, kdy může vypsat garanci, ale velice reálně mu pak hrozí, že při startu turnaje nebude hranice 50 % překonána a on bude muset svolat přihlášené hráče a vrátit jim zpět peníze a turnaj zrušit, což je pro něj značně nevýhodné a navíc to hráčům nevynahradí čas a náklady spojené s cestováním na turnaj.

Druhou možností pro provozovatele je garanci vůbec nevypsat, čím se zbaví výše zmíněných problémů, ale hráči tak ztratí veškeré výhody, které jim z garance plynou. Toto řešení zvolila například společnost PokerStars pro sérii Pokerstars Championships, která se bude konat koncem roku v Praze. Jedná se o nástupce slavné Evropské Pokerové Tour a bude to její jediná světová zastávka, kde se turnaje budou hrát bez garancí.

Zákon a garance v online turnajích

V případě turnajů hraných po internetu je problematika ještě složitější, protože turnajů se účastní hráči z celého světa a žádná herna logicky nebude celosvětově rušit garance jen proto, aby se turnajů mohli účastnit čeští hráči. Herna PokerStars, která jako jediná získala licenci na provozování online pokeru, raději více než půl roku zamezovala hráčům z Čech účast v garantovaných turnajích (v praxi téměř ve všech turnajích v nabídce) a poté přišla s řešením, které hráčům účast umožní, ovšem za méně výhodných podmínek než hráčům ze zbytku světa.

Češi se do garantovaných turnajů mohou přihlásit, až pokud je vybráno oněch 50% požadovaných zákonem. To znamená, že turnaj začne, běží fáze pozdní registrace, ale Češi se do turnaje zatím nemohou ani přihlásit. Uteče jim tedy ta fáze turnaje, kde nejvíce mohou prosadit své herní schopnosti a zaregistrovat do turnaje se jim povede, až když je v pokročilejší fázi, ve které je již větší vliv náhody. Jsou tak v nevýhodě oproti hráčům z jiných zemí, kteří turnaj mohou hrát naplno hned od začátku. Velikost této nevýhody závisí na typu turnaje a na rychlosti s jakou se oněch 50 % podaří vybrat, tak jako tak jsou ale čeští hráči tlačeni k tomu, aby hráli hru s o něco větším vlivem náhody.

Zákon stanovuje minimální poplatky (rake)

Příliš velký smysl nedává ani druhá polovina paragrafu 59 zákona o hazardních hrách.

Pořadatelé turnajů (ať už naživo nebo online) si ze startovného vždy berou předem známou část na pokrytí nákladů spojených s pořádáním turnaje. Tomuto poplatku se říká "fee" nebo "rake". Obvykle tento poplatek tvoří okolo deseti procent startovného, v těch nejdražších (nebo nejrychlejších) turnajích ale bývá tento poplatek logicky nižší (náklady na pořádání turnaje nerostou přímo úměrně s jeho startovným).

Paragraf 59 ale stanovuje minimální výši tohoto poplatku jako pět procent celkového startovného. Takový požadavek jde přímo proti zájmům hráčů (a ve výsledku i pořadatelů turnajů) a dojít může k poměrně paradoxním situacím:

Main Event WCOOP na herně PokerStars je považován za neoficiální mistrovství světa v online pokeru. Zápisné do letošního ročníku bylo $5,200 a dvě stě dolarů z této částky dělal právě onen turnajový poplatek. To je po přepočtu asi 4 400 korun a to rozhodně není malá částka, je to ale méně než stanovených 5 procent z celkového startovného a čeští hráči si tak letošní šampionát museli nechat ujít. Jeden z nejlepších českých pokerových zástupců a finalista Main Eventu WSOP 2016 Vojtěch Růžička to na svém Twitteru ironicky okomentoval:

"Je požehnáním žít v zemi, kde vás vaše vláda chrání od hraní turnajů s příliš nízkým poplatkem."