Základy blafování v pokeru

Foto: Pixabay.com

První varianty pokeru, které se hrály začátkem 19. století na palubách mississippských parníků, se prý nazývaly „hra na podvádění.“ Pojem „podvádění“ ovšem u potenciálních zájemců o hru vzbuzoval obavy, a tak se pro rychle ujal přesnější název: blafování – tedy předstírání něčeho, co není pravdou. Poker se rozšířil a slovo blafovat se záhy přeneslo i do češtiny. I dnes se běžně dočtete, že nějaký fotbalista „skvěle ovládá blafáky“ nebo že „Kalousek jen blafoval.“  S blafy se však nesetkáte jen ve sportu a politice, ale také všude tam, kde dochází k mezilidským interakcím a komunikaci. V devadesátých letech u nás dokonce vycházela série knížek Jak blufovat o (různých oborech). A my dnes probereme základy toho, jak blafovat v pokeru.

Nemáte účet u SYNOT TIP pokeru? Zaregistrujte se nyní a získejte 500,- ZDARMA!

Jazykový koutek – bluf, blaf, či bluff?

Anglické „bluff“ se do češtiny převádí jako „blaf“ i jako „bluf“. Druhé z obou počeštěných slov je o něco starší.

Co je vlastně blaf?

V pokeru rozlišujeme dva základní typy sázek. Zaprvé používáme tzv. value bet, tedy sázku, kterou se snažíme zhodnotit silnou kombinaci. To znamená, že když sázíme value bet, skoro vždy si přejeme, aby protivník dorovnal. Zadruhé můžeme vsadit blaf, tedy sázku, která má protivníka přimět k záhozu kombinace slabé, ale silnější, než je ta naše. Když blafujeme, přejeme si, aby protivník zahodil, ať už hned, nebo v příštím kole sázek.

Asi nejběžnějšími blafy jsou krádež blindů a continuation bet. O tom, jak krást blindy, se na Poker-Arena.cz dočtete v článcích o příslušných formátech pokeru. Povinné sázky se totiž „kradou“ v turnajích, v sit and go i v cash game, ale pokaždé malinko jinak a z trochu odlišných důvodů. O continuation betu a o tom, kdy a jak správně pokračovat v sázení, se dozvíte v tomto článku nebo třebo v tomto videu.

---

Slovníček pojmů

Continuation bet – sázka na flopu, kterou použije hráč, jenž sázel před flopem, a to bez ohledu na to, zda mu flop pomohl.

Flush draw – šance na zkompletování barvy – flushe

Pot odds – šance na výhru banku a současně kurz na dorovnání; jeden ze základních prvků pokerové strategie

Range – množina všech kombinací, které by protivník zahrál daným způsobem

Semiblaf – blaf s kombinací, která má šanci na zlepšení

Tight agresivní přístup ke hře – hráč, který jej využívá, se vyznačuje opatrným výběrem kombinací; v případě, že se rozhodne vstoupit do hry, aktivně sází.

Value bet – sázka, která má zhodnotí silnější kombinaci

WSOP – World Series of Poker, Světová série pokeru

WSOPE – World Series of Poker, evropská zastávka Světové série pokeru

---

5 zásad úspěšného blafování

1. Nikdy neblafujte proti špatnému hráči! Dobrý hráč často zahodí i docela silné karty, zatímco ten špatný často nezahodí ani plívy – proto je koneckonců špatný.

2. Neblafujte soupeře, který je do hry uvázán. Příliš často dorovná i se slabou kombinací, která mu však proti té, se kterou jste cítili potřebu blafovat, obvykle postačí!

3. Neopakujte stále dokola stejné blafy. Zkušenější soupeři vás rychle prokouknou a následně vás nachytají na švestkách! Bylo by chybou se domnívat, že můžete blafovat pořád. Nemůžete. Kdyby protivníci zjistili, že neustále blafujete, mnohem více dorovnávali, a tak by se po vašich penězích rychle zaprášilo.

4. Nejlépe se vám bude blafovat v případě, že na soupeře zapůsobíte správným dojmem. To obvykle zajistíte tight agresivním přístupem a také vhodným výběrem her i soupeřů. Obojí je, jen tak mimochodem, klíčem k úspěchu v pokeru – nejen v blafování.

5. Málokdy se vyplatí blafovat proti více lidem současně. Čím více soupeřů by mělo zahodit karty, tím menší je šance, že se blaf vydaří.

Jak často blafovat?

Hráči, kteří svou strategii nepromýšlejí komplexně, obvykle blafují pouze na základě vlastních zkušeností. Mají představu, za jakých okolností soupeři nejčastěji složí karty. Pokročilejší hráči jsou před nimi v blafování napřed. Blafují přesněji a používají blafy i k tomu, aby vyvážili své value bety. Vycházejí z teorie her: při správném poměru blafů a value betů bude jejich strategie hůře napadnutelná. Jejich protivníci se sice mohou rozhodnout, jak často sázku dorovnají, jenže strategii, která by byla opravdu výhodná proti správně sestavené rangi, najdou jen stěží – obvykle se budou muset spokojit jen s nejméně nevýhodnou strategií. To znamená, že blafy proti schopným soupeřům obvykle neslouží jako přímý zdroj zisku – spíše zajišťují krytí pro value bety. Jinými slovy: kdybyste nikdy neblafovali, dobří hráči by snadno poznali, kdy jste silní a kdy slabí. Skoro nikdy by vám nezaplatili vaše silné kombinace, protože by ve vaší rangi chyběly nejslabší kombinace – blafy.

Tím se jako začínající hráči nemusíte příliš zabývat, je ale důležité, abyste si to uvědomovali. Při blafování proti zkušenějším hráčům buďte nanejvýš opatrní!

To ovšem neznamená, že byste neměli blafovat proti vyloženě špatným hráčům, kteří se zajímají jen vlastní karty a na ty vaše nemyslí. Protivník, který příliš často zahazuje, vám v podstatě nabízí peníze zadarmo. Kdybyste toho nevyužili, dopustili byste se hříchu proti Kartibohu!

• Blafujte jenom tehdy, když se domníváte, že protivník dostatečně často zahodí karty. A neblafujte příliš často. Vaše zisky se tím znatelně zvýší.

Kolik vsadit?

Než stanovíte výši svého blafu, měli byste si položit následující otázky:

1. Jak často protivník po blafu zahodí?

Někteří soupeři prostě neumí foldnout, ať už z neschopnosti nebo třeba z rozčilení. Hodláte-li proti nim blafovat, možná by bylo jednodušší říkat jim o číslo konta a peníze jim rovnou posílat – když už nechcete šetřit peníze, ušetřili byste alespoň čas.

Proti těm ostatním si snadno spočítáte, jak často bude blaf ziskový – je k tomu ovšem potřeba alespoň trochu číst soupeře a správně používat koncept pot odds. Jak často musí blaf uspět, se dá spočítat pomocí poměrně jednoduchého vzorečku:

U = B ÷ (B + V)

U – potřebná úspěšnost

B – výše blafu

V – výše banku před blafem

2. Jak často v podobné situaci blafuji?

Toto je opravdu důležitá otázka. Na jedné straně byste neměli blafovat příliš často, na druhé straně ani příliš zřídka. Podle teorie her se vám navíc blafem vyplatí nabídnout protivníkovi na dorovnání pot odds, které budou odpovídat právě frekvenci, s jakou v dané situaci blafujete. To má samozřejmě smysl hlavně proti silnějším soupeřům, kteří si všimnou leckteré drobnosti.

Proti slabším soupeřům se vyplatí blafovat tak, abyste vyhráli co nejvíce, ale nevzbudili jejich podezření. Ze stejného důvodu se blafy nevyplácí ukazovat!

3. Kolik je asi soupeř ochoten dorovnat? Nebude vyšší sázka působit podezřele?

Před blafem se vždy zamyslete nad tím, co asi protivník může držet. Jaké pot odds mu nabídnete plánovanou sázkou? Tento bod úzce souvisí s bodem jedna: Jak vidíte, při blafu mají značný význam pot odds vaše i soupeřovy.

Proti většině hráčů se vyplatí sázet na blafy spíše více než méně. I jen trochu pokročilý hráč přece ví, že se slabou kombinací nevyplatí dorovnat vysokou sázku. Ale ouha, opravdu zkušení hráči někdy dorovnají vysokou sázku jen s mezní kombinací – ne proto, že by se to nějak zvlášť vyplácelo. Dorovnají, protože jsou dostatečně zkušení, aby odhadli, kdy protivník nejspíš blafuje.

4. Se kterými kombinacemi bych sázel stejně, jako s tímto blafem? Zahrál bych je stejným způsobem, jakým jsem dosud hrál?

Možná jste už slyšeli tvrzení, že svými sázkami vyprávíte příběh. Když blafujete, soupeři v podstatě vyprávíte příběh nepravdivý. To však ten, proti komu hrajete, nesmí postřehnout! Svůj příběh musíte podat naprosto důvěryhodně. Účelem vyprávění je protivníkovi sdělit, že jste měli štěstí a držíte silnou kombinaci. Nesmí to působit jako pohádka o nenasytném Otesánkovi. Jenom málokdo zahodí karty, když mu povíte: „Jed’ jsem – sněd’ jsem. A vás, žetony, taky sním!“

To vše ale neznamená, že byste neměli blafovat. Jen se nesnažte sázkou představovat kombinace, které ve vaší rangi prostě být nemohou, protože byste s nimi hráli jinak.

Uvědomte si také, že blafem můžete vyprávět, ne pouze něco říct. Blaf se dá po bedlivém uvážení rozložit i do více kol. Protivník totiž některé kombinace zahodí jedině několika sázkám, protože teprve ta druhá nebo třetí mu potvrdí, že prohrál.

Semiblaf

Blafovat se vyplatí spíše s kombinací, se kterou máte naději na zlepšení v dalším kole a výhru, i když je momentálně slabá. Tzv. semiblaf (angl. semi-bluff) opíráme o možnost, že pokud se blaf nezdaří, máme šanci vyhrát bank a možná ho ještě o něco zvýšit.

Příklad:

Držíte 67, a tak se vám na flopu TA2 otevře kárové flush draw. Ačkoli neporážíte žádnou kombinaci, kterou by protivník mohl držet, rozhodnete se vsadit. Podobně jako u všech blafů je i v této situaci možné, že soupeř zahodí. Možná proto, že mu flop nepomohl, či proto, že se bude mylně domnívat, že držíte silnější karty než on. Rozdíl mezi blafem a semiblafem pochopíte ve chvíli, kdy protivník dorovná a vám na turnu nebo riveru dojde flush. Místo abyste prohráli, protože se vám nezdařil blaf, vyhrajete bank, do kterého protivník často přidá ještě jednu nebo dvě sázky navíc!

Pokud o semiblafu čtete poprvé, určitě jej vyzkoušejte. Sice se připravíte o kousek pocitu dobrodružství, zato dosáhnete vyššího zisku.

• Účinnost semiblafu si můžete spočítat pomocí tohoto programu na stránce pokernerdz.com.

Baví vás blafovat?

Pokud vás baví blafovat ostatní, dávejte si na to sakramentský pozor. Snažte se hrát, jak nejlépe umíte. Tedy tak, abyste vydělali, ne tak, abyste si namasírovali sebevědomí. Poker není „hra o koulích“, ačkoli tomu většina hráčů věří. Pokud se v uvažování nedopustíte stejné chyby, získáte nad nimi značnou převahu. Přemýšlejte racionálně a z odehraných her si berte poučení. Studujte. Skoro určitě se nenaučíte blafovat nejlépe ze všech. Hrajte tak, jak nejlépe dovedete – jedině pak budete blafovat, jak nejlépe dovedete.

Komentáře

Komentáře mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé.

Login:Heslo:

Registrace nového uživatele   Zapomenuté heslo