Relativní síla kombinace v texas holdem

Foto: pxhere.com

Karta s hierarchií pokerových kombinací, součást leckterého balení karet, by na sobě měla mít varování: tyto hodnoty platí jen v showdownu. Nemálo hráčů, ať už vědomky či nevědomky, činí rozhodnutí na základě tohoto žebříčku už na flopu a na turnu. Tento problém jde ruku v ruce záměnou toho, co je hotová kombinace (made hand) a co kombinace nehotové, potřebující tahat další karty (drawing hand): Kdokoli má lepší kombinaci je „hotov“, i když třeba půjde jen o K high, a ten, kdo má kombinaci horší, potřebuje zlepšení, takže je úplně jedno, že má zrovna trojici.

Chybný způsob přemýšlení o kombinacích se přitom může prodražit, jelikož draw je v mnohých situacích výrazně hodnotnější než hotová kombinace. Klíčovým faktorem pro rozhodnutí je v prvních kolech sázení vaší hodnoty (equity) proti rozpětí možných soupeřových kombinací (hand range). Tento článek by vás měl naučit vnímat relativní sílu pokerových hand a jejich potenciál k výhře v dalších kolech, abyste nepřemýšleli o absolutní hodnotě karet podle tabulky pro orientaci začátečníků. Nestačí jen znát pravidla poker texas holdem.

Příklad první

Předvídatelný a opatrný (tight) hráč navýší ve hře v 10 z první pozice. Víte, že může mít KQs, AJs, AQo+, 77+. Ostatní hráči zahodí a vy z big blindu dorovnáte. Na flop přide 668. Checknete a soupeř vsadí pot, což, jak se domníváte, udělá s celou svou hand range. Na dorovnání potřebujete equity 33%.Dorovnáte s AK? A co s 22? (Ignorujte možnost, že podle soupeře a okolností může být správnější raise.)

Mnoho hráčů by buď dorovnalo s oběma handami, nebo zahodilo AK a dorovnalo s 22.

Správná odpověď je přitom call s AK a fold 22. To vám může připadat zvláštní, protože AK není hotová kombinace. Kalkulátor equity (hodnoty) jako PokerStove rychle ukáže, že AK má proti soupeřově hand rangi hodnotu 40% a 22 jen 32%. 22 je totiž mírně napředproti dvěma vyšším kartám (ty mají 9 outů, protože na stole je pár), nebo lížou do dvou outů proti vyššímu páru. Naproti tomu AK poráží všecny nespárované kombinace a proti párům má stále ještě 6 outů.

Ještě důležitější – a o něco složitější – je otázka, jak bude každá z obou kombinací hrát v dalších kolech sázení. S 22 nebude nikdy vědět, jak si přesně stojíte. Dorovnáte sázku, pokud se na turn otočí 4? A co když dojde K? Mimo pozici a s rukou skoro bez šance na zlepšení nemáte v budoucích kolech soupeře přehrát.

AK bude čelit stejným těžkým rozhodnutím, ale má větší šanci vydělat na určitých kartách. Pokud přijde na turn K, soupeř může dál blafovat s AQ či AJ. Nebo může procheckovat 99 a dorovnat sázku na riveru. Otočí-li se A, vyhrajete jednu až dvě sázky z těch samých kombinací (AJ, AQ), nebo blaf od KQ. S 22 tyto karty vítat rozhodně nebudete.

Tři lekce

Ne vždy budete schopni vypočítat svou equity s takovou přesností, pro své rozhodování si však z předchozího příkladu vezměte tři poučení:

1. Z dominance (krytí části) soupeřovy hand range, která potřebuje tahat další karty, získáváte hodnotu navíc. AK přece poráží úplně stejnou část soupeřovy range jako 22 (!), ale poráží ji mnohem lépe. Kombinace typu AQ mají proti AK 3 outy a proti 22 9 outů…
2. Outy proti „hotové části“ soupeřovy hand range jsou opravdu důležité. AK má proti párům šest outů, 22 jen dva.
3. Máte-li oba dostatek peněz „za čárou“, potřebujete do dalších kol příznivé implied odds (očekávané šance). Kombinace jako 22 se skoro nikdy nezlepší, nebude moci value betovat, a jejího držitele čekají v další hře obtížná rozhodnutí.

Příklad druhý

Další příklad ilustruje body 1 a 2 heště lépe: Hrajete $5/$10 NLHE se stackem $2000. Otevřete z cut offu (sedadlo napravo od dealera/butonu) za $40 a dorovná vás pouze button. V potu je $95 a na flop přijde 47T. Vsadíte $95 a soupeř navýší na $400. Víte, že hrává tight, ale také záludně, takže v jeho hand range předpokládáte sety, silná draw, (56 a 89), stejně jako cca 25% náhodných blafů. Jelikož jste mimo pozici, nechcete udělat nic jiného než navýšit all in, či zahodit. Předpokládáme-li, že blafy zahodí a se vším ostatním dorovná, jakou kombinaci byste na all in nejraději použili? AA, set (44), nebo A2, tedy draw do nejvyšší flushe?

Na AA můžeme zapomenout, protože jsou slabší než set, že? Jsou skutečně slabší, ale ve skutečnosti je tato kombinace skoro stejně silná. Proti soupeřově rangi má 44 equity 18% a AA 17%. Přitom byste pravděpodobně byli soupeřovým raisem nadšeni, pokud byste drželi 44. Vždyť je to třetí nejlepší kombinace, třetí „nuts“! Přitom pokud vám soupeř all in dorovná, ztratíte asi $806 ze své předpokládané hodnoty (očekávání, expected value, EV), což se stane v o něco méně než 75% případů („o něco méně“, protože držíte 44 a ze soupeřovy hand range tak odpadají tři různé kombinace, které mohly all in dorovnat). Ve 25% případů soupeř zahodí a vy vyhrajete asi $600. V součtu vás tu tedy bude all in stát asi $450, a to máte třetí nuts!

Ze tří nabízených hand má největší hodnotu pro all in A2, protože proti callu má equity asi 31%. EV all inu tak vychází na přibližně $116.

Co s tím u stolu?

Jak podobné situace rozpoznat u stolu, kde nemáte k dispozici equity calculator? Podstatou věci je nepřemýšlet nad absolutní, ale nad relativní silou své ruky., o tom, jak si stojí proti soupeřově hand range. V tomto případě je set čtyřek trochu napřed před silným draw, nebo hodně pozadu (1 out, tedy necelá 4%!) proti vyššímu setu. Nut flush draw je mírně napřed proti soupeřovým draw (lížou do straight flushe, straightu nebo páru; proti posledním dvěma kombinacím můžete stále složit flush), nebo mírně pozadu proti setům.

Shrnutí

Změna návyků v myšlení vyžaduje procvičování. Riskování peněz na „pouhé“ draw může zpočátku vypadat šíleně, zejména v situacích, kdy byste zahodili i kombinaci, která zabírá vysokou příčku v hierarchii hand. Méně znalí hráči se vám proto možná budou i smát. Pokud se ale naučíte přemýšlet o své equity místo o absolutní síle handy, budete se smát naposled, zatímco oni budou nadávat na vaše štěstí.

Podle článku A. Brokose na thinkingpoker.net