Šampioni European Poker Tour - 1. díl

V prvním díle se vrátíme k počátkům slavné evropské pokerové série. Její historie se začala psát v sobotu 18. září roku 2004, kdy se hráči sjeli do Barcelony. Během první sezony pak bylo odehráno ještě dalších šest turnajů včetně závěrečného Grand finále v Monaku. Už v té době se začalo tvořit několik fenoménů, které patří k European Poker Tour. O těch nejvýznamnějších událostech první sezony EPT se dočtete v následujících řádcích.

Premiérový triumf EPT putoval do Švédska

Úvodní turnaj v Barceloně přilákal 229 hráčů. Na rozdíl od dnešních poměrů, kdy je main event EPT rozložen často do pěti a více dní, se ten první odehrál během jediného dne. Vstupné činilo rovný tisíc eur a na osmičlenný finálový stůl se probojovali reprezentanti sedmi států. Jedinou výjimku tvořila Velká Británie se dvěma zástupci, což nebylo žádné překvapení. V první sezoně se totiž na finálový stůl podívalo hned 18 Britů, tomu se žádná jiná země ani nepřiblížila.

Přesto se v Barceloně poroučeli John Kabbaj a Gary Bush na 7. a 5. místě, na nejvyšší příčky tedy nedosáhli. Z výhry se radoval Švéd Alexander Stevic a tím se do historie zapsal jako vůbec první šampion European Poker Tour. Za vítězství inkasoval 80 000 € a v rámci EPT už se do placených pozic dostal pouze jednou. O tom však ještě v tomto článku bude řeč.

Zrodila se italská mašina na peníze - Luca Pagano

Kromě Stevice o sobě dal výrazným způsobem vědět jistý Ital. Jmenuje se Luca Pagano a umístil se na 3. místě. V té době asi ještě nikdo příliš netušil, že právě tento rodák z Benátska bude jedním z rekordmanů EPT. A to pořádným. V současné chvíli je totiž Luca Pagano nejúspěšnějším hráčem, co do počtu umístění na placených pozicích (celkem 20). Podařilo se mu dojít do peněz zatím v každé sezoně, většinou vícenásobně. V právě probíhající sezoně 9 se však Paganovi stále zářez ITM nepovedl. Má na to ještě dva pokusy v Berlíně a Monte Carlu. Podaří se mu to, nebo bude jedna dlouhá bilance zlomena?

Stejně tak Luca Pagano drží rekord v počtu dosažených finálových stolů (7). A díky tomu všemu vévodí historickému leaderboardu European Poker Tour, kde jeho náskok zatím marně stíhají další legendy. Co je však zřejmě nejpikantnější? Pagano nikdy nedosáhl na titul a co víc, třetí místo z úplně prvního EPT historie stále nedokázal překonat ani vyrovnat.

Další dva tituly pro Británii

Příští dvě zastávky byly mimo kontinentální Evropu. Po Barceloně se hráči sjeli k turnaji do Londýna a dnes již legendárního Grosvenor Vicoria Casina, zvaného "The Vic". Turnaj měl buy-in 3 000 liber a ovládli jej domácí hráči. Ti obsadili první tři příčky. Vítězem a majitelem 200 000 liber se stal John Shipley, v závěsu za ním se umístili jeho krajané John Falconer a Robert Cooper. Ze 175 účastníků se na finálový stůl povedlo dojít také dvěma Nizozemcům. Marcel Lüske opouštěl finálovou židli jako první, tedy na 8. místě. Šestou příčku obsadil Noah Boeken. To byl první důkaz o tom, že hráči ze země tulipánů a větrných mlýnů budou na okruhu EPT patřit k nejsilnějším velikánům.

Dva týdny na to se hráči jen přesunuli přes Irské moře, aby v dalším pokračování mohli soupeřit v Dublinu. Stejně jako v Barceloně šlo i v Irsu o jednodenní záležitost, vstupné 1 500 € nakonec složilo 163 hráčů. A na finálový stůl pronikli pouze ostrované, pět Britů a tři Irové. První finálový stůl zaznamenal Julian Thew, který skončil sedmý. Doma v Londýně mu final table unikl jen o vlásek, když vypadl na 9. místě. Šampionem se stal jiný Brit, Ram Vaswani. Odměnou mu bylo 93 000 € a toto jméno jsme v rámci European Poker Tour neslyšeli naposledy.

Ram Vaswani byl blízko druhému vítězství v main eventu EPT, prohrál ovšem v heads-upu

Kodaň mohla poznat dvojnásobného vítěze

Byl to právě Ram Vaswani, kdo měl jako první vynikající možnost obhajoby titulu EPT. A to navíc takzvaně "back-to-back", to jest v ihned po sobě jdoucích turnajích. Ze 156 startujících se na finálový stůl protlačili tři již zmínění hráči. Na čtvrtém místě skončil Julian Thew, který potvrzoval výbornou formu. Mnohem zajímavější byl ovšem finálový heads-up. Do něj nastupoval Ram Vaswani s převahou 3:2, to by mu ovšem nesměl být protivníkem Nizozemec Noah Boeken.

Ten se prezentoval velmi agresivní hrou a britský soupeř se nedokázal bránit. Boeken tedy stav žetonů otočil ve svůj prospěch. Vaswaniho naděje na druhý titul ukončila hra, v níž se dostali do all inu ještě před flopem. Brit byl s AJ pozadu oproti AQ, ale na flopu se situace obrátila, když přišly karty JT3. Turnový K ovšem zkompletoval Boekenovi postupku a riverová 5 definitivně znamenala vítězství Nizozemce. Milník, který dodnes provází turnaje EPT, tak mohl být zdolán ještě mnohem dříve, než se jeho pověst rozvinula. Tehdy by asi mnoho lidí nevěřilo faktu, že dvojnásobného šampiona nepozná European Poker Tour ani v následujících více než osmdesáti turnajích.

Poprvé se ukazují také Američané

Ve francouzském Deauville si vzali turnaj pod palec hráči z USA. Na finálovém stole obsadili první čtyři příčky, šampionem se stal Brandon Schaefer. Díky účasti 245 hráčů a buy-inu 2 000 € si Schaefer přišel na 144 000 eur. Na čtvrté příčce skončil známý Justin Bonomo. Druhý finálový stůl přidal do sbírky Luca Pagano, který vypadl jako osmý.

Američané nechali stopu také na finálovém stole EPT ve Vídni. Nikoliv ovšem tak výraznou, jako v Deauville. Tentokrát si pro titul a 184 500 € došel první Francouz, Pascal Perrault. Vídeň přilákala nejvíce hráčů z celé první série. Buy-in 2 000 eur složilo 297 lidí.

První Grand Finále v Monte Carlu

V březnu roku 2005 se v Monackém knížectví konalo vůbec první "Grand Finále" v rámci European Poker Tour. A byla to velkolepá událost, vstupné do turnaje totiž činilo ohromných 10 000 €, což bylo několikanásobně více než v předchozích turnajích. Tuto sumu přesto zaplatilo 211 hráčů, kteří se tak utkali o prize pool vyšší než dva miliony eur. A znovu mohl padnout slavný milník...

Do posledních třech hráčů se totiž probojovali šampioni Alexander Stevic a Brendon Schaefer. Oběma jim ovšem vypálil rybník Nizozemec Rob Hollink. Na Stevice zbyla bronzová příčka a 178 000 eur, Američan Schaefer jako poražený v heads-upu inkasoval 350 000 eur. Rob Hollink se stal prvním vítězem Grand Finále EPT, za což mu připadlo vynikajících 635 000 €.

Hollinka trefil na riveru druhý pár a vsadil all-in. Po slovu "call" se mohl radovat z titulu.

 

Tím byla první sezona European Poker Tour zakončena. Po půl roce se hráči následně opět dopravili do Barcelony, kde odstartoval druhý ročník. O tom ale až v příštím díle Šampionů EPT...

Přehled vítězů 1. sezony European Poker Tour