Ivan Bartoš: Lidé o sobě dokážou rozhodovat sami

Přečtěte si rozhovor, který našemu portálu poskytl předseda Pirátské strany Ivan Bartoš. Dozvíte se, co si myslí o novém hazardním zákoně, pokeru, cenzuře internetu, ale také o jeho vztahu ke karetním hrám.

Zdroj fotek v článku: Ivan Bartoš / Česká pirátská strana

Rozhovor s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem

Pirátská strana byla nejhlasitějším politickým subjektem, ne-li vůbec jediným, který protestoval proti novému zákonu o hazardu. Ještě než se ale dostaneme k tomuhle „nepříjemnému“ tématu, co Ivan Bartoš a karty? Hraješ poker anebo jiné podobné hry?

Piráti šli do boje proti cenzuře s dalšími organizacemi, spíše než politickými to však bylo s profesními sdruženími ISP poskytovatelů, SPIR, občanskými iniciativami i s hráči pokeru, kteří, bohužel díky vesměs populisticky vedenému boji proti hazardu, který reálným bojem vlastně není a naprostýmu ignorování reality zpovykovanými zákonodárci, dostávají při každé novele více a více na frak. Toliko k první části vaší otázky.

A teď k těm kartám. Při studiích jsem hrával pravidelně mariáš o peníze. O desetníky, o padesátníky a pak i o koruny. To je teď už vlastně zakázaný. V Americe jsem v New Orleans poker hrával docela pravidelně. S unlimited buy in to byla docela divočina. Po volbách do Evropského parlamentu, které nedopadly jen o 0,23 procent, jsem se obloukem vrátil k hříchu mládí. Vedle práce, politiky a rodiny teď už více než tři roky poměrně aktivně mastím Magic The Gathering se stejně starými (nebo mladými?) kamarády. Na tuhle hru zatím ještě ministerstvo financí nelíčí, ale v zahraničí už začínají problémy s různými turnaji, když je možnost výhry. Děsím se momentu, kdy Babiš objeví collectible card games a zjistí, že v balíčku za 70 korun může někdo otevřít raritní kartu v ceně několika tisíc korun.

Zákonodárci se snažili rozdělit hazardní hry podle nebezpečnosti a odpovídají tomu i dvě sazby daně - 35% pro automaty a 23 % pro ostatní hry. Je takové rozdělení dostatečné?

Je patrně žádoucí, aby nějaká klasifikace existovala, měla by ale řešit fenomén komplexně. Pokud je nějaká věc či droga návykovější, co nám ve skutečnosti říká sazba daně? Lidi bohužel snesou vyšší zdanění za něco, co je opravdu bere, aniž by to odráželo nějaký další racionální aspekt.

Klasifikujme tedy věci klidně podle společenské nebezpečnosti, ale nepromítejme je do zdanění. Vede-li třeba nějaká nezvládnutá herní aktivita k sociálně patologickému jevu, soustřeďme se především na jeho prevenci a na zmírnění jeho dopadů tzv. harm reduction.

Toto by mělo platit u psychotropních látek stejně tak, jako u hazardních her. Uvědomme si, že si nablblé losy bez kontroly může kdokoliv starší 18 let na poště koupit klidně za celou výplatu. Návratnost je u nich nižší než u automatů, přesto jsou považovány za „soft“ a nikdo o nich neuvažuje příliš jako o hazardu. Dává to smysl?

Ústavní soud na konci února odmítl stížnost na cenzurní paragrafy v nové hazardní legislativě. Byla to poslední možnost, jak s problémovými pasážemi nového zákona něco udělat? V odůvodnění tohoto rozhodnutí soud prohlásil, že technický zásah proti nelegálním hrám není cenzura internetu. Zabýval se ale vůbec tím, že o takovém zásahu nerozhoduje soud, ale úředník?

Ústavní soud toto označil za běžnou praxi, ovšem s odůvodněním nemohu souhlasit. Předběžné opatření, které může soud vydat a může mít v určitém případě za následek blokace nějaké internetové služby či stránky, je otázkou několika dní. Sami jsme to zažili v účelové kauze, kdy nám v průběhu pirátské volební kampaně na základě nesmyslného podání právní firmy Čermák a spol. soud nařídil stáhnout videoklip, ve kterém jsme měli renderovaného panáčka inspirovaného postavičkou LEGO. (Jinak LEGO používá ve svých aktuálních kampaních jak ODS, tak TOP09 a nevšiml jsem si, že by se na ně LEGO Denmark skrze Čermáka obořilo). Argument „pomalosti soudů”, kterým ministerstvo financí zdůvodnilo vyčlenění agendy blokování mimo správný proces, tedy neobstojí. Reálný důvod, proč by blokace nemohla jít soudní cestou neznáme, a ani Ústavní soud ho ve svém zdůvodnění nedoložil. V případě zásahu úředníků sice existuje něco jako rozkladová komise. Konečné slovo má však nakonec ministr a ten se v průběhu přípravy zákona kamarádil s partou, která na této nové regulaci setsakramensky vydělá.

Během tiskové konference o spuštění nové hazardní legislativy, kterou ministerstvo financí uspořádalo na konci ledna, si ministr Babiš postěžoval. Všem kritikům blokování webů prý nabízel místo v rozkladové komisi, která má rozhodovat o seznamu zakázaných stránek a několik z nich, včetně tebe, mu ale ani neodpovědělo. Nebylo by lepší, když už zákon prošel, jak prošel, abys byl aspoň „u toho“?

Tato nabídka od Andreje Babiše přišla jmenovitě řadě odpůrců zákona. Například i ústavnímu právníkovi Marku Antošovi, který byl aktivní v rámci iniciativy Přichází cenzor, a tuto skupinu zastupoval i v tripletu Piráti-senátoři-profesní organizace, který Ústavnímu soudu podal návrh na zrušení cenzurních paragrafů.

Blokování se navíc týká jen provozovatelů, kteří cílí na české hráče například reklamou, webem v češtině nebo možností platit v korunách. Ostatní společnosti blokovány nebudou, ale herny s CZ licencí musí dle zákona výrazně zúžit nabídku svých her. Nebude to ve výsledku hráče motivovat ke hře u nelicencovaných provozovatelů?

Pokud někdo bude chtít hrát například na plnohodnotných pokerových serverech, blokaci prostě obejde, jenom to bude mít těžší. Na každou promyšlenou represi reaguje část lidí odchodem do ilegality. Ukázalo se to během prohibice v USA a vidíme to na stále dražší a nefunkční represivní drogové politice, kterou dokonce sám bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan veřejně označuje za kontraproduktivní. Nechápu, že si naši zákonodárci tyto příběhy prostě nenastudují.

Tento specifický pokus o regulaci hazardu navíc, a to je nejsmutnější, hraje do karet novodobým Al Caponeům. A to jak provozovatelům online, tak ilegálním hernám v reálném světě. Mimochodem, kam se podělo vybavení zrušených heren po zavedení zón s nulovou tolerancí na základě městských vyhlášek? Ve velkém migrovalo k “novým majitelům”. Výrazně si polepšili online herní podnikatelé, kteří své kontakty a um zúročili již při přípravě zákona. Dnes ve vyčištěném konkurenčním prostředí, doslova pod ochranou státu i ministerstva financí naplno roztáhnou svá sociálně patologická křídla.

Ale zpět do reálu: Já pocházím z Jablonce nad Nisou, který již pár let figuruje jako jedna velká zóna z nulovou tolerancí. Na jeho území včetně centra města se nyní provozuje 12 legálních „kasín“ a 13. se otevírá… Rozumíte, co chci říct?

Paragraf 59 nutí provozovatele hazardu, aby si ponechávali minimálně 5 % z peněz vybraných od hráčů, což v praxi znamená například drahé poplatky u pokerových turnajů a podobně. V důvodové zprávě se argumentuje tím, že je snaha zajistit vyšší výběr daní (respektive nějakou minimální částku) na pokrytí nákladů způsobených hazardem - je poker zrovna to odvětví, kde jsou tyto náklady velké? Neplatí pokeroví hráči na léčení gamblerů z automatových heren?

Celá problematika pokeru a jeho uchopení v české legislativě je velmi smutná a vůbec nechápu, proč se v této věci někdo konečně výrazně neozve. Patrně je pro politiky 30 000 aktivních hráčů, nikoliv sociálních případů, něco, čím se v rámci své neznalosti problému nehodlají zabývat. Již předchozí zákon pana Kalouska (který byl silně ovlivněn jinou lobbistickou skupinou než Babišova-Závodského loňská novela), který reálně zrušil možnost fungování pokerových klubů, nahnal turnajové hráče do kasína hned vedle nevýherních blikajících automatů. To ovšem z pokeru tvrdý hazard nedělá. Míra dovednosti a štěstí je v pokeru v rozumné balanci. V roce 2010 International Mind Sports Association uznal poker jako dovednostní hru a postavil ji tak na úroveň šachu.

Ale k věci. Vzhledem k tomu, že Česká republika nepracuje s rozpočtovým určením ve smyslu, že peníze za dálniční známky nejdou na opravu silnic či peníze z cigaret nejdou výhradně na léčbu rakoviny plic a hrtanu, je argument dle mého názoru lichý. Solidaritu v rámci společnosti totiž financujeme všichni v rámci našich daní. Negativní společenské dopady hry, ve které soutěží živí hráči proti sobě, skutečně nedosahují ani o několik řádů takové hodnoty, aby se dalo licitovat o 5 procent z každého sehraného turnaje. Je to prostě blbost.

Náměstek ministerstva financí Závodský věnoval Pirátům dlouhý příspěvek na svém blogu, ve kterém vás obviňuje z nedospělosti a nekonstruktivnosti. Jeho text se setkal s velkým ohlasem i u nás na fóru. Jak bys na něj zareagoval?

Pan Závodský tenhle text musel psát na objednávku, nebo mu ho někdo připravil. Je to snůška demagogie a fabulace, kde plete politické angažmá s věcnou podstatou problému. Text mi navíc přijde jak nějaká špatná ukázka přednášky na téma, nemám argument, použiju hluboký lidský příběh, to u lidí zabere. Pan Závodský se točí na sirotcích, nezodpovědných rodičích, nesmyslech o bukanýrech a krvácející společnosti? Pokud je někde skutečný veřejný zájem, tak je to zájem 80 procent domácností, které mají doma internet. A ten zájem je takový, aby jim Babišův super-ouředník přes excelovskou tabulku na základě udavačských emailů neblokoval kam se mohou a nemohou na internetu dívat.

Já věřím, že si naopak naprostá většina lidí dokáže o svém životě rozhodovat sama, bez patronace státu a bez otcovské péče pana Závodského pod dozorem pana ministra Babiše.

Závodský opakovaně veřejně lhal, dokonce ve vysílání České televize. Problému online světa, ale ani pokeru, nerozumí a neměl by se k tomu takto vyjadřovat, když už tu cenzuru prostě proloboval. Navíc, pokud celou záležitost přenáší do politické roviny a hovoří o nějakém angažmá Pirátů ve vleku ODS, chtěl bych vidět, jaké má pro to podklady. Pokud má takové indicie, ať je doloží, nebo se omluví. Reagovat nějak ostřeji je pod moji úroveň. Jeho prohlášení o regulaci online her typu World Of Warcraft bylo terčem mnoha epických internetových memů. Smutné je, že to tento právník, který se „narodil se v roce, kdy Matka Tereza obdržela Nobelovu cenu míru“, jak píše na svém osobním profilu, myslel vážně.

Piráti se letos na podzim chystají dobít poslaneckou sněmovnu. Když si odmyslíme zákon o hazardu anebo ostatní aktivity ve snaze zachovat svobodu internetu, řekni našim čtenářům, proč by měli volit Pirátskou stranu?

Je to jednoduchý. Usilujeme o otevřenost a férovost ve veřejném prostoru. Chceme fungující moderní politiku, která pomáhá lidem a využívá technologie ve prospěch demokratické společnosti. Není tu žádná strana, která by neměla škarloupy a rozuměla otevřené informační společnosti, ve které žijeme a jejím možnostem. Stát nás skrze technologie jen buzeruje, místo aby se zefektivnil a nám ulehčil život. Navíc prostě děláme to, co tvrdíme že se dělat má. Všechno, co jsme kdy chtěli po státním aparátu, máme od počátku v našem fungování. A podle mě jsou u nás fakt chytrý lidi, oproti tomu, co musíme sledovat v naší parlamentní politice. Ostatně proto jsem do toho šli. Chceme, aby lidi o sobě mohli rozhodovat sami, a když už nás teda někdo zastupuje, tak aby naše životy neřídily prefabrikovaný politický tváře, lidi jako Nagyová, Okamura, Huml, nebo třeba nový vůdce tatíček Babiš.