Poker jako dovednostní hra s prvky náhody

Přední český pokerový hráč, matematik a specialista na pokerovou teorii Lukáš "Alkaatch" Horák ve svém článku vysvětluje, proč je poker chápán jako dovednostní hra, a čím se liší od klasických hazardních her v kasinech.

Foto: Needpix.com

Poker je dovednostní hra s prvky náhody, ne hazard

Hráči pokeru tuto hru chápou jako dovednostní hru s prvky náhody, ne jako hazardní hru – tedy hru, kde o výsledku rozhoduje jen náhoda. První zásadní rozdíl mezi pokerem a ostatními kasinovými hrami je v tom, že kasíno se v pokeru neúčastní hry. Většina kasinových her je postavena jako souboj hráč versus kasíno a to má v pravidlech zajištěnu nějakou výhodu. Například v ruletě můžete vsadit na červenou nebo černou a v případě úspěchu zdvojnásobit svoji sázku, ale červená/černá padá méně než v 50 % , protože nula není ani červená, ani černá. Podobné hry, které mají přímo jako součást pravidel nějakou nevýhodu pro hráče se samozřejmě dají těžko dlouhodobě porážet.

Existují i kasínové hry, které čerpají z tématiky pokeru, ale o skutečný poker se nejedná. Uveďme Karibský poker, ve kterém hráči skládají pokerové kombinace a snaží se porazit dealera, který má matematickou výhodu srovnatelnou s výhodou v ruletě. U podobných her může občas hráč získat výhodu pomocí počítání karet (známe hlavně u Blackjacku), ale takové hráče kasino většinou vyloučí ze hry.

Ve skutečném pokeru se kasíno nebo pokerová herna hry neúčastní, ale zajišťuje chod hry – poskytuje prostory, stoly, žetony, dealery, floormany, další personál, hry jsou sledovány kamerami aby se zamezilo podvodům atd atd. Za to si kasíno účtuje nějaký polatek, kterým pokryje náklady a případně vygeneruje nějaký zisk, ten ale například u pokerového turnaje závisí pouze na počtu účastníků a nikoliv na průběhu hry, kterou pořadatel vůbec neovlivňuje. Hráči mezi sebou tedy soutěží ve hře, ve které není nikdo zvýhodněn a tím vzniká prostor pro uplatnění schopností a dovedností. Pokud se jich zeptáte, které dovednosti jsou pro hraní pokeru potřeba, dostanete dlouhý seznam věcí, které by pokerový hráč měl umět, některé z nich v hrubých obrysech popíšeme:

• Počítat kombinace a pravděpodobnosti – zkušení hráči umí v každé situaci stanovit jaká je pravděpodobnost že jim přijde určitá kombinace, kolik lepších nebo horších kombinací může držet soupeř, vědí s jakými kombinacemi vstupovat do hry z různých pozic.
• Rozpoznat zda je vhodné vsadit, navýšit, dorovnat či složit a případně stanovit správné velikosti sázek – všichni hráči dostanou v dlouhodobém měřítku stejné množství dobrých a špatných kombinací, ale lepší hráči dokážou na svých silných kombinacích vyhrát více žetonů a se špatnými kombinacemi naopak neprohrají tolik, kolik by prohrál méně zkušený hráč, takže v celkovém součtu dopadnou výrazně lépe.
• Bluffovat – pokud bychom vsázeli jen se silnými kombinacemi, byla by naše hra velmi snadno čitelná. Proto je nutné i bluffovat a naučit se, jaký je správný poměr počtu silných kombinací a počtu kombinací, se kterými v dané situaci bluffujeme. Ten je pak nutné ještě upravit podle stylu hry soupeře a psychologických faktorů.
• Pozorovat hru soupeřů a nalézt správnou protistrategii, umět číst chování soupeřů – u živého pokeru jde hlavně o řeč těla, ale i online pokeru je možné mnoho věcí vyčíst například z rychlosti s jakou soupeř udělal své rozhodnutí. U obojího má zásadní význam sledování soupeřovy předchozí hry a nalezení různých chyb v jeho strategii, případně určitých vzorců podle kterých vsází (například příliš často bluffuje, s bluffem volí jinou velikost sázky než se silnou kombinací, dorovnává i když nemá dostatečnou pravděpodobnost na výhru...).
• Dále je důležitá trpělivost, disciplína, soustředění, správa pokerových financí a omezování rizika a mnoho mnoho dalšího. Velice důležitá je i domácí příprava, rozebírání odehraných partií s jinými zkušenými hráči, analyzování situací v různých matematických softwarech a testování nových nápadů a strategií.

Svůj vliv má samozřejmě i náhoda, ale ta v dlouhodobém měřítku přinese stejné množství štěstí a smůly všem hráčům, takže je ze hry po odehrání dostatečného množství her v podstatě eliminována. Ostatně i v čistě dovednostních disciplínách často potřebujete poměrně dlouhou dobu než se dovednost projeví. Legendární je v tomto ohledu jeden ze zápasů o mistra světa v šachu mezi Karpovem a Kasparovem. Pravidla byla taková, že první hráč který zaznamená 6 výher bude mistrem světa. Zápas se po 48 partiích dostal do stavu 5:3 pro Karpova, načež se ho prezident Mezinárodní šachové federace rozhodl zrušit s ohledem na zdraví hráčů. Hrálo se od 10. září 1984 do 8. února 1985. Není tedy divu, že v pokeru, kde je dovednost ještě zamaskována prvkem náhody, je potřeba odehrát skutečně velký počet her. To ale nic nemění na faktu, že dovednost se nakonec projeví.

Poker - hra dovedností nebo náhody: Co na to vědci?

Otázkou zda je poker hra dovednosti nebo náhody se zabývalo i mnoho vědeckých studií. Pravidelní čtenáři našich stránek jistě znají AKQ poker, což je velice jednoduchá hra pouze se třemi kartami, která na první pohled vypadá jako „větší bere“, ale ve skutečnosti při znalosti správné strategie, která spočívá hlavně v nalezení frekvence bluffů, můžete nad nezkušeným soupeřem získat značnou výhodu. Tuto variantu pokeru studoval T. S. Kuhn už v roce 1950, v té době se podobnými otázkami zabývali i legendární matematici John Nash, John von Neumann a další, ale vždy se jedná spíše o modelové varianty pokeru.

Myšlenka jedné z nich je následující: pokud nějaká hra závisí jen na náhodě, je strategie hrát hru zcela náhodně stejně dobrá, jako jakákoliv nenáhodná strategie. Pokud bude jeden hráč zcela náhodně vsázet na ruletě, bude jeho očekávaný výsledek vždy ztráta 5,3 % (což odpovídá výhodě kasína u americké rulety). Jakákoliv nenáhodná strategie ale nedokáže udělat lepší výsledek, což znamená, že tuto hru nelze považovat za dovednostní. Podobný myšlenkový pokus můžeme udělat i u pokeru.

Představme si souboj dvou hráčů, z nichž jeden své rozhodnutí zda vsadit nebo složit dělá zcela náhodně a druhý hraje nenáhodnou ale jednoduchou strategii – pokud je to možné, vždy vsadí nebo navýší sázky, pokud již navyšovat nelze, dorovná, ale nikdy nezahodí své karty. Tato strategie je velmi primitivní, dokonce vůbec nebere ohled na to jaké karty držíme, přesto však drtivě poráží náhodnou strategii. Například ve variantě Limit Texas Holdem vyhraje navyšovací strategie 97,8% všech sehrávek. Důvod je samozřejmě ten, že náhodná strategie velmi často v nějaké fázi hry (preflop, flop, turn, river) zvolí možnost zahodit karty a jen pokud při všech příležitostech dorovná, má šanci na výhru, ale vzhledem k tomu, že karty jsou rozdány náhodně, je tato šance 50%. Navyšovací strategie tak vyhraje všechny hry, ve kterých náhodná strategie zahodí karty a ještě polovinu her, ve kterých dojde k ukázání karet. Nenáhodné strategie tedy dokážou náhodnou strategii porážet a to dokonce velmi přesvědčivě, takže hra musí mít výrazný dovednostní prvek.

Dále existují studie, které statisticky analyzují již odehrané hry a snaží se určit, zda jsou výsledky ovlivněny primárně dovedností nebo náhodou. Základní myšlenkou je, že u náhodných her nedochází k udržení výkonnosti, hráč který v minulosti vyhrával v ruletě nemá v budoucnu o nic lepší šance, než jiný hráč který prohrával. U dovednostních her je tomu ale naopak, protože úspěšnost v minulosti indikuje lepší schopnosti a tím i lepší šance do budoucna.  Tento princip se často používá při analýze výkonnosti sportovních teamů, ale třeba i managerů investičních fondů. Dvě studie analyzovaly výsledky pokerových turnajů a obě došly k závěru, že k udržení výkonnosti dochází a hra má tedy dovednostní charakter, jehož míra je podle jedné z nich srovnatelná s golfem, u druhé s baseballem. Další studie analyzovala data ze 456 milionů her odehraných v online cash game a opět došla k tomu, že dochází k udržení výkonnosti a dovednost hraje klíčovou roli pokud se odehraje dostatečné množství her.

V poslední době se o poker zajímají vědci pracující na poli umělé inteligence, vznikají počítačové programy, které se snaží hrát optimální poker a pořádají se turnaje pokerových robotů. Na přelomu roku 2016 se pochlubily hned dva vědecké týmy tím, že jejich umělá inteligence poprvé porazila nejlepší lidské hráče v nejhranější pokerové variantě No Limit Hold'em a jejich úspěchy jsou ve vývoji umělé inteligence považovány za podobný milník, jakým bylo šachové vítězství programu Deep Blue nad Garrym Kasparovem. Na vývoji pokerového bota s názvem DeepStack se přitom významně podíleli také odborníci z Univerzity Karlovy a ČVUT.

Studie o vlivu dovedností a štěstí v pokeru:

• THE ROLE OF SKILL VERSUS LUCK IN POKER: EVIDENCE FROM THE WORLD SERIES OF POKER - Steven D. Levitt, Thomas J. Miles
• Toward Legalization of Poker:The Skill vs. Chance Debate - Robert C. Hannum, Anthony N. Cabot
• Poker Superstars: Skill or Luck? Similarities between golf — thought to be a game of skill — and poker - Rachel Croson, Peter Fishman, Devin G. Pope
• Beyond Chance? The Persistence of Performance in Online Poker - Rogier J. D. Potter van Loon,  Martijn J. van den Assem,  Dennie van Dolder