Hra z blindů - díl 1.

Vítám vás u prvního dílu krátké série článků zaměřených na jednotlivé specifické aspekty cash game. Prvním tématem, kterému se budu věnovat je hra z blindů a jejich obrana. Principy v tomto článku popsané se dají aplikovat i na jiné pokerové disciplíny, ale vzhledem k tomu, že já osobně hraji víceméně pouze cash game, tak jsou zaměřené primárně na ní.

Pokud hrajete full ring, bude pro vás hra z blindů velmi důležitá. Pokud je vaší oblíbenou disciplínou 6-max, dobrá hra na blindech bude pro vás prakticky nezbytná, vzhledem k tomu, jak často budete z těchto pozic hrát.

Je důležité si uvědomit, že prakticky každý hráč na blindech přichází o peníze. A to včetně těch nejlepších hráčů. Není toho mnoho, co byste s tím mohli dělat, můžete se však přinejmenším snažit své ztráty minimalizovat, jinými slovy přicházet o co nejméně peněz. A o tom je dnešní článek.

Dorovnat nebo 3betnout?

Asi nejzásadnější otázkou ve chvíli, kdy jste na blindech a čelíte raisu soupeře z pozdní pozice je, kdy je lepší soupeře pouze dorovnat a kdy ho naopak raději 3betnout. Nejdůležitějším faktorem, který musíte vzít v potaz je, jak široce soupeř z dané pozice otevírá. Je něco úplně jiného hrát proti hráči, který na buttonu krade prakticky s jakýmikoliv dvěma kartami a proti hráči, který je tight a otevírá pouze něco jako 15-20% všech kombinací.

Jak často musí soupeř zahodit, aby byl 3bet ziskový sám o sobě?

V následující tabulce se můžete podívat, jak často soupeř musí zahodit, aby se vám vyplatilo ho 3betnout a být ziskový bez ohledu na další průběh handy.

Cut-off range vs button range

Když už hovoříme o rangích, je nesmírně důležité věnovat pozornost tomu, z jaké pozice váš soupeř otevírá a jak široce z této pozice otevírá. Mnoho hráčů dělá tu chybu, že hrají podobně – a tedy i používají stejnou range -  bez ohledu na to, zda soupeř raisnul z cut-offu nebo buttonu.

Celá řada hráčů otevírá na cut-offu relativně tight, obvykle něco jako 20-25% všech kombinací, zatímco na buttonu klidně raisují s 50% nebo dokonce 60% všech karet. Asi nemá smysl zdůrazňovat, jak odlišné tyto range jsou. Stačí se podívat na následující srovnání cca 20% range s cca 50% rangí v PokerStove.

Proti hráči co otevírá 50% nebo i více všech kombinací si můžete dovolit 3betovat o poznání více než proti hráči, který otevírá na cut-offu s daleko užší rangí. Prostě a jednoduše proto, že jeho range obsahuje daleko větší množství slabých kombinací, se kterými mu povětšinou nezbude nic jiného, než na váš re-raise složit. Proto byste měli mít ve svém HUDu rozlišené soupeřovi statistiky podle pozice – schválně se na to někdy podívejte a uvidíte, jak moc se liší range na cut-offu a buttonu u hráče, jehož statistika ATS (Attempt to Steal) ukazuje celkem 30%. A to ani nemluvím o tom, že je do této obecné statistiky kromě pozice z cut-offu a buttonu ještě potřeba započítat hru ze small blindu ve chvíli, kdy všichni ostatní hráči své karty složí.

Fold to 3bet aneb jak často soupeř skládá na re-steal

Dalším naprosto klíčovým faktorem je jak často soupeř skládá na 3bet. Tento faktor přímo navazuje a je úzce spojený s tím, s jak širokou rangí soupeř otevírá. Pokud váš soupeř otevírá poměrně tight, nicméně jeho statistika Fold to 3bet je vysoká - řekněme okolo 80% (ale cokoli nad 70% už asi stačí), nejspíše ho můžete relativně často 3betovat light jako bluf. Na druhou stranu, pokud otevírá hodně loose a na 3bet skládá jen nerad, je asi zbytečné ho 3betovat jako bluf. Místo toho ho je lepší ho 3betovat for value i s o něco slabšími kombinacemi.

Jak hrát se středně silnými handami

Zvážit všechny tyto faktory je obzvláště důležité, sedíte-li na blindu s nějakou řekněme středně silnou handou, jako je třeba AJ nebo KQ, střední pár a podobně. S těmito handami asi není dobrý nápad 3betovat soupeře, který otevírá poměrně tight a přitom má stále velký Fold vs 3bet. Pokud proti vám bude pokračovat ve hře, bude to nejspíše s větší části s kombinacemi, které vás budou dominovat. Proto byste neměli s těmito kartami soupeře, který otevírá poměrně tight a často zahazuje na re-raise, 3betovat pokud možno vůbec. Soupeř totiž většinu svých slabších karet zahodí a bude pokračovat pouze s těmi, které budou silnější a budou vás dominovat. Ve výsledku tak budete buď hrát velký pot mimo pozici s relativně slabou kombinací (a navíc ještě proti silné rangi), nebo vás soupeř 4betne a budete nuceni své karty složit. Efektivně tak měníte docela dobrou kombinaci vlastně v naprostý bluf. Tím myslím, že pokud soupeř v reakci na váš 3bet buď složí nebo 4betne (a donutí vás tak foldnout), mohli jste ho rovnou 3betnout s něčím jako 72 mimo barvu, když to trochu přeženu.

Naopak, proti někomu, kdo otevírá z buttonu 50% všech kombinací a nerad skládá na 3bet, se vyplatí rozšířit svou value range i o tyto handy, neboť je slušná šance, že se soupeř podívá na flop s něčím jako QJ, 87, KJ nebo s malým párem a podobně - prostě s rangí, kterou naopak dominujete vy.

Polarizovaná range vs depolarizovaná range

Tím se dostáváme k zajímavému tématu a to je polarizace rangí. Polarizovaná range se nazývá range, která je složena pouze z kombinací síly na opačné straně spektra. To znamená, že je složená buď z extrémně dobrých karet, nebo naopak z velmi slabých karet. Za zmínku ještě stojí, že obě range budou z pohledu statistiky "vypadat stejně". Například v následujícím obrázku jsou dvě naprosto odlišné range, které však obě reprezentují cca 6,6% karet. Proto se vyplatí sledovat své soupeře, jaké karty na své akce mají, neboť samotný HUD nám jen málokdy poskytne v tomto směru spolehlivá data.

Důvodem proč používat na re-raisování takto složenou range je především to, že kdybychom 3betovali pouze s těmi nejsilnějšími kombinacemi, tak by si soupeři zanedlouho všimnuli, že re-raisujeme jen s dobrými kartami a brzy by se přizpůsobili -  začali by skládat vše s výjimkou opravdových monster.

Proto je potřeba čas od času re-raisovat i s nějakými blufy a slabšími kartami, aby si protihráč nemohl být nikdy jist, jak silné karty vlastně máme na náš 3bet. Na lehký 3bet je dobré si vybírat karty, které mají nějakou hodnotu pro případ, že soupeř dorovná a budeme muset hrát po flopu. Ideální jsou třeba suited esa s malým kickerem, kde kromě toho, že můžeme flopnout flush draw, máme naději ještě na nějaký gutshot a podobně. Nebo se třeba dají použít suited connectory.  Prostě karty, které nám dají naději, že dostatečně často flopneme něco, co nám umožní zůstat agresivní a pokračovat v akci.

Kdy používat polarizovanou range?

Řada hráčů takto postavenou range používá proti soupeřům, kteří málokdy dorovnávají 3bet a obvykle reagují tak, že buď složí, nebo 4betnou. Proti takovýmto hráčům je škoda 3betovat s handou jako je 99 nebo AJ nebo dokonce AQ.

Na případný 4bet budeme muset nejspíše asi zahodit a vlastně jsme se tak připravili o možnost hry s docela slušnou kombinací, která by měla proti soupeřově rangi dobrou equity. S takovými handami je asi lepší prostě soupeřův raise dorovnat a zahrát si proti němu po flopu. Proti těmto lidem je proto lepší 3betovat pouze s kartami, se kterými budeme předem vědět, jak zareagovat na 4bet – s tou silnou částí spektra jim prostě pošleme all-in a blufy zahodíme.

Kromě toho se často vyplatí mít polarizovanou range, pokud bychom byli po flopu mimo pozici, což je při obraně blindů často ten případ.

Samozřejmě, poměr silných a slabých karet v naší rangi musíme namíchat a přizpůsobit našemu soupeři. Pokud je to špatný hráč, který otevírá poměrně široce a velmi často na 3bet skládá, můžeme mít ve své rangi blufů o poznání více než proti tight hráči, který otevírá jen velmi úzkou range. Range takového hráče bude o tolik silnější, že se nám nevyplatí ho 3betovat light příliš často.

Kdy používat depolarizovanou range?

Depolarizovaná range je naopak range, která obsahuje jak silné, tak středně silné karty a jen málo úplných blufů, pokud vůbec nějaké.

Například něco jako TT+, AJ+, KQ+. Tuto range chceme obvykle používat proti soupeřům, kteří otevírají se širokou rangí a jen neradi skládají na 3bet. Místo toho často dorovnávají se slabými kombinacemi, jako jsou suited connectory, QJ, KJ nebo třeba A8 a malé páry - prostě na pohled hezké karty, které je jim líto zahodit a chtějí se podívat na flop.

Tady je zbytečné blufovat a naopak bychom tím vlastně vyhazovali peníze. Místo toho je lepší rozšířit value range o karty jako jsou desítky nebo AQ, AJ a AT, tedy karty, který mají dobrou šanci na flopu trefit pár s dobrým kickerem a třeba i nějaké draw k tomu.

Pokud bychom k tomu ještě měli pozici, tak je to naprosto ideální a je to situace, do které bychom se měli snažit dostat.

Nedorovnávejte s malými páry

Jednou z důležitých věcí při obraně blindů je, že se jen málokdy vyplatí dorovnat soupeřův pokus o krádež s malým párem (něco jako 22-66 možná 77). Na flopu se obvykle otočí celá řada vyšších karet a vy budete nuceni hrát s malým párem mimo pozici, aniž byste měli nejmenší tušení, jak si vlastně stojíte. Řada agresivních hráčů je schopná pokračovat na flopu a často i na turnu continuation bety, které se vám jen těžko budou například s párem čtyřek na boardu KT28 dorovnávat. Obecně vzato se vám jen velmi obtížně bude dostávat do laciného showdownu.

Kromě toho je třeba si uvědomit, že naprostá většina hráčů má na raise z pozdní pozice natolik širokou range, že i když flopnete set (a to nebude příliš často), jen málokdy bude mít soupeř tak dobré karty, aby vám ho zaplatil. Ve výsledku je tak lepší s malými páry buď skládat, nebo s nimi soupeře 3betnout jako bluf.

To je pro dnešek vše, doufám, že se vám článek líbil a příště se opět budeme věnovat obraně blindů, tentokrát se podíváme na hru na flopu.