1. PokerArena.cz >
2. JAK ZAČÍT HRÁT POKER

Často se diskutuje o tom, zda je poker sport či nikoli. I když zatím nepřevážila ani jedna strana sporu, v televizi se převážně vysílá právě na sportovních kanálech.

Foto: Pixabay.com

Jak ve sportu, tak v pokeru je místo pro fair play hru

Často se diskutuje o tom, zda je poker sport či nikoli. I když zatím nepřevážila ani jedna strana sporu, v televizi se převážně vysílá právě na sportovních kanálech. V jednom jsou si ale sport a nejoblíbenější karetní hra velmi podobné. Přestože v obou případech jsou jasně daná pravidla, existuje i spousta nepsaných norem, které by se v zájmu fair play měly dodržovat.

Ve fotbale tak například jeden tým vykopne míč mimo hřiště, aby mohlo dojít k ošetření zraněného hráče, a druhé mužstvo pak kopačák vrátí. I když tento postup není uvedený v pravidlech, samozřejmě se jím řídí všichni hráči. V pokeru tato nepsaná pravidla existují také, proto je nutné o nich vědět a chovat se podle nich.

Blufování

Bez blufu by byl poker v podstatě nudný a závislý pouze na štěstí. Schopnost rozpoznat bluf, a naopak ve vhodnou chvíli ho použít, patří bezesporu do výbavy dovedného hráče. Přesto existuje správný i špatný způsob, jak blufovat. K těm špatným, nebo řekněme nemravným, patří například situace, kdy hráč oznámí, že má full house, a přitom drží pouze jeden pár.

V zásadě platí pravidlo, že by se během hry nemělo mluvit o tom, jakou kombinaci hráč právě drží. I když je to zcela v souladu s pravidly, většina profesionálů by se takto nikdy nezachovala, a naopak by vám řekli, že podobné vystupování je velmi netaktní. Vítěz Main Eventu WSOP z roku 2006, Jamie Gold, byl ostře kritizován za své chování v tomto turnaji, kde opakovaně nahlásil, co právě drží za karty. A to často mluvil naprostou pravdu!

Slowroll

Slowroll je jedna z nejnezdvořilejších praktik, které v pokeru najdete. Pojďme si tento pojem vysvětlit na základě dvou příkladů:

1. Hráč číslo jedna, Michal, na riveru vsadí 200 a druhý hráč, Petr, dorovná. Michal otočí karty a ukazuje dva páry, esa a krále. Petr naštvaně zavrtí hlavou a naznačí, že chce zahodit karty. Ve chvíli, kdy se Michal už raduje z vyhraného potu, se mu však Petr začne smát a otáčí postupku. Nejenže se Petr v této situaci zachoval vysloveně drze, ale porušil rovněž základní pravidlo týkající se dobrých mravů pokerového hráče. Pokud hráč uvidí karty soupeře a zjistí tak, že má lepší kombinaci, měl by své karty otočit co nejrychleji a nedávat tak druhému naději, že jeho karty vyhrávají.
2. Michal jde all-in před flopem a Petra tentokrát zjevně postaví před těžké rozhodnutí. Petr dlouho přemýšlí, počítá pot odds a z výrazu jeho obličeje je jasné, že ho toto rozhodování vysloveně trápí. Po minutě konečně prohlásí: "No dobrá, tak tedy dorovnávám," a otáčí pár es. I v tomto případě se Petr zachoval nemravně. V situaci, kdy naprosto jistě víte, že máte nejlepší ruku, by váš call měl přijít velmi rychle. S neporazitelnou kombinací, či nejsilnější rukou před flopem, je zcela nefér soupeře zbytečně napínat a dodávat mu tak falešnou naději.

Slowroll, jak z výše uvedených příkladů vyplývá, je zcela neetický čin, kterým lze pouze hráči uškodit. Někdy však i takto nemravný akt může vyznít komicky.

Další nepsaná pravidla pokeru

Po dvou z nejzávažnějších prohřešků proti etickému chování bychom se měli podívat na další příklady morálně správného a nesprávného jednání.

• Playing out of turn – hraní, když nejste na řadě: i toto je netaktnost u pokerového stolu. Nastává tehdy, když hráč třeba foldne či raisne, i když není vůbec na řadě. Dává tak ostatním hráčům dodatečné informace a může tím obzvlášť napomoci tomu soupeři, kterého svým jednáním přeskočil.
• Diskuze o kartách, když nejste ve hře: neúčastní-li se hráč potu, neměl by hovořit. Ani o tom, co své karty zahodí, není vhodné prozrazovat, co měl. A to se týká i pouhého naznačování, jako je třeba radování se, nebo vztekání. Svým chováním nebo řečí prozrazuje hráčům, co držel a dodává jim tak informace o tom, co ještě v balíku je a co není.
• Ukazování karet před showdownem: Karty by se neměly otáčet před showdownem, tzn. před ukončením všech sázecích kol. Někdy se stane, že hráč omylem odkryje jednu nebo obě karty. Pokud to ale udělá vědomě, patří to ke špatné pokerové etiketě.
• Splashing the pot – když hráč hodí bez nahlášení hodnoty sázky neurčitý počet žetonů doprostřed potu, znemožní tak dealerovi ověřit, kolik přesně vlastně vsadil.
• Hráč by za žádných okolností neměl urážet či napadat dealera. Pamatujte si, že pokud dealer svou práci provádí podle předpisů, padají karty zcela náhodně.

• String bet – Sázka, při níž hráč postupně do potu přidává žetony do potu, aniž by oznámil výšku sázky. Pokud jste někdy ve filmu viděli, že protagonista prohlásil: "Vaši sázku dorovnám a ještě k tomu přidám tři sta," v reálu by toto byla nelegální sázka, tzv. string bet. Hráč musí předem nahlásit, kolik chipů hodlá vsadit, nebo je povinný dát všechny žetony do potu najednou. Pokud tak neučiní, platí první hodnota, kterou dá doprostřed stolu.
• Show one, show all – ukáže-li hráč jednomu soupeři karty, je povinný je ukázat i ostatním. Zcela srozumitelné pravidlo, které má zabránit koluzi mezi dvěma hráči.

Nejisté případy v pokerové praxi

Někdy se můžete ocitnout v situaci, kdy zcela upřímně nevíte, jak se zachovat v souladu se správnou etiketou pokeru. Uveďme si příklad: hráč vedle vás drží své karty tak, že mu do nich vidíte. Korektní chování v takovém případě je, že mu to oznámíte.

Pokud ale nadále bude držet karty stejným způsobem, pak je otázkou, zda je vhodné, do karet se mu dívat. Někdy se ani profesionální hráči pokeru nedokáží dohodnout na tom, co je vlastně z hlediska mravů správný přístup k určité situaci.