Abyste byli nejlepší, potřebujete odpočívat

Foto: Pixabay

Pokeroví hráči se často zabývají statistikami jako je hourly win rate natolik, že začnou přemýšlet o času, který stráví u stolu, jako o matematické rovnici, kde čas + win rate = $x. Problém však spočívá v tom, že podle tohoto předpokladu by byla winrate neměnná a množství vydělaných peněz by rostlo přímo úměrně s počtem odehraných hodin. To pak hráče vede k úvahám, že čím víc budou hrát, tím víc vydělají. Veškerý čas, který stráví mimo pokerové stoly, považují za promarněnou přiležitost vyhrát peníze. Následkem tohoto myšlení pak mohou začít projevovat averzi k odpočinku, což se projevuje neustálým přemýšlením o pokeru a nutkáním hrát při každé přležitosti. V tomto článku bude záměrem mentálního coache Jareda Tendlera ukázat, že odpočinak hraje stěžejní roli při udržování/zvyšování win rate pokerových hráčů.

Při honbě za vyšší win rate je potřeba sem tam si i odpočinout

Autor: Jared Tendler

Předpoklad „čím víc budu hrát, tím víc vyhraju“ v sobě skrývá několik mezer. Tou první je skutečnost, že není v lidských silách podávat nepřetržitě stoprocentní výkon. Druhou, a zároveň tou největší, je neschopnost hráčů dát si do přímé spojitosti jejich win rate s tím, jak jí dosáhli. Zapomínají na všechnu tu práci (sledování pokerových videí, probírání hand s kamarády, učení se teorie atd.), díky níž se dostali na svou současnou úroveň. Všechny tyto činnosti, jejichž význam nemusí být na první pohled patrný, přispívají k zvyšování celkové úrovně hry. Ekvivalent můžeme najít ve světě sportu. Stejně jako pokerový hráč, ani takový fotbalista není placen za cvičení v posilovně. Odměnu dostává až za své výkony na hřišti. Nicméně bez toho, aniž by odvedl onu neviditelnou práci mimo hřiště, nemůže podávat dobré výkony, a tudíž ani dostat zaplaceno. To samé platí pro hráče pokeru. Odpočinek je nedílnou součástí celého procesu a je jedním z faktorů, které pomáhají dosáhnout a udržet si učitou výši win rate.

Poker tu vždycky bude. Když nebudete pár dní hrát, nic se nestane.

Pokud byste skutečně měli v plánu hrát poker tak často, jak jen by to bylo možné, s cílem maximalizovat potenciální zisk, brzy by se dostavil syndrom vyhoření. Snad každý hráč pokeru by dokázal hrát 24 hodin v kuse, kdyby opravdu musel. Vydržel by ale i 48 nebo 72 hodin? Krátkodobě člověk kvůli adrenalinu a silné motivaci vydrží hodně, avšak časem stejně vyhoří. Aby k tomu nedošlo, je zapotřebí odpočinku. Potřebujete dát svému mozku šanci, aby se zotavil a měl šanci utřídit nově přijaté informace.

Dosažení mistrovství v odpočinku

Dalším z důvodů, proč se hráčúm nedaří zabudovat volno do svého režimu, je obava z toho, že by mohli vypadnout z rytmu. Hráč, který přemýšlí o pokeru celý den, může nabýt dojmu, že ve chvíli, kdy o pokeru přemýšlet přestane, vypadne z rytmu. Do určité míry to platí; nicméně jedním z důsledků ustavičného hraní je to, že mozku zabráníte, aby zpracoval a implementoval dovednosti na nevědomé úrovni.  Bez pauz a odpočinku tedy zpomalujete proces vedoucí k dosažení mistrovství , a to proto, že bez nich nebudete vědět, jaké části hry jste již ovládli a na jakých ještě potřebujete zapracovat. Když po pauze začnete hrát, to, co již mozek zpracoval na nevědomé úrovni, automaticky „naskočí“, zatímco o těch částech hry, které zatím plně neovládáte, budete nuceni vědomě přemýšlet.  Právě tímto způsobem se projeví ty stránky hry, které je ještě potřeba zlepšit.

Nedostatek přestávek a odpočinku vede ke ztrátě objektivity

Vedle výše popsaného je třeba zmínit další velký neduh vznikající při zanedbávání přestávek a odpočinku –a tím je ztráta nadhledu. Jestliže neděláte přestávky a neodpočíváte, je velmi složité vnímat, jak se zhoršujete v určitých aspektech své hry. Stejně jako je těžké evidovat postupný progres k lepšímu,  nelze často zpozorovat ani každodenní změny k horšímu. Ustavičné hraní bez přestávek může v zásadě zamaskovat libovolné trhliny ve vaší hře, jež se často neprojeví dříve než po 2-3 týdnech prohrávání. Předtím než problém naroste do značných rozměrů, vyskytne se v průběhu času mnoho menších problémů. Nejlepším způsobem, jak je vychytat, je dělat si pravidelné přestávky. A pokud si vezmete několik dní volna, získáte objektivnější náhled na chyby, které děláte.

Čas nejsou jen peníze

Spoustě hráčů soustředících se na dosahování určitých cílů případá myšlenka, že odpočinek je nedílnou součástí hry, možná až absurdní. Tito hráči v jednom kuse sledují svou win rate a žijí podle rčení: „Čas jsou peníze.“ Jenže snaha hrát co nejlépe a maximalizovat svou win rate náleží do dlouhodobého procesu, jehož součástí je i nutnost dopřát svému mozku čas na zotavení. V této fázi procesu máte nejlepší možnost identifikovat své slabiny a zaznamenat chyby, které se v průběhu hraní objevily. I když se mnozí domnívají, že odpočinkem ztrácíte peníze, opak je pravdou; odpočatý hráč je totiž schopen dosahovat lepších výkonů, což mu v konečném důsledku přinese více peněz.

Legální online pokerové herny v Česku

Zdroj: jaredtendlerpoker.com