Jak se stát CG profíkem - V. Bankroll management

Foto: Poker-Arena.cz

Jak se stát cash game profíkem V. díl - bankroll management

Jak už jsme si jednou řekli, poker je hra pravděpodobnosti. Bohužel každá, byť sebenejnepravděpodobnější série porážek se nám jednou může stát a při dostatečném vzorku také stane. AA před flopem můžeme prohrát klidně 100x za sebou a ačkoliv je jasné, že to není naše chyba a že dlouhodobě budeme vydělávat, musíme být na takovéto případy dostatečně jištěni zálohou peněz, které máme na poker vyhrazeny.

Je asi intuitivně jasné, že když máme na poker vyhrazeno 100$, tak nemůžeme sednout ke stolu se 100$, protože ať už uděláme rozhodnutí jakkoli dobrá a výhodná, jednou se prostě nevyhnutelně stane, že soupeř vytočí svůj dvououter a my jsme takříkajíc busted, busto, oškubaní jak slepice, švorc.

Disciplína je král...aneb co je to bankroll management

Tohle se nám jakožto disciplinovaným hráčům prostě nesmí stát a i delší série porážek by nás neměla výrazněji rozhodit a měli bychom být schopni stále relativně bezpečně hrát a nestrachovat se o svoje peníze.

Takovémuto přístupu se říká bankroll management, neboli jak se staráme o peníze vyhrazené na poker. U cash game existuje pár pouček, které se mi experimentální metodou zdály bezpečné, a bez většího strachu je mohu doporučit každému, kdo hru poráží.

Velice pravděpodobně se chce každý hráč postupně propracovat limity a dostat se na takovou úroveň, která je jakýmsi balancem mezi vydělanými penězi, strachu z prohry moc vysoké částky a nutnou úrovní hry nutnou k porážení.

Jak tedy s penězi zacházet?

Co se ale myslím nemění je, s kolika penězi bychom se měli na další vyšší limit přesunout. Dle mého názoru nejagresivnější, nejrychlejší metoda, která nepředstavuje tak obrovský risk, je mít MINIMÁLNĚ 30 buyinů na limit, na který se chceme nově podívat, a z těch 30 buyinů vyhradíme MAXIMÁLNĚ 5 buyinů na pokus, neboli shot.

Pokud oněch 5 buyinů prohrajeme, ať už na naprostou smůlu, nebo prostě proto, že jsme daný limit svým pokerovým uměním nezvládli, musíme se bezpodmínečně vrátit na limit nižší, o kterém bezpečně víme, že porážíme, a na kterém prohrané peníze získáme zpátky.

Jako takovou minimální hranici porazitelnosti limitu počítám odehraných alespoň 50 tisíc hand se stabilním vzrůstajícím grafem nahoru a winratem přes 3 big blindy každých 100 hand (často se uvádí ve formátu 3bb/100 a je to univerzální formát měření výhernosti v cashgame), spíše ale chceme ještě více.

Z tohoto vlastně vyplývá, že takto vyhrajeme nějakých zhruba 9 buyinů, což je relativně snadno prohratelné během půlhodinky katastrofálních badbeatů, ale pokud graf stoupá ustavičně nahoru bez nějakého přehnaného štěstíčka, dá se i tohle vzít. Pokud navíc přidáme nějaký ten cashout, neboli výběr peněz, naše hra na daném limitu by měla být o to delší, abychom peníze vrátili zpět.

Pro konzervativnější hráče, kteří mají raději pohodlí a nechtějí zbytečně riskovat, doporučuji na postup pro vyšší limit značně přísnější pravidla. Doporučoval bych alespoň 50buyinů se zachováním 5buyinů na zkoušku, a když to nevyjde, tak sestup a obnovení bankrollu.

Necashoutujte, alespoň ne za začátku

A pozor, přestože se to nezdá, i relativně malý cashout, třeba jen 10% bankrollu, vytvoří poměrně solidní riziko prohrání peněz. Cashoutovat bychom tak měli až když je to opravdu nutné, a né jen tak z rozmaru.

Obecně doporučuji s cashouty velice šetřit v době, kdy se snažíme po limitech stoupat, abychom omezili čas nutný k dostání se k naší vysněné hře na minimum. Když jsme potom dosáhli nějaké té naší mety, kde máme pocit, že se můžeme zdržet, chceme už také pravidelně vybírat a jsme schopni se uživit, doporučuji mít v záloze buyinů minimálně 100.

Hlavní důvod je ten, že pokud už vybíráme a nemáme k pokeru žádný jiný stabilní příjem, už si nemůžeme moc dovolit po limitech scházet a musíme být schopni ustát už poměrně slušnou porci smůly, aniž bychom se museli strachovat o všechny své peníze. Zase se jedná o to naprosté dno, kterého bychom se měli bez výmluv o čemkoliv držet.

Přestože v pokeru rozhodně rozhoduje především umění, nakonec je to stejně o tom dostat své peníze dovnitř v situaci, kdy jsme lepší a dále rozhoduje Kartibůh dlouhodobě podle pravděpodobnosti, kterou jsme si uhráli. Cashout nedoporučuji také z toho důvodu, že hra by mohla začít být také po čase velice nudná.

Přeci jen hrát neustále ty naprosto nejnižší limity z důvodu vybírání peněz a neustálého rebuildování, by mohlo být velice ubíjející, zvlášť když by hráč mohl porážet limity daleko vyšší a vydělávat i více peněz.

Tableselekce

Tímto termínem se označuje naše snaha vybírat jen takové stoly, které jsou pro nás dlouhodobě ziskové a na kterých vyděláváme peníze. Ačkoliv se to tak možná nezdá, pokud se soupeř naučí alespoň nějaké základy, koukne se na tabulky karet, které by měl otevírat, a že limpování je špatné, tak se s ním hraje najednou o poznání hůře.

Přestože peníze budeme díky lepší hře stále vyhrávat, není to již takové terno jako hra s naprostými začátečníky nebo hráči, kteří přišli prostě gamblit. Proto vždy chceme sedět u takového stolu, kde se nachází hráč/i, kterého budeme naprosto v klidu přehrávat a který bude zdrojem našich příjmů. Naším cílem není stát se nejlepšími hráči u stolu, nebo si dokazovat, že můžeme kohokoliv přehrát, vybluffovat, nebo ukázat, že jsme schopni šílených her.

Naším cílem je vydělávat peníze a to se nejsnáze dělá u stolů se špatnými hráči, a vyhýbání se hráčům lepším nebo stejně dobrým, jako jsme my. Úplně vyhnout se jim samozřejmě nemůžeme, ale minimálně nemusíme sedět na stole, kde jsou samí takoví a kde se pravděpodobně budou peníze spíše tak nějak přelévat mezi hráči, než aby se skutečně něco dělo. Na stole není žádná ryba, kterou bychom mohli o peníze snadno obrat a vydělávat tak, ale spíše se pouštíme do zbytečných válek, které nemáme šanci vyhrát.

Závěrem

Příště si něco povíme o dalších důležitých pokerových i mimopokerových dovednostech, a to o tom, co je to tilt, edge a proč je důležité dodržovat životosprávu a být v dobré mentální í fyzické kondici.