1. PokerArena.cz >
2. AKTUALITY

Michal Mrakeš aktuálně doválčil za rozvadovskými pokerovými stoly v rámci festivalu WSOP Circuit. S jedním z našich předních turnajových hráčů se mi poštěstilo před tímto výjezdem posedět u pár žejdlíku zlatavého moku, kde odvyprávěl celý svůj životní příběh.

Foto: Facebook/Michal Mrakeš

První brigády - Dealování ledniček v Sydney

Pokerové začátky - Deportace z Austrálie

Rozhovor s pokerovým profesionálem Michalem Mrakešem

Kdo by nyní očekával rozhovor o pokerových úspěších a diskuzi nad handami s tímto talentovaným pokerovým hráčem, bude možná trochu zaskočen. Dnes se s Michalem Mrakešem vrátíme na úplný začátek, kdy ještě vůbec netušil, jaká životní kariéra ho čeká. Čím vším si prošel, než usedl za pokerové stoly? Proč byl zavřen v deportačním centru? A jak se vlastně dostal k pokeru?

Michal Mrakeš: Začínal jsem jako průvodce na tříkolce po Praze

Jak to všechno začalo a čím sis vydělával před hraním pokeru?

Moje první brigáda byla pro Subway a rozdával jsem letáky v Mostecké za 50 Kč/hod. Pak jsem si všiml, že nějací brigádníci vozí turisty na tříkolce po městě. Oslovil jsem tedy jednoho, který mi dal kontakt na šéfa. Táhlo mě to k tomu i proto, že mám vystudovanou školu obor turismu a služeb. Zde jsem si vydělal i 50.000,- měsíčně, což pro 17letého kluka byly pěkné peníze. Tolik jsem si ale vydělával jen já a pár dalších. Kolo vážilo asi 250 kg a lidé bez tréninku to neměli šanci dělat 6 dní v týdnu.

Tuto brigádu jsem dělal tři letní sezóny a přes zimy jsem plánoval, jestli vyrazím do Miami nebo Austrálie naučit se pořádně anglicky. Na to za mnou přišel kolega z práce, jestli s ním nechci letět do Sydney, na což jsem kývl. Chtěli jsme tam zůstal půl roku, ale on tam zůstal 4 roky a já 5 let.

Bylo složité najít si v Austrálii zaměstnání?

V Austrálii jsem si na začátku našel stejně debilní brigády jako u nás. Peníze nic moc, ale životní styl byl na mnohem vyšší úrovni. Snažil jsem se získat práci číšníka. Do životopisu jsem napsal, že mám zkušenosti z Čech, ale po pár hodinách mě z restaurací vyhodili. Poznali, že žádné zkušenosti nemám. Nechali si mě až v sedmé nebo osmé restauraci v Darling Harbouru, tam jsem vydržel několik týdnů. Následně jsem si našel práci prodavače v malém obchodě se zeleninou na Bronte beach. I když byla minimální mzda $ 17/hod., dostával jsem $10 a po půl roce $12. Byla to jednoduchá práce, tak mi to tolik nevadilo.

Poslední prací v roli zaměstnance byla pozice recepčního v Sydney Backpackers. Bavilo mě potkávat lidi z celého světa. Hostel dostával i vouchery pro hosty na pivo zdarma v místních hospodách, těch se moc do oběhu nedostalo.

V Austrálii potkal Michal Mrakeš svou manželku, která pochází z Jižní Koreje

Zde jsi potkal i svou budoucí manželku. Jak k tomu došlo?

Se svou budoucí manželkou, která pochází z Jižní Koreje, jsem se seznámil ve sdíleném bytě v centru Sydney. V jednom pokoji jsme byli ubytovaní 4 kluci a ve druhém 6 holek. Jinak to ani nešlo, jelikož nájem v malém bytě stál okolo $ 100/den. A to se jednalo o rok 2010.

Foto: Michal Mrakeš (Michal Mrakeš se svou manželkou a jejich třemi dětmi)

V bytě, kde jsem bydlel, bylo 5 volných postelí. Ptal jsem se majitele, proč je má volné, a prý že nikoho nemůže sehnat. Řekl jsem, že mu s tím pomohu, a během dne jsem mu je zaplnil. Byl se mnou spokojený, tak mi nabídl, že má ještě další byt, ať ho také zaplním. Ten jsem obsadil během týdne. Poté jsem začal dělat sám na sebe. Pronajal jsem si byt za $750 a re-pronajal za $ 1.400.

Michal Mrakeš a jeho výnosný byznys s přeprodáváním ledniček v Austrálii

V Austrálii sis rozjel i zajímavý byznys s prodejem ledniček a praček. Jak ses k němu dostal?

Do tohoto bytu jsem pak pořizoval ledničku, kterou jsem našel na inzerátu na netu za $ 300. Přijedu domů, mrknu na internet a našel jsem tu samou za $ 100. Řekl jsem si, jaký jsem blbec, ale pak mě napadlo koupit i tu za 100 dolarů a přeprodat za $ 300. Povedlo se mi ji prodat za pár minut, a tak jsem začal skupovat pračky a lednice a následně prodával až za dvojnásobek.

Jeden z prvních kšeftů byl vtipný. Nakoupil jsem pračku a ledničku za $ 250 a dal na net. Než jsem dojel domů, tak mi volal zájemce. Ihned jsem mu je tedy vezl a jednalo se o stejný mrakodrap, kde jsem to pořídil, jen o 4 patra výše. Tím jsem vydělal $ 350 během hodiny. Takhle začal můj byznys v Austrálii, který jsem dělal cca 3 roky.

Brzy jsem si mohl dovolit dát výpověď v práci. Od té doby jsem již dělal pouze prodej ledniček a staral se o ubytování pro studenty. Měl jsem pronajaté dvě garáže, kde jsem měl vše naskladněné. Po pár měsících už jsem hledal vyloženě skladiště.

Pokerové začátky: První turnaj a hned trefené 2. místo

V jednom starším rozhovoru ses zmínil, že jsi s pokerem začal už zde. Co tě k němu přivedlo?

Jednou se k nám přišel ubytovat člověk, který mi byl už od pohledu sympatický. Když vytáhl pas, zjistil jsem, že jde o Čecha. Byl to Zbyněk, se kterým jsem se ihned spřátelil. Ptal jsem se, co dělá, a on že hraje poker. Já v té době o pokeru slyšel jen z vyprávění. S Honzou Škampou jsem hrával Magic a jediné, co jsem věděl o pokeru, že vyhrál první místo na EPT. Zbyněk říkal, že nejlepší pokeroví hráči vzešli z Magic a ze šachů, a tak mě začal učit tuto hru.

Hned na mém prvním live turnaji jsem skončil druhý a Zbyněk první. Od té doby jsem začal hrát karty pravidelně. Chodil jsem na cash games $1/2 a takhle to jelo až do roku 2012.

Michal Mrakeš a jeho deportace z Austrálie

Není tajemstvím, že jste byli jak ty, tak tvá budoucí manželka deportováni z Austrálie. Co tomu předcházelo?

V té době budoucí manželku deportovali zpět do Jižní Koreje. V Austrálii byla podmínka pro Korejce, že si musí odpracovat 3 měsíce na farmě zdarma, aby si mohli prodloužit vízum. Spousta Korejců si ale zaplatila u jednotlivých farem, že mají odpracováno, a s tím šli na úřad. Zrovna ale probíhal zátah a manželku z fleku deportovali.

Řešili jsme na dálku náš vztah, co bude dál. Dali jsme si tedy sraz na Novém Zélandu a tam, že se o tom v klidu pobavíme. Dohodli jsme se, že budu střídat 14 dní v Austrálii a 14 dní na Zélandu a budeme takhle dále pokračovat. Jenže při příletu z Aucklandu mě zastavila vízová kontrola. Ukázal jsem jim víza a že jsem student, jenže jsem nevěděl, že jako student nemohu opustit Austrálii mimo školní prázdniny. Kvůli tomu mě také hned deportovali.

Museli mě deportovat někam do EU, takže mi nabídli Anglii, se kterou jsem souhlasil. Do Sydney jsem přiletěl pozdě v noci a již žádný let do EU neletěl, takže mě zavřeli do deportačního centra na 1 den. Převáželi nás autem bez klik a jen jsem nostalgicky vzpomínal při průjezdu Sydney: "Támhle jsem kupoval ledničku, támhle jsem ji zase prodával..." Po deportaci mi ve skladě zůstalo spousty ledniček.

Z Londýna jsem pak přeletěl do Prahy, kde jsem se po 5 letech potkal s rodiči. Volal jsem pak ženě, že jsem byl též deportovaný, a dohodli jsme se, že sem přiletí a vezmeme se.

Jak probíhala aklimatizace zpátky v Čechách?

Následně jsem přemýšlel, co budu dělat, protože jsem byl zvyklý na nějaký vyšší příjem ze Sydney. Zjistil jsem, že nic neumím, tak jsem šel zkusit zase dělat průvodce. To jsem vydržel 1 den, protože mi to nevydělalo ani na nájem tříkolky. Měl jsem našetřeno něco z Austrálie, poker mě bavil, tak jsem začal hrát i zde. Na cash game 10/20 jsem zjistil, že si vydělávám víc, než je průměrná česká mzda, a tak jsem hrál dál.