Měl jsem halucinace, svěřil se účastník koupelnové sázky

Koupelnová sázka je sice u konce, ale její hlavní aktér Rich Alati se svěřil se svými zážitky, které jej během 20 dní v izolaci potkaly.

Foto: Twitter / The Action Network / Rich Alati

V izolaci vydržel 20 dní, namísto 30

Koupelnový bet mezi dvěma pokerovými hráči zaujal celou komunitu. Šlo o to, že Rich Alati se s Rory Youngem vsadil o $100,000, že vydrží celých 30 dní zavřený v koupelně, v naprosté tmě a izolaci. Sázka byla předčasně ukončena a Rich Alati se obohatil o $62,400. Všechny detaily ohledně sázky a jejího ukončení jsme podrobně probrali dříve. Server The Action Network se rozhodl Riche Alatiho vyzpovídat, a ten odhalil podrobnosti ze zákulisí a hlavně se svěřil se svými prožitky. Odborníci varovali, že by to mohlo mít na hráče trvalé následky, ale ten prozradil, že posledních 6 let se v životě v podstatě na podobný zážitek připravoval – praktikoval jógu, meditace, osobní motlitby a navštívil na Bali meditační centra, ve kterých nesmíte dny promluvit ani slovo. Zkrátka díky vyrovnané mysli to pro něj nebylo tak těžké, jak se jeho sok domníval. O Alatiho psychické pohodě hovoří fakt, že 36 hodin po ukončení sázky už seděl za pokerovým stolem a účastnil se turnaje...

We sat down with Rich Alati, the poker pro who spent 20 days inside a dark room with no contact to the outside world & won a $62,400 bet for doing it.

He takes us inside the darkness, working out in pitch black & the hallucinations https://t.co/Xt0lbSUlei

— Darren Rovell (@darrenrovell) 18. prosince 2018

V poslední době se se zveřejněnými sázkami pokerových hráčů doslova roztrhl pytel: Phil Hellmuth řádil na tenisovém kurtu, zatímco takový Shaun Deeb se zaměřil na televizní soutěž American Ninja Warrior.

Temná komnata přes AirBnB

Po odsouhlasení sázky bylo nutné vybrat správné umístění. Nakonec volba padla na dům pronajatý přes AirBnB ve městě Henderson (v podstatě předměstí Las Vegas – leží 21 kilometrů od centra), kde byla poměrně prostorná koupelna „master bathroom“, do níž se vcházelo z hlavní ložnice. Následně do místa vyrazila stavební firma, která koupelnu upravila pro účely sázky – byla odhlučněna a okna kompletně zatemněna. Přibyly také sledovací kamery, které tam byly hlavně z důvodu bezpečnosti – na soukromém okruhu počínání mohla například sledovat Alatiho rodina. Některé kamery běžely 24 hodin, jiné se spouštěly až po zaznamenání pohybu. Byla tam také obousměrná komunikační kamera, kterou mohl Alati sledujícím cokoliv sdělit a zároveň i Young s ním mohl jejím prostřednictvím komunikovat. Alati měl také k dispozici SOS tlačítko pro případ krize.

Alati má prý dobrou paměť, a tak si své věci jako oblečení, hygienické potřeby atd. jednoduše zorganizoval a později se ve tmě zcela bezpečně pohyboval. Pár prvních dní se prý hodně plazil a opatrně prozkoumával své okolí. Později se otrkal a získal větší přehled, i když přiznal, že se několikrát praštil do hlavy. Původně po něm rodina chtěla, aby tak třikrát za den mluvil na kameru, zřejmě aby poznali, jestli je psychicky v pohodě. První tři dny mu to nedělalo problémy, ale pak se dostavily halucinace... Od té chvíle se začal Alati soustředit hlavně na sebe, aby se podle svých slov nezbláznil.

Došlo i na děsivé halucinace

Jaké halucinace během svého pobytu v temné „komnatě“ zažil? Začalo to prý různými tvary a barvami. Později dokonce uviděl vlak a musel sám sebe přesvědčovat, že to nebyla reálná scéna. To byl podle něj nejtěžší moment celé sázky. Dostavil se strach. Měl obavy, co všechno mu ještě jeho mozek nachystá a zkusil to zaspat. Halucinace však nepřestaly, ale postupně se zbavil obav z nich. K různým nereálným výjevům změnil přístup a přijal je. Například se mu prostor kolem vyplnil bílými bublinami. Věděl, že nejsou reálné, i když tak vypadají, a rozhodl se, že si zkrátka užije bublinkovou párty... Jindy se mu stalo, že kolem sebe viděl okna, nebo stropní ventilátory. Dokonce se mu stalo, že mu zmizel strop a místo něj se objevila noční obloha plná hvězd. „Bylo to neskutečně překrásné,“ dodal Alati s úsměvem.

Lidé, kteří jsou v naprosté tmě a klidu, vydrží spát mezi 15 až 17 hodinami, v extrémních případech i více jak jeden den. I Alati měl v plánu hodně spát. Bohužel se mu to nedařilo, protože měl k dispozici jen malou matraci. Podle jeho slov měl naspat tak 6 až 12 hodin pokaždé, když se uložil ke spánku.

Zbystřené smysly

Další kapitolou, která mnohé zajímala, bylo jídlo. Donášky jídla byly nahodilé, aby Alati nemohl odhadnout dobu, po jakou se v temné koupelně zdržuje. Pokrmy byly podle jeho slov vynikající, pocházely z restaurace Flower Child, ale nebyl si jistý, jestli to bylo kvalitou jídla, nebo jeho zesílenými smysly. Nemohl „jíst očima“, ale musel využívat čich a chuťové buňky, a když nevěděl, co přesně konzumuje, přišlo mu to ještě chutnější. Ostatně podobnou zkušenost můžete zažít také u nás – stačí v Praze vyrazit na Neviditelnou večeři (i když za jeden večer nebudete mít ostatní smysly tak zbystřené jako po několika dnech ve tmě).

Jak probíhal Alatiho běžný den?

Po probuzení si dal koupel následovanou sprchou. Najedl se, zacvičil si jógu, která přešla v meditaci a následně se znovu najedl. Hodně také cvičil: dělal planky (prkna), sedy-lehy a kliky. Zajímavá byla otázka, jestli alespoň tušil, jestli je den nebo noc, když neměl přehled o dnech. Alati prý slyšel vzdálené tlumené zvuky a dokonce zvuk zahradní sekačky nebo zahradního vysavače. Sám si pokládal otázku, kolik tak asi může být hodin pro takovou činnost.

Jak došlo na ukončení sázky?

Alati nemá přehled, co se který den událo, ale přibližně šest dní před ukončením sázky mu Rory Young nabídl, jestli se nechce vyplatit. Zřejmě si testoval reakce svého „protivníka“. Dva dny na to přišel sám Young s nabídkou na vlastní vyplacení. Nabídl $25,000, ale to Alati odmítl jako příliš nízkou částku. Asi 20. den přišel s další nabídkou $62,000. Původně to také odmítl, ale pak si prý uvědomil, že má zamlženou mysl a není schopen se pořádně rozhodovat a nabídku po pár minutách přijal. Následně Young sehnal právníka a tým, který měl výstup z koupelny natočit. Pro oči to měl být pěkný zápřah, i když byly vedlejší místnosti potemnělé a měl na sobě černé brýle. Následující noc zůstal v tomto „aklimatizačním“ pokoji a postupně si přivykl světlu. 36 hodin po ukončení sázky už seděl v Bellagiu a hrál poker...

Zdroj: The Action Network

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.