1. PokerArena.cz >
2. STRATEGIE

Dorovnat s bluff-catcherem, nebo zahodit? Pokerový kouč Alex Fitzgerald radí, které informace zvážit, než pošlete další žetony do potu.

Foto: Grand Casino Aš

Jak přestat zbytečně doplácet soupeře v pokeru

Americký pokerový kouč a autor Alex Fitzgerald se ve svém strategickém článku pro Poker.org zaměřil na hraniční cally. Místo složitých výpočtů doporučuje začít pěti praktickými otázkami, které vám pomohou lépe odhadnout soupeřovu range i další vývoj handy.

Jako příklad uvádí turnajovou situaci s efektivním stackem 50 velkých blindů. Z big blindu dorovnáte s K-To a na flopu Q-T-5 rainbow check-callnete soupeřův continuation bet. Na turn přijde dvojka, vy znovu checknete a soupeř vsadí 75 % potu.

Se druhým párem můžete proti některým hráčům pokračovat, zatímco proti jiným bude správným rozhodnutím fold. Než zvolíte jednu z možností, položte si následujících pět otázek.

1. Sází soupeř také horší kombinace?

Nejdříve si ujasněte, jestli může soupeř sázet pro value s horší handou, než držíte vy. Pasivnější hráč například nemusí na turnu znovu vsadit s J-T, přestože má pár desítek. Jeho sázka pak bude častěji představovat silnější kombinaci nebo blaf.

Právě schopnost blafovat je důležitým rozdílem mezi jednotlivými typy soupeřů. Opatrní rekreační hráči často své nedokončené draw pouze odcheckují a snaží se levně podívat na river. Agresivnější soupeř naopak může stejnou kombinaci použít k druhému barelu.

Nestačí tedy vědět, že vaše handa poráží část soupeřovy range. Musíte se ptát, zda soupeř tuto část range opravdu sází. Pokud nevsází horší kombinace pro value a zároveň příliš neblafuje, call rychle ztrácí smysl.

Foto: Triton Poker Series

2. Kolik dalších sázek ještě přijde?

Turn nelze posuzovat odděleně od riveru. Před callem byste měli vědět, co uděláte, pokud soupeř pošle do potu další velkou sázku. Dorovnat nyní a rozhodnutí odložit až na poslední streetu bývá drahá chyba.

Někteří hráči dokážou agresivně zahrát flop a turn, ale třetí blafovací barel už nevystřelí. Proti nim můžete na turnu callovat častěji a využít situace, kdy river oba hráči procheckují.

Jiní soupeři jsou ochotní vyvinout tlak na všech třech streetách. Proti takovému hráči potřebujete plán na různé riverové karty ještě předtím, než dorovnáte turn. Jinak se snadno dostanete do potu, který bude výrazně větší, než jste původně zamýšleli.

3. Blafují hráči v této situaci dostatečně často?

Teoretická strategie může soupeři přidělovat přesný počet blafů, skuteční hráči je však nemusí najít. Fitzgerald upozorňuje, že lidé v mnoha podobných situacích blafují méně často, než by měli.

Neplaťte proto soupeře jen proto, že by podle solveru mohl mít v rangi několik blafů. Důležitější je, zda je konkrétní hráč skutečně dokáže zahrát. Pokud jste ho dosud viděli sázet především silné kombinace, nemusíte se obávat, že vás jedním opatrnějším foldem okamžitě začne exploitovat.

Řada hráčů přichází o žetony kvůli strachu, že budou příliš často zahazovat. Ve skutečnosti se ale snaží bránit proti soupeřům, kteří jejich opatrnost vůbec nevyužívají. Znalost pokerové psychologie je v těchto spotech často důležitější než snaha hrát dokonale vyváženě.

4. Potřebujete tento pot opravdu hrát?

Ne každý hraniční spot musíte za každou cenu přijmout. V turnaji může být u stolu několik slabších soupeřů, proti kterým získáte žetony s podstatně menším rizikem. Pouštět se do hraničního dorovnávání proti nejlepšímu hráči u stolu pak nemusí být nejvýhodnější cestou.

Fitzgerald připomíná vlastní chybu z pozdní fáze online turnaje. Dařilo se mu ovládat celý stůl, přesto se pustil do velmi těsné sehrávky proti jedinému soupeři, který mu mohl způsobit vážné problémy. Zbytečný souboj ho následně stál velkou část stacku.

Neznamená to automaticky zahazovat v každé složité situaci. Zvažte ale, zda malá výhoda proti kvalitnímu soupeři stojí za ohrožení turnajového stacku, když můžete dál tlačit na hráče, kteří dělají zřetelné chyby.

5. Které soupeřovy kombinace blokujete?

Poslední otázka se týká blokerů. V uvedeném příkladu vaše K-To blokuje K-J, tedy jednu z přirozených nedokončených postupkových draw, se kterou by soupeř mohl na turnu pokračovat v blafu. Tím se počet jeho možných blafů snižuje, což je argument spíše pro fold.

Obecně vám při bluff-catchování pomáhá, když blokujete soupeřovy value kombinace a naopak neblokujete jeho možné blafy. Blockery ale představují jen jednu část rozhodování a samy o sobě by neměly převážit informace o soupeřově stylu, velikosti sázek a průběhu celé handy.

Shrnutí: 5 otázek před hraničním callem

Než v nejasné situaci dorovnáte další sázku, zkuste si odpovědět:

• Může soupeř sázet pro value s horší kombinací?
• Kolik dalších sázek pravděpodobně přijde?
• Obsahuje jeho range dostatek skutečných blafů?
• Potřebujete se do tohoto potu proti danému soupeři pouštět?
• Které value kombinace a blafy svou handou blokujete?

Teoretická strategie zůstává důležitou součástí studia pokeru, u reálného stolu však musíte rozhodnutí přizpůsobit konkrétnímu soupeři. Správný call není ten nejodvážnější, ale ten, který vychází z realistického odhadu jeho sázek a range.

Zdroj: Poker.org (článek: „Stop paying them off: Five ways to make better poker calls”)