Typologie hráčů pokeru - Loose passive

Následná série článků by měla pojednávat o určitých typologiích hráčů. Zkusím se zde zaměřit i na samotné praktikování jednotlivých stylů a hru proti nim. V neposlední řadě si povíme, co by mělo být vaším cílem, pokud se rozhodnete tento typ hry praktikovat (ano, cíl je vždy stejný, přehrát soupeře a vyhrát nějakou tu zlatku, ale znáte to - i cesta může být cíl).

Nejprve, než se pustím do charakteristiky losse passive stylu, považuji za správné zde objasnit čtyři základní termíny, ze kterých budeme vycházet i v dalších článcích.

Loose - loose hráči často mívají méně zkušeností, pokud tedy nehrajou loose záměrně. Označuje se tak hráč hrající přílišné množství kombinací. Procentuálně vyjádřeno: hrajeme-li víc jak 35procent startovních kombinací, jsme loose. Klidně se najdou loose hráči hrající třeba i 80 procent (pak se už s velkou pravděpodobností jedná o začátečníka).

Tight - hráč, který hraje jen silnější startovní kombinace, s nimiž má větší šance vyhrát, ať už to jsou páry, esa s vysokým kickerem nebo vyšší suited konektory (karty vedle sebe ve stejné barvě např. QJ v barvě). Samozřejmě mu také záleží na pozici, v jaké se nachází. Obvyklé procento hraných hand je okolo 20 procent. Speciální podskupinou je tzv. nit hráč, ten hraje jen prémiové handy (i pod 10 procent).

Passive - s trochou nadsázky se lze o pasivních hráčích vyjádřit jako o hráčích, kterým, pokud hrají online, někdo vymazal tlačítko raise. Tito hráči tedy po většinu hry jen callují, či se zdržují sázek. Sázet je vidíte jen o vánocích.

Aggressive - je v podstatě opak pasivního hráče. Často navyšuje třeba i se středním párem, nezřídka tak diktuje tempo hry. Naopak check nebývá od nich nejčastější (většinou až ve chvíli, kdy se vzdali potu).

(Uvedené typy jsou popsány spíše v extrémním náhledu. Samozřejmě jde o někom říci, že je spíše pasivní, nebo spíše agresivní.)

Tohle jsou tedy čtyři základní typy, z nichž se nadále vyčleňují další čtyři typy (loose agressive, loose passive, tight passive a tight agressive) a my si dnes přiblížíme ten nejméně výdělečný a nejvíce amatérský: loose passive.

S největší pravděpodobností je loose passive hráč začátečník. A co víc, začátečník prodělečný. Vidíme ho zatraceně často hrát slabé, až nesmyslné kombinace karet. Neustále dorovnává sázky soupeřů, minimálně čte hru a v domnění, že další karta mu může pomoci, čeká až do riveru, kde také karty nezřídka položí. Snad jedinou výhodou těchto hráčů je to, že jsou těžko blufovatelní. Zlaté pravidlo blufovaní zní „nikdy neblufuj špatné hráče“ a tohle jsou špatní hráči. Také nebývají čitelní, jelikož se nám budou těžko odhadovat jeho karty a protože skoro vždy drží náhodnou kombinaci dvou karet. Pár věcí má většina loose passive hráčů společné a to oblibu startovacích kombinací ve stejné barvě. (Pro začátečníka se zdá celkem snadné chytnout flush, ale jak asi víme, tak snadné to zas není). Oni pak také loví flush klidně až do riveru a nezajímá je, že jste je sázkami vytlačili do záporných čísel. Navíc je ani nezajímá, že je board spárován a už nemusí mít šanci, i když jim flush dojde. Dokonce je ani nezajímá to, že jejich J high flush může snadno prohrát s větší flushí. Druhou věcí pak bývá hraní jakýchkoliv es se středním až velmi nízkým kickerem. Ani toto není příliš ziskové, vezmeme-li v úvahu jejich pasivní zahrání. Ve zkratce tak lze říci, že jsou to hráči spoléhající na štěstí a doufající, že je trefí další karta, kterou si právě draze zaplatili, a oni vyhrají pot. Takže vlastně nehrají poker, ale pexeso, či snad ještě lépe bingo.

Jak praktikovat tento styl?

No upřímně nijak. Chcete-li v pokeru být výděleční, vyhněte se tomuto stylu co největším obloukem. Opravdu to nemá cenu, i kdybyste třeba skvěle četli hru. Vaše handy vám stejně nikdo dost nezaplatí (snad jen totálně a nesmyslně agresivní hráči, kteří si ještě nevšimli, že jste totálně loose passive). Ano, můžete si říct, že když něco chytnete, začnete navyšovat nebo to na riveru s nuts napálíte. Ale ruku na srdce, je to od takto pasivního hráče celkem čitelné, že asi něco má, když najednou začal nahazovat.

Jak proti tomuto stylu hrát?

Tato otázka je trošku lepší než předchozí. Uvědomte si, co bylo psáno výše. LP rádi hrají i nízká esa. Z toho vyplývá, že když se na bordu objeví eso a my máme slušný kicker, je zde solidní šance, že nám zaplatí více než obvykle. Další dvě věci musím uvést společně, a to, že mají rádi suited karty a zároveň minimálně zvyšují. Pokud tedy došla na river třetí karta do flushe a oni raisnou víc než je zdrávo (často chodí nesmyslně all-in a pak se diví, že jim soupeř nezaplatil), pak s klidem položte. Prostě mu to došlo, ale to platí všeobecně. Jakmile začnou být tito hráči aktivní, radši hned složte karty (pokud samozřejmě nedržíte nějaký monster). Na co musíme zapomenout je blafování. Opravdu to moc cenu nemá, maximálně tak continuation bet. Naopak value bety používáme snad s jakýmkoliv top pairem, někdy i s middle pairem (a výš). Co se pozice týče, určitě se od takovýchto hráčů blindy nekradou snadno, Jestliže mají handu kterou hrát chtějí, budou ji hrát a je jim jedno kolik musí dorovnat (no úplně jedno ne, all-in vám asi nedorovnají). Zároveň vám blindy krást nebudou v podstatě vůbec, naopak vás pustí velmi levně na flop, protože i oni tam chtějí co nejlevněji. Z toho jednoduše vyplývá, že chcete sedět nalevo od nich. Pokud si děláte poznámky, můžete toho občas v cash games využít. Naopak v turnajích se holt musíme smířit s tím, že naše pozice k nim bude vesměs náhodná.

Nepříjemnost v cash game také nastává, když takovýto hráč přisedne ke stolu jako shortstack (minimální vklad do cash game bývá 20-40 big blindů, maximální zpravidla 100), což se u těchto hráčů také obecně děje. Pak se s nimi dostáváte do pozice, kdy jim zbývá velmi málo peněz vzhledem k potu, a tak často pošlou sami all-in (čili zahrají agresivně) s náhodnou handou ve víře, že jim prostě ten gutshot dojde. Tímto se stávají ještě hůře blafovatelní, což by nevadilo, protože je blafovat nechceme, ale oni se stávají i imunní vůči continuation betu, což už je nepříjemné. Proto si všímejme, kolik mají u sebe žetonů, než s nimi hrajeme.

To je k loose pasivnímu hráči vše. Příště bude na řadě loose agressive styl. Povíme si, jak jej můžeme využít i zneužít.