Jak se stát CG profíkem - XXIV. Hra na flopu

Jak se stát cash game profíkem XXIV. díl - hra na flopu

Tabulky startovních kombinací známe, víme zhruba, jak 3betovat a jak se proti 3betu bránit. Všechny tyto věci se ale týkají hry před flopem. Dnes se tedy podíváme na hrubý nástřel toho, jak hrát na další streetě (neboli v dalším sázkovém kole), kdy se na stůl vyloží 3 karty a my se musíme rozhodnout co dál.

Nemyslím, že má smysl probírat velice dopodrobna všechny možné scénáře, protože bychom se nevešli ani na 100 stránek. Proto se raději zaměřím na věci, které bychom měli na flopu brát do úvahy. Situace, se kterými si nejste jisti, rozhodně posílejte na diskusní fórum, kde se na specifické handy můžeme podívat přesně dle dané situace.

Jakou máme handu

Občas se trefíme velice silně, občas nemáme vůbec nic, občas máme tak něco mezi tím. Naše strategie na flopu se velice často odvíjí právě od síly naší handy a jak moc jsme se trefili. Právě dle síly naší handy bychom se měli hned na flopu rozhodnout, kolik chceme do potu dále investovat peněz, a měli bychom si tedy vytvořit plán, jak toho dosáhneme.

Máme například skvělé karty, jako set, postupka, nebo flush, a chceme hrát o co nejvíce peněz? Asi by nás plán měl být poměrně sázení a raisování, pokud budeme mít možnost.

Se středně silnými kombinacemi, jako jsou nejvyšší páry se středním až špatným kickerem nebo druhé páry, obvykle nechceme do potu investovat nijak vyloženě moc, na druhou stranu pouhé checkování a showdown také nebudou vždy skvělou variantou, protože karty máme silné dost na to, aby soupeř mohl callnout jednu nebo dvě sázky. Obvykle ale nechceme raisovat nebo hrát s jednopárovými kombinacemi nijak extrémně živě a rozhodně se musíme připravit na to, že občas prostě zahodíme.

Se slabými až žádnými kombinacemi se obvykle rozhodujeme mezi bluffem a vzdáním handy. Asi nebudeme chtít hrát dobrovolně o velké peníze, takže náš plán je spíše ten, aby soupeř své karty zahodil, a pokud nezahazuje, tak chceme handu prostě nechat být.

Coje soupeř za typ

Náš plán na flopu se velice odvíjí od toho, jaký typ soupeře proti nám hraje. Sedíme proti hráči, který je velice bojácný a zahazuje vše, krom těch nejsilnějších kombinaci? Asi je dobrý plán často bluffovat a sbírat poty, ale nehrát o velké poty bez opravdu prémiových kombinací, a dávat si opravdu veliký pozor, když tento hráč začne hrát agresivně.

Proti soupeřům, kteří naopak nikdy nic nezahodí, bychom zas měli přestat bluffovat my. Tyto hráče nebudeme ze hry vyhánět, takže by se naše strategie měla zaměřit spíše na to, abychom ze soupeře dostali co nejvíce peněz, když máme slušné karty. Proti tomuto soupeři zase můžeme s radostí sázet nejvyšší pár s dobrým kickerem, a můžeme očekávat, že soupeř bude dorovnávat s horšími kombinacemi.

Nechci zabředávat do podrobných strategií vůči různým typům soupeřů, jen bych chtěl ukázat, že typ a hra soupeře jsou pro nás při plánování hry extrémně důležité faktory, které není dobré podceňovat. Plán hry je na soupeři obvykle velice závislý a bez znalosti typu soupeře nikdy nebudeme volit optimální strategii.

Jaký byl vyložen flop

Další důležitý aspekt je to, jaké jsou vlastně karty na stole, jinak také řečeno textura boardu. Je veliký rozdíl mezi tím, jestli přijde flop velice koordinovaný, kde hrozí veliké množství různých draw, jako například T98, nebo je board velice bezpečný a vlastně žádné draws nehrozí, jako třeba A22.

Koordinované boardy jsou obvykle velice zrádné, protože žádné kombinace nejsou úplně v bezpečí a další vyložené karty mohou zcela změnit akci, a i silné kombinace se mohly stát vlastně odpadem. Proto tyto boardy chceme se svými hodně silnými kombinacemi, řekl bych tak set a výš, hrát hodně rychle a snažit se dostat co nejvíce peněz do potu, dokud jsme lepší.

Naopak se svými středně silnými kombinacemi, což by mohla být i esa na ruce, bychom měli být opravdu obezřetní, protože naše karty jsou velice lehce poraženy a mohli bychom hořce litovat, že jsme se zapletli do velkého potu. Špatné karty potom obvykle nechceme bluffovat, pokud soupeř nezahazuje opravdu hodně.

Nekoordinované boardy jsou naopak takové, které chceme bluffovat poměrně často, protože je poměrně obtížné na nich něco trefit a soupeř bude mít obtížné dorovnávání. Top páry s dobrým kickerem, sety, občas i dva páry, jsou potom o dost silnější a můžeme si dovolit občas trochu zpomalit, nechat soupeře bluffovat, a nemusíme okamžitě hrát o vše na flopu, pokud máme velice dobré karty.

Není třeba se bát nějaké draw a obvykle pokud jsme lepší, tak má soupeř 0 až 3 outy na zlepšení, což rozhodně není nijak mnoho. Rozhodně to ale neznamená, že chceme tyto boardy hrát pomalu, protože chceme se silnými kartami hrát o co možná nejvíce peněz. Spíše že si to v některých situacích sem tam občas vzácně můžeme dovolit, rozhodně bych to ale nebral jako jakýsi standard.

Závěrem

Hra na flopu je extrémně komplexní a zábavná disciplína, která závisí na mnoha a mnoha proměnných. Existují desítky a možná spíše stovky hodin videí, a stohy popsaných papírů, které se zaměřují na některý z aspektů hry na flopu. Do jednoho článku se rozhodně nevejde vše, proto jsem vypíchnul tři řekl bych nejpodstatnější aspekty. O dalších si povíme v dalších dílech této série, a některé již zmíněné více rozpitváme.

Důležité je ovšem celou situaci brát jako komplexní celek proměnných a podle toho uzpůsobit plán hry. Není dobré se pouze podívat například na texturu boardu a udělat plán. Soupeř i síla našich karet hrají také obrovsky důležitou roli.

Situace z vaší hry na flopu se nebojte posílat na fórum, kde se můžeme právě na různé situace podívat a rozebrat vše, co je důležité.

Příště něco o pokerovém konceptu SPR, díky kterému bychom měli naši hru na flopu ještě zlepšit.

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.