Alkaatch: Hra na bublině v MTT

Coach Lukáš „Alkaatch“ Horák se v dalším strategickém článku zaměřuje na hru na bublině, tedy na okamžik v turnaji těsně před dosažením placených pozic. Na co si dávat pozor?

Foto: Party Poker

Jak na bublinu v MTT?

Přímá bublina v MTT turnaji je jedna ze situací, které se velice těžko počítají i s pomocí pokerového softwaru. Ve hře totiž bývá několik desítek (u velkých turnajů i stovek) hráčů a ICM výpočty pro takto velké množství vstupních dat jsou neúnosně náročné. Navíc často ani nemáme všechny informace. Nevíme přesně stacky všech hráčů, kolik z nich je na shortstacku, na koho přijdou dříve blindy atd. Částečně se tyto informace dají získat z lobby v průběhu turnaje, ale nikdy nebudeme schopni do softwaru zadat všechno přesně. Dříve ICM softwary ani neumožňovaly počítat situace pro více než jeden stůl, dnes ale již tuto funkci má jak ICMIZER, tak HoldemResources.

Oba tyto softwary umožňují zadat stacky nejen na našem stole, ale i na ostatních stolech v turnaji. V případě, že si nejsme jistí, jak ostatní stoly vložit, stačí, když zadáme průměrný stack a software nám stacky sám nastaví tím, že náhodně vygeneruje nějaké množství malých, středních a velkých stacků tak, aby celkový počet chipů v turnaji odpovídal našemu zadání. Pokud ale v turnaji zbývá ještě větší množství hráčů, může být takto nastavený výpočet velmi náročný až nerealizovatelný. Pokud chceme bublinu studovat, je lepší začít nějakými modelovými situacemi, které sice nejsou úplně realistické, ale dají se dobře spočítat a umožní nám tak udělat si představu, jak celá situace funguje. Jednu takovou jednoduchou modelovou situaci si dnes ukážeme.

Přístupy k hraní bubliny

Ve strategických diskuzích se většinou objevují dva přístupy k hraní na bublině. První radí se o ICM moc nestarat, brát +chip EV situace a tlačit na soupeře, kteří se bojí na bublině vypadnout. Tito hráči vyznávají filozofii, že v MTT turnaji je potřeba dostat se alespoň na finálový stůl a do té doby je potřeba co nejvíce navyšovat svůj stack. Na bublině se většinou hraje o přibližně dva buy-iny, což považují za bezvýznamné.

Druhý přístup je opačný, opatrný. Hráči se snaží bublinu přežít bez většího rizika, zajistit si v turnaji alespoň malý profit a teprve potom se snažit o další navyšování stacku. Na bublině se sice hraje o málo peněz, ale zase máme velmi velkou šanci, že se do ITM skutečně dostaneme – představte si, že v turnaji zbývá 101 hráčů a 100 je v ITM. S tak velkou šancí na peníze je tedy zbytečné riskovat vypadnutí.

Správný přístup je samozřejmě někde mezi, což se pokusím ukázat pomocí HoldemResources. V lobby jedné online herny jsem si našel již odehraný turnaj s buyinem $50+$5, který hrálo 648 hráčů a 88 jich bylo v penězích. První místo bylo necelých $6000, mincash $120, tedy 2,4 buy-inu. Do HoldemResources jsem tedy nastavil 89 hráčů, což odpovídá přímé bublině. Situaci jsem ale nastavil tak, aby byla pro software co nejjednodušší. Finta spočívá v tom, že náročnost ICM výpočtu se neodvíjí od počtu hráčů, ale od počtu různých velikostí stacků. Všichni hráči se stejným stackem mají i stejnou ICM equity a software tedy musí spočítat equity jen jednoho z nich. Stacky, které se přímo účastní vámi analyzované handy, můžete samozřejmě zadat přesně. Osobně jsem situaci ještě více zjednodušil a dal úplně všem hráčům identický stack velikosti 15 bb. Taková situace je sice nereálná, ale pro naše úvahy je výhodná, protože veškerá strategie plyne z ICM efektu (na který se chceme soustředit) a ne třeba z rozdílů ve velikosti stacků.

Dokážete včas vystoupit ze své obchodní pozice?

Pokud máme 89 hráčů, má každý z nich equity 1/89 = 1,12 % prize poolu. Když se dva hráči dostanou do all-inu a praskne bublina, bude mít 87 hráčů 15bb stack a jeden hráč 30bb stack (ignorujeme prozatím vliv blindů a ante). Hodnota 30bb stacku je pak 1,83 % prize poolu, tedy jen asi 1,6x větší a ne 2x větší, jak by to bylo dle chipEV. Z této úvahy je vidět, že ICM zde má podstatný vliv. Pomocí HoldemResources můžeme tento vliv ohodnotit i se započítáním blindů a ante. Podíváme se, jak vypadá strategie v situaci, kdy všichni foldnou k SB. S jak širokou rangí může jít all-in a co všechno může callnout BB?

SB raisuje

BB calluje 1388 proti SB

Hráč na SB tedy může pushovat velice širokou range. BB hráč pak sice nemusí být vyloženě tight a bude callovat i kombinace, které nejsou prémiové, ale do chipEV má jeho strategie hodně daleko. Pro představu se můžeme podívat i na to, jak by stejná situace vypadala daleko od bubliny. Do HoldemResources zadáme stejnou situaci, ale v chipEV módu.

SB raisuje na 1488 v chipEV módu

BB calluje 1388 proti SB v chipEV módu

Zde musí SB hrát výrazně více tight a přesto ho BB může callnout s o mnoho širší rangí. Do třetice se ještě můžeme vrátit na bublinu a podívat se, jak by vypadala strategie, kdyby SB pushoval stejnou range jako v chipEV módu, tedy 63,9 %.

BB call proti SB chipEV mód pushi

Pokud tyto dvě situace porovnáme z hlediska potřebné equity na call, zjistíme, že v chipEV módu potřebujeme asi 46 %, kdežto v ICM módu už 56 % na breakeven call. Vliv ICM je tedy jasně vidět, i když není tak silný jako třeba v SnG turnajích, kde se v podobných situacích musí hrát mnohem více tight.

Naše modelová situace samozřejmě nebyla úplně realistická a je proto dobré se zamyslet, jaké další faktory je potřeba zvažovat. V reálné situaci narazíme na širší škálu stacků a také bude záležet, jak moc se budeme bát vypadnout na bublině, roli sehraje počet shortstacků ve hře a to, jak velký vůči nim máme stack. Mnoho hráčů bublinu nerespektuje dostatečně, vypadnou na ní častěji než by měli a tím ještě více stoupají naše šance na umístění v penězích. Na druhou stranu se může stát, že na bublině vypadne několik hráčů současně. Tím se trochu snižuje vliv ICM, protože občas vypadneme, ale stejně skončíme v penězích díky tomu, že současně s námi vypadnul některý menší stack.

Podobné principy budou platit také pro postflop hru. V chipEV situacích můžeme často bránit velmi širokou range z big blindu, obzvláště pokud máme malý stack. Na bublině ale musíme být v podobných situacích mnohem opatrnější, nemůžeme například tak široce check-pushovat s draws, což značně snižuje EV našich defendů. Malé stacky by tedy měly defendovat výrazně méně. U větších stacků se tento efekt projeví méně, protože je menší šance, že budeme v postflop hře vystaveni rozhodnutím za celý stack. Vše záleží na konkrétní situaci, ale vždy platí klasické ICM pravidlo, že poslední chipy v našem stacku jsou ty nejvíce hodnotné.

Podívejte se na další strategické články o pokeru!